Zatímco Česko trápí vysoká pětiprocentní inflace, našim východním sousedům se daří držet ji pod kontrolou.
Spotřebitelské ceny na Slovensku v listopadu meziročně vzrostly o 3,1 procenta - tedy o 0,2 procentního bodu méně než za předchozí měsíc.
Stejně jako v Česku zdražovaly i na Slovensku nejrychleji potraviny a nealkoholické nápoje, jejichž ceny se zvýšily o 7,1 procenta. Naopak o 2,2 procenta poklesly ceny ve zdravotnictví. Méně Slováci zaplatí také za vybavení domácností, kulturu nebo dovolenou.
Analytici by si však představovali ještě nižší růst inflace. Slovensko by nicméně podle Eduarda Hagary z ING Bank nemělo mít problémy splnit inflační maastrichtské kritérium a udrží inflaci tam, kde ji chce Evropská unie. Nízká inflace patří k hlavním kritériím pro zavedení eura, které Slovensko plánuje od ledna 2009. Pro splnění podmínek nesmí míra inflace přesáhnout průměr tří zemí EU s nejnižší mírou inflace o více než 1,5 procenta.
Viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer v rozhovoru pro iHNed.cz a Hospodářské noviny již dříve uvedl, že plošné zvyšování inflace v Evropě může být pro některé kandidátské země problém. "Pobaltské země opustily oblast inflace blízko hodnot kritéria a souhrou mnoha faktorů se inflace pohybuje v některých zemích kolem 10 procent. Z takovýchto hodnot bude trvat delší dobu, než se inflace dostane na úroveň, která umožní zvažovat přijetí eura," řekl Niedermayer.
Rychlý růst cenové hladiny vytváří dilema pro politiky, protože s vysokou inflací roste pravděpodobnost, že centrální banky začnou zvyšovat úrokové sazby, jak nedávno ukázala Česká národní banka. Ovšem čím vyšší jsou úroky, tím vyšší je tlak na růst kurzů národních měn, což jen potvrzuje, že některé země mohou mít s nynější inflační vlnou velký problém.
Ceny potravin zvedají inflaci v celé střední Evropě. Inflace v Maďarsku v listopadu vystoupila na 7,1 procenta. "Je naprosto jasné, že Maďarsko je v jiné fázi cyklu. Hlavním důvodem byly ceny potravin a energií, což je problém krátkodobé inflace, který bude trvat maximálně dva nebo tři měsíce," myslí si analytik americké investiční banky Merrill Lynch Radoslaw Bodys. Ten se specializuje právě na střední a východní Evropu.
Data z Polska zatím nejsou známa; budou zveřejněna dnes. Podle analytiků agentury Reuters je ale pravděpodobné, že z říjnových tří procent se polská inflace v listopadu vyšplhala na 3,4 procenta. Rozdíl je ale v tom, že v Polsku ekonomika roste více než šestiprocentním tempem, zatímco v Maďarsku růst nedosahuje ani jednoho procenta.
Právě v zemích, kde rychle roste jak ekonomika, tak inflace, porostou výrazněji i úrokové sazby. V Česku se podle švýcarské banky UBS základní úrok do konce příštího roku zvýší z nynějších 3,5 procenta jen o čtvrt procentního bodu, zatímco v Polsku o tři čtvrtě bodu, míní UBS.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist