Evropský komisař pro rozšíření Olli Rehn parafoval v hlavním městě Bosny a Hercegoviny tzv. stabilizační a asociační dohodu. Jde o jakýsi "předstupeň předstupně" eventuálního členství Bosny v Evropské unii. K řádnému podpisu dohody je podle Rehna možné přistoupit až poté, co Bosna pokročí v reformě policie a státní správy.
"Dohoda přináší občanům Bosny a Hercegoviny konkrétní výhody," uvedl komisař v oficiálním prohlášení. Podle Rehna jde o "bránu ke kandidátskému statusu".
Optimisticky hovoří i další evropští politici. "Pozitivní vývoj v posledních několika dnech u mě vyvolává naději, že se bosenští politici budou držet cesty směřující k EU," uvedl například německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.
Šéf německé diplomacie narážel především na skutečnost, že se podařilo dospět k dohodě o reformě hlasování v parlamentu. Pro jednotlivá etnika už nebude tak jednoduché blokovat důležitá celostátní rozhodnutí.
Významnou měrou přispěl k odsouhlasení změn mezinárodní správce Bosny Miroslav Lajčák. "To, jak rychle bude země nyní postupovat, záleží na tom, jak brzy dokáže splnit institucionální a legislativní požadavky," komentoval slovenský diplomat prolomení ledů mezi Bosnou a Evropskou unií.
Snad nejčastěji zmiňovanou podmínkou toho, aby se Bosna stala kandidátskou zemí, je policejní reforma. Jejímu provedení ale dosud bránily rozpory a nedůvěra mezi dvěma "entitami", které tvoří Bosnu a Hercegovinu. Muslimsko-chorvatská federace na jedné straně a Republika srbská na straně druhé fungují v mnoha ohledech jako de facto nezávislé státy.
Bosna byla dosud jediným balkánským státem, který neměl s EU žádnou formální smlouvu. Mluvčí komisaře Rehna uvedla, že cílem je oficiálně podepsat asociační dohodu během "několika měsíců".
