Češi opět začínají bojovat o Galileo

Evropská unie se po roční přestávce začne už brzy rozhodovat, kam umístí jednu z největších a nejprestižnějších agentur ve své historii - úřad, který má řídit fungování evropského satelitního systému Galileo. O něj má přitom velký zájem i Česko.

Čeští diplomaté a politici se proto nyní chystají vstoupit do zákulisních jednání, která mají úřad přivést do Prahy. Za sídlo úřadu, zvaného GSA, nabízejí bývalou budovu České konsolidační agentury v Holešovicích.

Původně se přitom nepočítalo s tím, že by se o umístění úřadu začalo rozhodovat už nyní. Unii totiž v tomto půlroce předsedají Slovinci, kteří o něj rovněž usilují. Každá předsednická země se přitom musí v otázkách, které unie řeší, chovat nestranně a své národní zájmy alespoň formálně odsunout na druhou kolej. Proto se čekalo, že Slovinsko debatu o sídle Galilea vůbec neotevře.

Nevyzpytatelní Slovinci

Slovinci ale překvapili. "Bavil jsem se o tom s předsedou slovinské vlády Janezem Janšou. Ten předpokládá, že během jejich předsednictví by tu věc mohli řešit," řekl během posledního unijního summitu český premiér Mirek Topolánek.

Podle zákulisních informací zatím není jasné, proč Slovinsko chce o sídle Galilea jednat. Mohlo by to znamenat, že ztrácí o úřad zájem. To by bylo pro Česko dobrou zprávou, protože by se zbavilo jednoho z hlavních soupeřů. Zároveň je ale možné, že se dohodlo s některou z velkých zemí EU na tom, že jí "pustí" Galileo výměnou za její podporu v jiných otázkách.

Formálně se zatím o Galileo dále uchází všech 11 zemí, které do souboje před půldruhým rokem vstoupily. Největšími favority je ze starých členů EU nizozemský Noordwijk a britský Cardiff. Z nových členských zemí jsou v čele právě Praha a Lublaň.

Jasněji by mohlo být už za několik měsíců. Evropská komise se totiž chystá upřesnit pravomoci, které bude GSA mít. Během loňských tahanic o financování Galilea se totiž rozhodlo, že si Brusel ponechá část pravomocí, jež měly původně připadnout agentuře. Někteří kandidáti tak mohli zjistit, že nyní už pro ně není sídlo úřadu důležité.

Právě kvůli sporu o financování Galilea se loni celý rok vůbec nemluvilo o jeho sídle. Až na konci listopadu se unie dohodla, že evropskou odpověď na americký satelitní systém GPS zaplatí z přebytků svého rozpočtu. Původně měly stavbu z velké části zaplatit soukromé firmy. Ty ale od projektu odstoupily.

Česko v souboji o Galileo sází na politickou kartu. Staré členské země se totiž v roce 2003 dohodly, že při hledání sídel pro nové úřady bude EU dávat přednost novým členům. Pokud by země staré patnáctky splnily slib v případě Galilea, ve hře by zbyla prakticky jen Praha a Lublaň.

Výhrady vůči Praze

Jenže už na konci roku 2006, kdy se o sídle GSA poprvé jednalo, začaly některé země tento závazek zpochybňovat. Největší výhradou vůči Česku ale byla skutečnost, že není členem Evropské vesmírné agentury (ESA). Ta sice nepatří pod EU, ale s Bruselem úzce spolupracuje, mimo jiné právě na přípravě Galilea.

Soupeři Prahy především tvrdili, že Česko nesplňuje bezpečnostní kritéria pro sídlo Galilea. Nemělo totiž uzavřené dohody o šifrování dat, které zajišťuje právě ESA. Češi pak začali jednat o přistoupení k ESA a zároveň i o uzavření bezpečnostních smluv. Oboje by mělo být dokončeno letos.