Rusku se nedostává kvalifikovaných dělníků

"Modrých límečků", jak se v Rusku říká dělníkům s vysokou kvalifikací, je stále méně. Napsal to prestižní ruský týdeník Profil a ve své studii to konstatuje i expertní tým Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů.
Situace je podle studie "natolik vážná, že již v nejbližší budoucnosti se deficit kvalifikovaných dělnických kádrů může stát základním faktorem, který zbrzdí ekonomicky rozvoj". Jaké jsou příčiny krizového stavu? Odpověď hledají nejen sociologové, ale i manažeři velkých průmyslových podniků.

Mzdy a motivace
Proletariát, za vlády komunistické ideologie pokládaný za "hegemona" v SSSR i v ostatních zemích "reálného socialismu", představuje významnou vrstvu v každé společnosti.
"Rozdíl spočívá jen v ocenění jeho práce. Zatímco na Západě, například u automobilky General Motors, činí podíl mzdy kvalifikovaného dělníka až 65 procent z vlastních nákladů na výrobek, v Rusku v závodech Avtovaz dosahuje zatím zhruba 9,9 procenta," uvedl pro server rustrana.ru ekonom Alexandr Jelisejev.
Odboráři vidí řešení v podstatném zvýšení mezd, vládní experti se však obávají následné hyperinflace, a proto se mu brání.
Nízké mzdy však podle ekonomů a sociologů nejen nedostatečně motivují dělníka k vyšším výkonům. Mladé dělníky doslova nutí k tomu, aby volili snadná řešení a podstatně vyšší výdělek získávali ve sféře služeb či v soukromém sektoru.
"Jsme svědky postupující degradace proletariátu," stěžuje si vedoucí katedry sociálního managementu Sibiřské univerzity Stanislav Golovačov. "Prestiž dělnických profesí se snížila jako nikdy dříve. To je zvláště nebezpečné v situaci, kdy v ruské ekonomice došlo k oživení. Mládež se do továren příliš nehrne a o práci v nich nemá zájem. Raději prostě změní profesi."
Největšímu zájmu se přitom mezi mladými dělníky podle serveru gks.ru těší práce v dobře placených odvětvích, jako jsou elektronika, elektrotechnika, obranný a letecký průmysl či strojírenství.

Nedostatky ve vzdělání
Ročně vstoupí na ruský trh práce tři milióny mladých vyškolených dělníků. Podle údajů Svazu ředitelů odborných učilišť a průmyslových škol Ruska zajišťuje 2700 učilišť a průmyslovek přípravu kvalifikovaných kádrů pro 260 odborných dělnických profesí.
"Celých pětačtyřicet procent z nich nemá obdobu ve vysokém školství, a tak je činnost učilišť nezastupitelná," tvrdí svaz. Kromě toho bylo v posledních pěti letech zahájeno studium více než dvou desítek nových specializací v oborech moderních technologií.
Přesto nejsou zaměstnavatelé s novými dělnickými kádry příliš spokojeni. "Nemalý problém je v tom, že pedagogové v učilištích dávají studentům a učňům nezaslouženě dobré známky. Na trhu práce však absolventi učilišť svými znalostmi neobstojí," upozorňuje sociolog Boris Maximov ve své studii Dělnická třída: Sociologie a statistika.
Podle této studie nezbývá podnikatelům, než aby nedostatečnou práci učilišť nahrazovali sami vzdělávacími programy přímo na pracovišti.
Jak uvedl v této souvislosti server profile.ru, 70 procent zaměstnavatelů investovalo v posledních dvou letech do zvyšování kvalifikace svých zaměstnanců z řad dělníků částku 400 miliard rublů, což představuje 2,4 procenta HDP Ruska.

Nezájem o politiku
Na rozdíl od sovětských dob je o dnešních proletářích možno říci, že se o politiku zajímají jen okrajově.
Jsou daleko méně aktivní než například ruští učitelé či lékaři, kteří se zvýšení mezd dožadují častými stávkami. Pasivita dělníků však neznamená podle agentury pro výzkum veřejného mínění VCIOM, že jsou se situací v zemi zcela spokojeni.
Podle posledního průzkumu agentury VCIOM je 48 procent kvalifikovaných a 59 % nekvalifikovaných dělníků přesvědčeno, že v Rusku narůstá sociální napětí, dalších deset procent dělníků věří, že v zemi dojde k nepokojům.
Největší důvěře se mezi dělníky přesto těší prezident Vladimir Putin se třiceti sedmi procenty.
Podle sociologů je to především výraz rostoucí krize v zemi a z ní plynoucího volání po autoritativní vládě.
Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov, jenž by měl mít v souladu s ideologií strany podporu dělnické třídy tradičně v popisu práce, se v žebříčku populárních osobností Ruska mezi dělníky umístil až na pátém místě s necelými pěti procenty.

Dělnická třída v Rusku

Mzdy dělníků:

Zdroj: gks.ru, konkurent.ru