Na území ČR v současné době platí více než 526 tisíc ochranných známek. Každá z nich dává svému vlastníku právo zakázat kterékoli třetí osobě, aby bez souhlasu vlastníků užívala tuto známku nebo označení s ní zaměnitelné pro ty druhy výrobků nebo služeb, pro něž je známka zapsána.

Ochrana značky prostřednictvím ochranné známky je velmi silná a efektivní, neboť k úspěchu při uplatňování práv k ochranné známce v soudním řízení zpravidla stačí předložit soudu osvědčení o její registraci a prokázat užívání shodného či zaměnitelného označení žalovaným. Žaloba na porušování ochranné známky je tak zpravidla podstatně jednodušší než třeba nekalosoutěžní žaloba, kdy je třeba prokázat řadu skutkových okolností, jako účast obou stran v hospodářské soutěži, jejich soutěžní vztah, vžitost určitého označení či produktu a podobné záležitosti.

Na rozdíl od některých zahraničních právních řádů, zejména angloamerických, lze u nás získat ochrannou známku v zásadě pouze prostřednictvím registrace. Registrovat lze buď známku národní s účinky pouze v ČR, nebo mezinárodní, která je účinná ve všech teritoriích, která přihlašovatel označí v přihlášce. V nedávné době přibyla k těmto dvěma klasickým možnostem ještě třetí možnost: registrace ochranné známky s účinky pro celou Evropskou unii.

Tyto evropské ochranné známky registruje Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu ve španělském Alicante, ale přihlášku evropské známky lze podat také prostřednictvím Úřadu průmyslového vlastnictví ČR. Registrační řízení však probíhá vždy před úřadem v Alicante a trvá asi dva roky. V jeho průběhu úřad nejprve zkoumá, zda známka splňuje formální a věcné podmínky pro zápis do rejstříku, například zda je dostatečně distinktivní, zda není popisná nebo druhová, zda není klamavá a podobně.

Ochrannou známkou se může stát každé grafické označení; může to být označení tvořené slovy, písmeny, číslicemi, grafickými symboly, obrázky, ale dokonce i barvou, zvukem nebo vůní.
V případě souhlasu úřadu začíná běžet tříměsíční lhůta, během níž mohou proti přihlášce podat námitky majitelé starších práv, pokud se domnívají, že přihláška do těchto jejich práv zasahuje. Námitky mohou podat i vlastníci starších shodných známek chránících shodné výrobky nebo služby nebo známek zaměnitelných s ohledem na shodnost nebo podobnost samotných označení a shodnost nebo podobnost jimi chráněných výrobků nebo služeb.

Důležité je, že se může jednat jak o starší známky evropské, tak o známky národní nebo mezinárodní chráněné aspoň v jednom členském státě unie. Existence jedné starší kolidující známky v kterémkoli státě EU tak může zabránit registraci komunitární známky v celé EU. Námitky dále mohou podat např. držitelé starších nezapsaných označení většího než lokálního významu a osoby, do jejichž práv zasahuje přihláška, která nebyla podána v dobré víře. V případě, že oprávněná osoba námitky nepodá nebo námitkám není vyhověno, lze i po registraci evropské známky navrhnout její zneplatnění na základě obdobných důvodů.

Známka je registrována až tehdy, pokud ve stanovené lhůtě nikdo námitky nepodá.
Evropská ochranná známka má jednotné účinky v celé EU. Spory týkající se porušení evropské ochranné známky projednávají speciální soudy. V České republice tyto spory projednává v první instanci Městský soud v Praze a o odvoláních rozhoduje Vrchní soud v Praze.

Autor pracuje v advokátní a patentové kanceláři Čermák Hořejš Myslil & spol.