Velkoobchodní cena elektřiny, za kterou se bude v příštím roce dodávat prodejcům, včera na pražské energetické burze poprvé přesáhla 60 eur za jednu megawatthodinu.
Pro české domácnosti to nevěští nic dobrého, neboť cena na burze v konečném důsledku ovlivní jejich účet za proud. Lidé v roce 2000 za jednu kilowatthodinu platili 2,61 koruny, letos je o víc než 40 procent dražší. O to více ale těší firmu ČEZ. Rostoucí ceny jsou totiž hlavním "motorem" i pro její zisk a v důsledku i růst hodnoty akcií.
To, že stoupají ceny elektřiny nejenom v Česku, ale celé Evropě, souvisí podle expertů především s vývojem na světovém trhu s ropou. Na něm například barel severomořského Brentu loni v průměru poprvé přesáhl 70 dolarů ve srovnání s necelými 18 dolary v roce 1999. Na to, kam se hýbe cena ropy, nejcitlivěji reaguje palivo, které ji může nejsnáze nahradit - zemní plyn. Na celém trhu s energií pak nastává "řetězová reakce", kdy po plynu zdražuje i "klasické" palivo pro elektrárny, jímž je uhlí.
Výrobcům elektřiny nyní velice nahrává situace na evropském trhu. Poptávka na něm už delší dobu roste rychlejším tempem než nabídka.
Většina západoevropských zemí v uplynulých pěti letech investovala do elektroenergetiky nedostatečně, upozornila společnost Capgemini. Nejhůř si podle ní vedlo Španělsko, naopak dostatečně investovalo Irsko. Celkový výkon elektráren v posledních letech klesl také v nových zemích Evropské unie - hlavně v Bulharsku, Litvě a také na Slovensku.
Členské země Evropské unie by měly do roku 2030 postavit nové elektrárny s celkovým výkonem 750 tisíc megawattů, aby mohly včas nahradit dosluhující kapacity a byla uspokojena rostoucí poptávka, vyplývá z materiálů ministerstva průmyslu a obchodu.
Německo původně plánovalo, že do roku 2012 postaví moderní uhelné elektrárny s celkovým výkonem 20 tisíc megawattů, ale nyní se rýsují projekty v objemu kolem osmi tisíc megawattů. Tamní koncerny své investiční plány seškrtaly, neboť výrazně vzrostly ceny stavebních materiálů. Výstavba nových uhelných elektráren by se prodražila i kvůli přísnějším ekologickým požadavkům.
Evropská komise se domnívá, že elektřina by nemusela tolik zdražovat, kdyby na kontinentu panovala větší konkurence. Proto navrhuje "rozštěpit" velké koncerny a oddělit výrobu od distribuce.
Poukazuje přitom na to, že koncentrace na trhu zesílila. V roce 1999 na něm pětici největších dodavatelů proudu patřilo 58 procent nyní je to kolem 70 procent.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist