Česko dává školám málo peněz

Česká republika zanedbává financování vysokých škol, co do výdajů na jednoho studenta je dokonce čtvrtá nejhorší ze všech vyspělých zemí světa. To je jeden z hlavních, pro Česko nepříliš lichotivých závěrů prestižní mezinárodní studie, kterou včera v Paříži zveřejnila OECD.
Zatímco Česká republika utratila v roce 2003 za jednoho vysokoškoláka v přepočtu 6236 dolarů (asi 150 tisíc korun), nejštědřejší Švýcaři na něj ve stejném období dali skoro čtyřikrát tolik.
Právě peníze přepočtené na hlavu přitom podle expertů vypovídají i o kvalitě vysokých škol.
Navíc: v žádné jiné ze třiadvaceti sledovaných zemí neklesly výdaje na studenta v porovnání s rokem 1995 tak razantně jako v Česku. "Je to především kvůli prudkému nárůstu celkového počtu studentů," konstatují experti OECD.
Ministryně školství Petra Buzkové se přesto kritice brání: zpráva Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj podle ní pracuje se starými daty, která se od té doby výrazně změnila.
"Ano, náklady na vzdělávání jsou v České republice ve srovnání se zeměmi OECD o dost nižší," připustila včera ministryně. "Ale je třeba si všimnout trendu, že u nás rok od roku stoupají," dodala Buzková.
Dává jí za pravdu i senátor a někdejší rektor Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška. "Za působení ministryně Buzkové peníze na vysoké školy opravdu každoročně narůstají," tvrdí. "Týká se to jak peněz na studenty, tak peněz na výzkum."
Podle včera zveřejněné statistiky vzrostly investice do vysokoškolského vzdělávání v Česku v období 1995 až 2003 o 18 procent. Ve stejné době však školám přibylo více než dvě třetiny studentů.
Ani nárůst počtu studentů ale nic nezměnil na tom, že Česko má - v porovnání s ostatními sledovanými zeměmi - stále příliš málo vysokoškolsky vzdělaných lidí.
Zatímco v Austrálii, Dánsku či Finsku se titulem chlubí přes 40 procent obyvatel, v Česku či Rakousku je to míň než dvacet procent. "Stát se příliš orientuje na střední školy, pak máme málo vysokoškoláků," myslí si stínový ministr školství za ODS Walter Bartoš.
Ani na středních školách, které v průzkumu OECD dopadly lépe než školy vysoké, však podle něj není vše v pořádku. "Česko jde příliš odborným směrem," tvrdí. Kdyby se posílila všeobecná složka, "pak by automechanik uměl řídit firmu a vést účetnictví, pokud bude podnikat," vysvětluje.
Ani s tvrzením, že za nedostatek vysokoškoláků může současná vláda, ale Petra Buzková nesouhlasí. "Počet mladých lidí, kteří studují vysoké školy, značným způsobem stoupá, nicméně průměr se dělá z celé populace," upozorňuje.
Podle statistik ministerstva školství bylo na vysokých školách v akademickém roce 1999/2000 zapsáno 188 tisíc studentů, letos už jejich počet přesáhl 271 tisíc. V roce 2003, kdy se údaje hlásily OECD do Paříže, jich bylo 226 tisíc.

Kolik státy dávají na studenta vysoké školy