Německá burza v nečekaně veřejném oznámení vyzvala svého konkurenta Euronext k zahájení jednání o fúzi. "Měli bychom se pokusit o to, abychom sami sebe vykonsolidovali z Evropy," řekl na včerejší bilanční konferenci šéf burzy, Reto Francioni.
Očividně tak narážel na plány největší světové burzy v New Yorku, NYSE, získat podíl na některé z burz v Evropě.
Podle Francioniho by mohlo dojít k vytvoření panevropského koncernu se sídlem ve Frankfurtu. Spojením obou burz by vznikl na světovém trhu třetí největší hráč. Patřily by k němu akciové trhy ve Frankfurtu, Paříži, Bruselu, Amsterodamu a Lisabonu, stejně tak jako dva trhy na obchodování s deriváty.

Jednání již před rokem

Deutsche Börse a Euronext, který vznikl spojením pěti národních burz, přitom o možné fúzi jednaly již v roce minulém, nedokázaly se ale shodnout, mimo jiné právě na sídle společnosti.
Sám Euronext na výzvu Němců reagoval zdrženlivě. "Jsme otevření pro další jednání, ale jisté neshody v názorech stále ještě panují," řekl jeden z mluvčích burzy. I samotní experti pochybují o tom, zda je možné, aby došlo k dohodě.

Kde by bylo sídlo

"Právě otázka sídla společnosti by mohla být už prvním tvrdým oříškem," řekl Johannes Thorman, analytik společnosti WestLB. Euronext se naopak přimlouvá za Amsterodam jako neutrální místo.
Deutsche Börse možnosti, jak expandovat, přitom hledá už delší dobu. Již Francioniho předchůdce, Werner Seifert se vloni neúspěšně pokoušel o převzetí londýnské LSE. Odpor vlastních akcionářů-hedgeových fondů jeho plán ale zhatily. Seifert sám kvůli tomu nakonec z vedení burzy odešel.
Spojení s Euronextem naopak podílníci burzy hodnotí kladně. Slibují si od něj vysokou úsporu nákladů a rostoucí zisky a akciové kursy. Zlepšení situace by jim pak umožnilo jejich podíly prodat.
Také Francioni označil spojení s Euronextem za "nejatraktivnější možnost" ze všech.
Zda by burzy z důvodů ochrany hospodářské soutěže musely prodat některý z derivátových trhů, které jsou velmi ziskové, nechtěl říci. To je ale podle odborníků velmi pravděpodobné. Proto to podle nich může fúzi opět zkomplikovat.
Franzoni uvedl, že se Deutche Börse v žádném případě nebude pokoušet o násilné převzetí a že ani on sám není pod žádným tlakem ze strany akcionářů.

Německá burza je v zisku

Čistě kvůli zisku by přitom Deutsche Börse fúzovat nemusela.
Již v roce 2005 dosáhla rekordního zisku, jak včera zveřejnila ve Frankfurtu.
Její zisk před zdaněním stoupl o 35 procent na 710,9 miliónu eur. Důvodem byly především nárůst obchodovaného množství akcií a zisky na mezinárodních akciových trzích.
Největší podíl na zisku měla divize Eurex, tedy termínová burza, kterou Němci provozují společně s burzou švýcarskou. Jak se budou příjmy vyvíjet dále, nechtěl finanční šéf burzy, Mathias Hlubek, říci. Jediné, co zmínil, je, že předpokládá, že zisk bude vyšší než v roce 2005.
Fúze mezi burzami tak dopředu žene především rostoucí globalizace finančních trhů a trend elektronického obchodování. Jelikož je ale většina velkých burz sama kotovaná na burze, musí také hledat možnosti, jak zvyšovat zisk pro své investory. Prostřednictvím společných trhů přitom mohou snižovat své náklady.