Absolutní spravedlnost není možná

Absolutní spravedlnost není možná

Škody na majetku a životech způsobuje na silnicích jen relativně málo řidičů. Povinné ručení ale musí platit všichni. Vrchní ředitel pojišťovny Kooperativa Martin Diviš vysvětluje, že určitá nespravedlnost a solidarita bude s tímto pojištěním, jako s kterýmkoli jiným pojišťovacím produktem, spojena vždy. Otázkou je, jakými opatřeními nespravedlnost co nejvíce snížit.

HN: Některé pojišťovny dělí své sazby povinného ručení vedle bonusů a malusů také podle regionů či dalších hledisek. Považujete tento přístup za spravedlivější? Plánujete takové dělení klientů zavést také?
V této chvíli si nemyslíme, že segmentace je pro nás a naše klienty ideální cesta. Absolutní spravedlnosti není možné dosáhnout. Vždycky si řidič, který jezdí opatrně, bude stěžovat, že doplácí na ty ostatní. Podle statistik má však každý řidič za několik let nějakou nehodu.
Momentálně považujeme za dostatečně spravedlivý systém používání bonusů a malusů. Nevylučujeme ale, že do budoucna nalezneme jiné parametry segmentování. Co se týče regionální segmentace, existuje celá řada cest, jak klienti mohou tento systém obejít.

HN: Myslíte si, že by se v budoucnu měly zvýšit odškodnění za škody na zdraví?
V současné době se hodně diskutuje o výši výplat za škody na zdraví. Myšlenka je prostá, platby navýšit, aby odpovídaly evropským standardům. Za naši pojišťovnu a myslím že i za ostatní mohu říci, že bychom se takovému kroku nebránili. Na druhou stranu je ale potřeba říci, že takové navýšení se zcela jistě projeví ve výši pojistného.

HN: Řidiče u povinného ručení nejvíc zajímá výše sazeb. Kolik procent vašich řidičů dosáhne na bonus?
Obecně na trhu platí staré známé pravidlo 20 ku 80 procentům. Tím, že máme 1,4 miliónu vozidel v klientské databázi, tak máme i reprezentativní vzorek trhu. To znamená, že i u nás 20 procent vozidel způsobuje 80 procent škod. Velká většina klientů tedy získává bonusy a neplatí základní sazbu. Nejvyšší bonus v příštím roce přitom bude sleva 30 procent z výše pojistného.
Základní sazba jako taková již vlastně žádná neexistuje. Devadesát procent klientů má bonus, některé pojišťovny segmentují a jaká je u nich tedy základní sazba? Sazba, kterou jsme dříve uváděli jako základní, se týká v podstatě lidí, kteří se nově dostávají do systému povinného ručení. Naopak řidiči, kteří nejsou motoristickými nováčky, platí v drtivé většině sazbu s bonusem.

HN: Podle čeho by si klienti měli vybírat povinné ručení?
Řidiči, kteří uvažují o změně pojišťovny nebo teprve vstupují do systému povinného ručení, se nejdříve dívají na sazby a porovnávají. To je naprosto v pořádku. Na druhou stranu ale většina lidí zcela opomíjí konkrétní limity pojistného plnění, jaké pojišťovny nabízejí. A v nich panují velké rozdíly. Filozofie typu "povinné ručení neodškodňuje mě, ale někoho jiného, proto je zbytečné volit o něco dražší varianty s vyššími limity" je poměrně krátkozraká. Je třeba si uvědomit, že základní limity nemusí v případě zavinění některých nehod postačovat. Škody, které přesahují tyto hranice, pak viník musí zaplatit ze svého.
Další věcí je také všímat si dodatečných služeb, které pojišťovny nabízejí - mám na mysli zejména rozsah bezplatného asistenčního servisu či dalších výhod.

HN: Jak roste zájem lidí o sjednání povinného ručení po internetu?
Roste jen velmi pozvolna. Představa, že tento národ bude v brzké době sjednávat pojistky přes internet a po telefonu v masovém měřítku, je mylná. Lidé zatím nemají zájem tuto možnost více využívat, i když je sjednání pojistky on-line často spojeno s nejrůznějšími slevami. Tento stav se ale časem bude měnit a je dobře, že pojišťovny poptávku, byť zatím nízkou, vnímají a sjednání smluv on-line zájemcům umožňují.