Na uzavřeném jednání Rady bezpečnosti OSN se včera střetly dvě protichůdné vize toho, co by se mělo v budoucnu stát s Kosovem.
Na jedné straně stojí Spojené státy, za zády s Británií a Francií. Západ prosazuje uznání samostatného Kosova pod mezinárodním dohledem. Na straně druhé jsou Rusko a - poněkud vlažněji - i Čína.
Především Moskva, jako nejmocnější spojenec Srbska, je proti nezávislému Kosovu a prakticky nikdo včera neočekával, že by se mohlo podařit rozdílné postoje sblížit.
K členům Rady bezpečnosti promluvili srbský premiér Vojislav Koštunica i kosovský prezident Fatmir Sejdiu. Ten jako soukromá osoba, neboť Kosovo je formálně stále ještě srbskou provincií, ne mezinárodně uznaným státem.
Srbský ministr pro Kosovo Slobodan Samardžič podal to, s čím přijeli zástupci jeho vlády, jako varování: "Srbsko bude obhajovat své zájmy. Pokud dojde k jednostrannému vyhlášení nezávislosti Kosova, ti, kteří poruší zákon, ponesou odpovědnost za další vývoj," řekl ministr.
Britský velvyslanec v Moskvě Tony Brenton vpředvečer jednání OSN nepřímo vyzval Rusko, aby přehodnotilo svůj postoj.
"Doufám, že se zachová zodpovědně a využije svého vlivu na Balkáně pozitivním způsobem," napsal v listu Nězavisimaja gazeta.
"Především bude zásadní zabránit tomu, aby se kosovská otázka přelila do jiných, nesouvisejících oblastí mezinárodní politiky," apeloval Brenton a připojil výzvu k uznání kosovské nezávislosti.
Kosovští Albánci považují samostatnost za jistou věc. Na tuto variantu se také připravuje Evropská unie, byť některé státy nehodlají Kosovo uznat. EU nedávno rozhodla, že do Kosova vyšle asi 1800 lidí, především policistů a úředníků.
