Absolventi středních škol často nepracují ve svém oboru

Výzkum, který se provádí v rámci projektu VIP Kariéra, tak doplňuje celkový obrázek o vyučených i absolventech SOŠ a umožňuje jejich srovnávání. Zjišťuje především, jak jsou středoškoláci spokojeni se zvoleným studijním oborem a typem školy a zda svůj obor využívají v zaměstnání. Odpovědi přinášejí nový pohled i na problém očekávaného demografického poklesu žáků středních škol, se kterým je často spojována obava z extrémního úbytku vyučených.

Jaké studium by si tedy volili absolventi středních škol, kdyby mohli svoji volbu zopakovat, jak by se jejich volba změnila po zkušenostech v praxi nebo v terciárním vzdělávání? A jak by tato teoretická volba změnila strukturu absolventů středních škol?

Odborné a všeobecné vzdělání

Ve vztahu k volbě mezi odborným a všeobecným vzděláním šetření ukazuje, že obavy z výrazného nezájmu žáků o odborné vzdělávání nejsou opodstatněné. Většina absolventů učilišť i odborných škol s maturitou by si při hypotetické opakované volbě opět zvolila odbornou školu. Zájem o gymnázia by mělo s odstupem několika let od maturity asi 8 % absolventů maturitních SOŠ a asi jedno procento vyučených.

Maturita nebo učební obor?

Zatímco posun mezi všeobecným a odborným vzděláním není tak dramatický, podstatně větší rozdíl se ukazuje při srovnání skutečné a hypotetické volby v případě maturitního a nematuritního vzdělání. Z výsledků šetření vyplývá, že maturanti jsou se získanou úrovní vzdělání v podstatě spokojení a převážná většina z nich (97 %) by si zvolila opět maturitní úroveň vzdělání na gymnáziu nebo SOŠ. Naopak spokojenost vyučených se získanou úrovní vzdělání je nízká a téměř polovina z nich (46 %) by raději studovala maturitní obor. Ukazuje se tak, že řada vyučených prochází po vstupu do praxe rozčarováním, zjišťují, že maturitní úroveň vzdělání by pro ně byla výhodnější. Největší zájem o maturitní vzdělání by měli absolventi technických učebních oborů, kteří si zároveň nejvíce stěžují na nedostatečnou úroveň svého odborného vzdělání.

(Ne)spokojenost se studijním oborem

Výzkum rovněž odkryl další problém, kterým je volba studijního oboru. Přibližně třetina absolventů středních škol není s vystudovaným oborem spokojena a zvolila by si raději jiný obor. Názor na zvolený obor navíc není stabilní ani po ukončení studia a k výrazným posunům dochází i v důsledku nových pracovních zkušeností. Podíl absolventů, kteří by si zvolili jiný obor s časovým odstupem od ukončení studia vzrůstá a například u vyučených dosahuje po šesti letech asi 44 %.

Skutečnost, že by přibližně třetina absolventů středních škol změnila volbu studijního oboru již v závěru studia a jejich počet po vstupu do praxe roste, ukazuje, že žáci nemají dostatečné informace ani o obsahu a zaměření studia, ani o reálném pracovním uplatnění. Negativní vliv má zřejmě i poměrně nízký věk, ve kterém si žáci svoji vzdělávací cestu volí, kdy někteří nemají vyhraněné zájmy a až v průběhu středoškolského studia zjišťují, jakému oboru by se vlastně chtěli věnovat.

Proč absolventi opouštějí svůj zvolený obor

U maturantů patří k nejfrekventovanějším odpovědím, že začali studovat obor, který je nezajímal (9 %) nebo ztratili o obor zájem v průběhu studia (10 %). Nespokojenost s úrovní přípravy uvádí 14 % maturantů, často ve vztahu k neúspěchu při přijímacím řízení na vysokou školu. U vyučených, kteří v době realizace výzkumu již za sebou měli větší pracovní zkušenosti, se důvody pro volbu jiného oboru koncentrovaly do nespokojenosti s platovými a pracovními podmínkami. Podstatný byl i nezájem o práci ve vystudovaném oboru a nespokojenost s úrovní vzdělání, kdy téměř třetina vyučených (31 %) by si raději vybrala jiný obor na maturitní úrovni.

Uvedené výsledky ukazují, že při volbě vzdělávací cesty dochází relativně často k chybnému rozhodnutí. Žáci si nezřídka volí obor nebo typ školy, které jejich schopnostem, zájmům nebo ambicím neodpovídají. Určitou pomoc v řešení nedostatku informací nabízí nový informační systém o vzdělávací nabídce škol a uplatnění absolventů, který je dostupný na webových stránkách www.infoabsolvent.cz. Potřebné je i podstatně širší využívání služeb kariérového poradenství.

Z hlediska budoucího demografického poklesu šetření dokládá významný zájem vyučených o maturitní úroveň vzdělání a do jisté míry tak potvrzuje i oprávněnost obav z odlivu žáků z učebních oborů. Na druhé straně zůstává otázkou, jak velký pokles vyučených můžeme očekávat. Zjištění, že více než polovina vyučených by si učební obor zvolila znovu, naznačuje, že nezanedbatelná část žáků by mohla mít zájem se vyučit i v případě snadnějšího přístupu k maturitnímu studiu. Svoji roli zřejmě sehraje i nabídka firem, širší zapojení budoucích zaměstnavatelů do přípravy učňů nebo zvýšení atraktivity nedostatkových profesí.

Ing. Jana Trhlíková, Národní ústav odborného vzdělávání

Průzkum