1. Zaslouží si takový plat?
Pro mnohé asi matka všech otázek. Faktem je, že Martin Roman si opční program nevymyslel ani neprosadil. To udělal jeho předchůdce Jaroslav Míl, který musí mít při čtení o výdělcích dnešního šéfa ČEZ chuť zkratovat Temelín - sám vydělal řádově miliony. Roman měl mimořádné štěstí na dobu, v níž ceny energií rostou jako mrakodrapy v Dubaji. Zároveň ale firmu zmodernizoval, pod jeho vedením se jí daří zahraniční expanze jako žádné jiné středoevropské firmě s výjimkou PKN Orlen. Firmu provedl i mezi úskalími čtyř premiérů.
2. Mohl by ČEZ řídit i Mickey Mouse?
To si spousta kritiků určitě myslí. Mickey by se možná tak dobře nedokázal domluvit se Špidlou, Grossem, Paroubkem i Topolánkem a skoupit elektrárny ve střední a východní Evropě. Růst akcií nepřišel sám od sebe. Elektřina za dobu Romanova působení zdražila o více než polovinu, cena akcií ale vzrostla o 795 procent. Přitom český akciový trh, měřeno PX indexem, vzrostl jen o 105 procent.
3. V jaké relaci je Romanův plat s odměnami šéfů v zahraničí?
No, nemá si na co stěžovat. I když nejlépe placený evropský manažer, Carlos Ghosn z automobilky Renault za jediný rok 2006 vydělal na opcích ještě o něco víc, než Roman za čtyři roky. Podle časopisu Fortune, který zveřejnil žebříček 20 nejlépe placených evropských manažerů (a Roman mezi nimi zatím nebyl), Romanovu ročnímu platu odpovídá zhruba kompenzace, kterou dostává šéf italského Fiatu Sergio Marchionne - 8,7 milionů dolarů.
Standardní evropský rozdíl mezi platem top manažera a průměrným pracovníkem firmy je 25násobek, v Americe se uvádí stonásobek. Pokud je průměrný měsíční plat v ČEZ okolo 40 tisíc korun a plat Martina Romana je při dnešních rekordních cenách akcií minimálně 169 milionů ročně, rozdíl tu bude dramatický - 350násobek.
4. Jak ovlivňuje ČEZ cenu energie?
Firma dodává necelou polovinu elektřiny v Česku, má dominantní, ale ne monopolní postavení. Veze se na vlně celoevropského zdražování. Oblíbená argumentace cenami v Německu nás může štvát, ale něco na ní je. Cenu určuje trh a ten je v Evropě velmi nedokonalý, je to spíš jeho karikatura. Elektřiny je málo. ČEZ může vyvážet, proč by doma prodával laciněji?
5. Jaký vliv na cenu elektřiny a na fungování ČEZ má stát?
Na cenu má vliv minimální, regulační úřad upravuje jen malou část cen pro domácnosti. Na chod samotného ČEZ má samozřejmě vliv klíčový - přes dozorčí radu ho kontroluje, může dosadit management, jaký chce, má hodně přes 60 procent akcií. Ale - státu se líbí, jak na tom ČEZ je. Může kasírovat dividendy, prostřednictvím prodeje akcií futruje děravý rozpočet a místa v dozorčí radě jsou pořád dost lukrativní trafika - tak proč si takovou firmu pohněvat?
6. Vydělá Roman a ČEZ méně, když budu častěji zhasínat?
Mrkněte se, jestli někde nesvítí zbytečně. Vašemu rozpočtu to možná pomůže, rozpočtu Martina Romana určitě neuškodí.
7. Existuje nějaká cena útěchy pro ty, co závidí?
Nějaká by tu byla. Na akciích ČEZ už dnes vydělávají desítky, možná stovky tisíc lidí, kteří investují buď přímo do akcií, nebo zprostředkovaně přes akciové fondy. Málokdo asi měl to štěstí, že by nakoupil akcie za 139 korun jako šéf ČEZ. Ale i tak se dá vydělat v řádu desítek procent.
A pokud chcete Romana trochu "pumpnout", pošlete své dítě do jeho připravované školy a zažádejte o stipendium z jeho nadačního fondu. Třeba budete mít štěstí.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist