Unie poslala Slovákům silné varování

/Od našich zpravodajů/

Obraz Slovenska coby reformního premianta utrpěl vážné šrámy. Evropská komise včera varovala před schopností slovenské ekonomiky udržet dlouhodobě pod kontrolou inflaci. Země se přitom od 1. ledna připravuje na zavedení eura.

Definitivní zelenou má Bratislava dostat až v květnu, v Bruselu o tom ale už začínají pochybovat.

A kvůli hádce mezi vládou a opozicí o tiskový zákon v parlamentu bylo odloženo schválení Lisabonské smlouvy, základního reformního dokumentu unie.

Slováci nyní musejí Brusel ujišťovat o své schopnosti plnit závazky vyplývající z členství v EU.

Lisabonský rukojmí

"Doufáme, že se diskuse na Slovensku soustředí pouze na evropská témata," řekl včera televizi Markíza předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering.

I když to oficiálně neřeknou nahlas, evropští politici se podivují nad tím, že pravicová opozice podmínila své hlasy pro Lisabonskou smlouvu změnou novely tiskového zákona. Vláda Roberta Fica chce větší kontrolu médií a přísnější právo na odpověď. Novela se nelíbí médiím ani opozici, která zákon označuje za hrozbu demokracii.

Šéf nejsilnější opoziční strany (SDKU) Mikuláš Dzurinda včera navrhl, aby parlament přerušil jednání o Lisabonské smlouvě do března.

"Čas můžeme využít k tomu, aby byl tiskový zákon upraven tak, aby byl přijatelný i pro opozici. Nic neoddalujeme, nevytváříme další nervozitu v Evropě," řekl Dzurinda. "Jde nám o elementární zabezpečení svobody slova."

Další pokus o hlasování o smlouvě je naplánován na dnešní odpoledne.

Pochyby o inflaci

Vážnější než spor o Lisabonskou smlouvu je ovšem varování Evropské komise před růstem inflace i propadem rozpočtového deficitu po zavedení eura. Pokud komise a Evropská centrální banka nebudou přesvědčeny, že Slovensko bude dlouhodobě plnit maastrichtská kritéria, nepovolí v květnu zavedení eura, na nějž se už vláda chystá.

Členové eurozóny se totiž obávají, zda se Slováci ve stanovených mantinelech udrží i po přijetí společné měny. Proto neustále upozorňují na nepsané kritérium "dlouhodobé udržitelnosti".

Bratislava si už na podzim, kdy se o sporu poprvé začalo mluvit, začala stěžovat na "dvojí metr" a zaujatost starých členů EU vůči nováčkům. Ani slovenské ministerstvo financí velký problém nevidí.

"Zpráva (Evropské komise) je standardní a v souladu s očekáváním," uvedl včera mluvčí ministerstva financí Miroslav Šmál.

Původně očekávaný deficit státního rozpočtu bude podle něj nižší, namísto původního 2,94 procenta HDP s největší pravděpodobností jen 2,5 procenta. "Může to být dokonce jen 2,3 procenta HDP a pozitivní vývoj očekáváme i v letošním roce. Z toho vyplývá, že konsolidace veřejných financí je výrazná a postačující," dodal Šmál.

Stejného názoru je i guvernér centrální banky Ivan Šramko. Ten také prohlásil, že hodnotící zpráva nepřináší zásadně nové informace, ani neidentifikuje nějaký nový problém. Evropská komise podle něho poukazuje na rizika, o nichž se na Slovensku dostatečně ví.

Šramko také uvedl, že s některými závěry unijní zprávy se banka neshoduje - například v tom, nakolik posilování slovenské koruny ovlivňuje nízkou inflaci.

Slovensko obvykle není považováno za problémového člena EU. Slováci se sice vzepřeli rozhodnutí komise, která jim loni přiklepla méně emisních povolenek na léta 2008 - 2012, než o které žádali. Před pár dny ale Bratislava žalobu stáhla poté, co komise množství povolenek mírně navýšila.

Slovenský premiér Fico a jeho sociálnědemokratický Směr má sice potíže se Stranou evropských socialistů, která pozastavila jeho členství kvůli účasti xenofobní Slovenské národní strany ve vládě, tento spor se ale řeší nanejvýš v europarlamentu a neovlivňuje vztahy Bratislavy s komisí. A do nich nezasahují ani slovensko-maďarské tahanice, které také občas propuknou mezi europoslanci.

Více na http://ekonomika.iHNed.cz