Spánek na pracovišti zvyšuje výkonnost

Uprostřed pracovního dne řadě lidí únavou klesá hlava. Šéfové podřízeného s klávesnicí obtisknutou uprostřed čela zpravidla moc rádi nevidí. Odpolední šlofík si přitom podle odborníků zaslouží respekt. Zvyšuje totiž výkonnost a kreativitu a snižuje počet chyb, kterých se lidé v práci dopouštějí.

V českých firmách zatím odpolední spánek neznají. "Ačkoliv je naše společnost součástí španělské skupiny Telefónica, nepředpokládáme, že se v Česku bude zavádět siesta. Je sice odborníky doporučována, nejsem si ale jista, jakým způsobem lze zajistit dostatek vhodného prostoru v open space," říká Eva Hejlová z e společnosti Telefónica O2.

Naopak Vodafone nabízí operátorům svého chrudimského klientského centra odpočinek v místnosti vybavené dvěma polohovatelnými křesly už od roku 2004. Jsou permanentně využité. Každé z nich bylo položkou v řádech desetitisíců. "Práce operátorů patří z hlediska stresu mezi vůbec nejnáročnější povolání, a tak osvěžující dvacetiminutovku velmi často využívají," říká mluvčí Vodafonu Filip Hrubý.

Nejlevnější polohovatelné křeslo stojí asi 12 tisíc korun, speciální elektrické až před 100 tisíc.

Postačí klidná místnost

Potřeba odpoledního odpočinku je velmi individuální. Někomu stačí zvolnit tempo u kávy, jiný pravidelně hledá soukromí například v autě. K tomu, aby krátký spánek fungoval, není povinná postel s polštářem a peřinou. Určitá míra klidu a soukromí ale nutná je.

"Lidé se například bojí, že by ze spaní mohli hlasitě chrápat, nechtějí, aby je ostatní viděli s rysy uvolněnými spánkem," upozorňuje Karel Šonka, vedoucí Centra pro poruchy spánku a bdění 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Relaxovat spánkem není možné ani v rušném prostředí, například v kanceláři typu open space.

V ideálním případě by proto zaměstnanci měli mít k dispozici klidnou, zatemněnou místnost s polohovacími křesly rozmístěnými tak, aby nebyli rušeni procházejícími kolegy.

Člověk má spánek zakódovaný ve svých "vnitřních" hodinách, kterými se lidský druh řídí podstatně déle než osmihodinovou pracovní dobou. Kvůli pravidelnému uvolňování a odbourávání speciální bílkoviny v mozkovém centru se dvakrát během dne cítí ospalý. V noci, a pak po obědě, nejčastěji mezi jednou a třetí odpoledne.

V USA nebo v Japonsku už se na základě této lidské potřeby začíná rozjíždět zajímavý byznys. Newyorská firma Metronaps například vedle prostoru pro siestu v centru Manhattanu prodává speciální křesla, která zajistí soukromí pro spánek i mimo vlastní ložnici.

Méně chyb, zdravější srdce

Co se v době odpolední siesty v lidském těle děje? Bez ohledu na to, jak důležitou poradu má člověk před sebou, mu jeho tělo říká "zpomal". Dochází k výraznému útlumu činnosti mozku, snižuje se pozornost a rychlost reakce na vnější podněty, zhoršuje se paměť.

Častěji proto dochází k úrazům a chybám. Vidět je to i na silnicích. Nejvíce dopravních nehod se stává právě v době odpoledního fyziologického útlumu, a pak v časných ranních hodinách, kdy jsou lidské vnitřní hodiny nastaveny na hluboká stádia spánku. Zaměstnanci pak výkonnější a kreativnější.

Šestiletý řecký výzkum, jehož výsledky byly letos publikovány v časopise Archives of Internal Medicine, prokázal, že u lidí, kteří si po obědě pravidelně dopřejí odpolední spánek, je o 37 procent nižší riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. U skupiny zaměstnaných mužů bylo toto číslo ještě vyšší - 64 procent.

To ovšem platí pouze v případě spánku, jehož délka nepřesáhne 20 minut. "Když člověk spí déle, propadne se do hlubších stádií spánku a po probuzení může trpět příznaky spánkové opilosti. V extrémním případě se projevuje stejně jako klasická opilost, tedy ztrátou koordinace a koncentrace," říká Karel Šonka.

Jak rychle usnout v práci

Lehněte si s nohama vzhůru.
Světlo vadí, zakryjte si oči.
Nedávejte nohy křížem.
Nastavte budík na 20 minut.
Dýchejte zhluboka, soustřeďte se na tlukot svého srdce.
Zdroj: www.metronaps.com