/Od našeho zpravodaje/
Evropská unie už za pár týdnů zahájí největší vojenskou operaci mimo území Evropy ve svých dějinách. Do oblastí v Čadu a Středoafrické republice, které sousedí s násilnostmi zmítaným Dárfúrem, postupně vyšle skoro 4000 vojáků. Včera na to v Bruselu kývli unijní ministři zahraničí.
Rozpačitý výsledek
Dlouhé tahanice o počet vojáků a techniky, který vyšlou jednotlivé země, ale způsobily, že mise začne mnohem později, než se původně předpokládalo. A také jasně odhalily obtíže, se kterými se potýká společná zahraniční a bezpečnostní politika EU.
Plánování a příprava mise trvala přes půl roku. Zástupci členských států se museli sejít pětkrát, než počet vojáků a techniky uspokojil operačního velitele, irského generálporučíka Patricka Nashe. Polovinu z plánovaných asi 4000 vojáků nakonec dodá Francie, o zbytek se podělí desítka dalších zemí v čele s Irskem a Polskem. Česko vyšle jen dva zástupce generálního štábu do velitelství mise ve francouzském Mont-Valérien.
Většina velkých členů EU se mise odmítla zúčastnit úplně. Británie, Německo, Itálie i Španělsko prohlásily, že jejich síly jsou nasazené v jiných částech světa, a nemají koho nabídnout.
Unie musela mírnit své ambice i co se týče techniky. Z původně žádaných 20 vrtulníků jich zbyla asi polovina. Vrtulníky jsou přitom v oblasti, kde chybí pevné cesty a kde v období dešťů dochází k obrovským záplavám, naprosto nezbytné.
A spory se vedly i o financování mise. První fáze operace, která má od března trvat 14 měsíců, vyjde na zhruba 120 milionů eur. Česko se na tom bude podílet jedním procentem, tedy asi 1,2 milionu eur (31 milionů Kč).
Unie začala jednat o vyslání mírové mise na východ Čadu a na sever Středoafrické republiky už před rokem. Vojáci mají hlavně chránit statisíce uprchlíků z Dárfúru i obyvatele Čadu samého, které z domovů vyhnaly etnické konflikty. Mezitím se podle nevládních organizací tamní situace výrazně zhoršila.
V každém případě jde o největší misi EU v současnosti. Tento primát dosud držela operace v Bosně a Hercegovině, spuštěná spolu s NATO na konci roku 2004. Nyní se jí účastní 2500 unijních vojáků. Pod vlajkou unie působí také policejní mise v Afghánistánu a na palestinských územích, specialisté v Kongu i pohraničníci a celníci na hranici mezi Ukrajinou a Moldavskem.
O Kosovu se nemluví
Ta nejdůležitější akce na unii ale ještě čeká. Evropští lídři se dohodli už v prosinci, že vyšlou 1800 soudců, policistů a pohraničníků do jihosrbské provincie Kosovo, která se chystá vyhlásit nezávislost.
Původně se čekalo, že by souhlas s jejich vysláním měli dát právě unijní šéfové diplomacie včera v Bruselu. Nestalo se tak, podle českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga se včera o tom "vůbec nehovořilo".
EU se schválením mise čeká až na to, jaká bude situace po druhém kole srbských prezidentských voleb. Ministři tak včera kývli jen na balíček návrhů, které mají Srbům načrtnout "evropskou budoucnost". 
