Jürgen Flauger, Mathias Brüggmann
Sedm vedoucích průmyslových států světa zvyšuje tlak na Rusko, aby vydalo dodatečné záruky na zajištěné dodávky energie. Na setkání zemí G8, které dnes začne v Moskvě, chtějí ministři financí těchto zemí Kreml donutit k tomu, aby ratifikoval takzvanou Energetickou chartu, která vstoupila v platnost v roce 1998. Ta mimo jiné upravuje spolehlivý transfer plynu plynovody. Kromě plynu bude zásadním tématem i ropa a její vysoké ceny.
Důvodem tlaku ostatních zemí jsou opět rostoucí obavy západní Evropy z toho, že Rusko nebude dodávat dostatek plynu. Největší německý dovozce, koncern E.ON Ruhrgas, včera potvrdil, že v dodávkách plynu z Ruska dochází k potížím. Italský distributor Eni se již dokonce začal připravovat na krizovou situaci.
Mluvčí francouzského ministra financí Thierryho Bretona Handelsblattu řekl, že Francie, Velká Británie, Itálie a Německo, které jsou členskými státy G7, požadují ratifikaci charty kvůli tomu, že s ní souvisí i "otevření ruské sítě s plynem".
V současnosti chartu podepsalo již 50 zemí, které se v ní zaručují, že se postarají o volný tranzit energie. Když dopravní kapacity nestačí, nesmí členové charty bránit zahraničním investorům v tom, aby stavěli nové plynovody.
Ochotu diskutovat v Moskvě o nových projektech infrastruktury, jako je například o stavba plynovodů, již projevil i ruský ministr financí Alexej Kudrin. Kromě toho řekl, že by se země těžící plyn a ropu mohly dohodnout na jednotném měřícím systému pro zásoby těchto surovin, a zlepšit tak prognózy pro trh s energií.
Přestože Moskva jistotu dodávek energie vyhlásila za důležité téma setkání G8, považují odborníci za nepravděpodobné, že Rusko svůj postoj vůči chartě změní.
Ratifikace by totiž znamenala, že se Moskva vzdá kontroly nad státy, jako jsou Kazachstán, Turkmenistán a Uzbekistán, které mohou vytěžený plyn kvůli nedostatku alternativních plynovodů dodávat pouze Rusku.
K omezení dodávek došlo počátkem letošního roku, kdy Moskva vedla spor o cenu plynu s Ukrajinou. Přestože obě země spor již ukončily, odebírá Ukrajina z plynovodu, který vede přes její území, plyn i nadále. Zatímco v Německu situace není kvůli dostatku zásob kritická, začíná se situace přiostřovat v Itálii, kde dodávky plynu z Rusku nejsou v takové výši, jak byly objednány. Z Ruska EU pokrývá 25 procent své spotřeby. Ve východní Evropě je tato závislost ještě vyšší.
Vedle plynu bude G8 probírat i současný vývoj kolem ropy. Diskutovat se budou rekordní ceny a zabezpečení dodávek. Rozvinuté země se obávají, že vysoké ceny přibrzdí jejich ekonomický rozvoj.
Podle Carla Weinberga, hlavního ekonoma High Frequency Economics, je jen omezený prostor pro společnou dohodu. Ve skupině G8 jsou totiž jak velcí producenti, tak země ropu pouze nakupující - například Japonsko. A jejich zájmy jsou často protichůdné.
Ministři financí budou mluvit především o geopolitických rizicích spojených s ropou a jejími dodávkami. Jedním z nich je Írán a jeho nukleární výzkum, kvůli kterému na něj může být uvaleno embargo. Odpovědí pak může být omezení dodávek íránské ropy.
Z ropných peněz chce těžit i Rusko. V blízké době jimi chce splatit zbytek dluhu po Sovětském svazu - asi 12 miliard dolarů.

Vývoj ceny ropy