I odevzdané přiznání je možné opravit

I odevzdané přiznání je možné opravit

Pouhý poslední týden zbývá těm, kteří odkládají vypracování svého daňového přiznání za minulý rok na poslední chvíli. Příští pátek je posledním dnem, kdy nehrozí sankce za pozdní odevzdání. I ti, kteří už ale mají daně zpracované a přiznání odevzdané na finančním úřadu, mohou zjistit, že něco opomněli - celý týden mají čas své daňové přiznání opravit.

Příjmy ze zahraničí

Časté chyby se stávají u příjmů, které již byly zdaněny v cizině. U dividend, podílů na zisku, úroků v bankách a dalších příjmů uvedených v § 8 zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP), které plynou poplatníkovi ze zdrojů v zahraničí, se on může rozhodnout pro dvě možnosti, jak je bude zdaňovat.
Za prvé může příjmy zahrnout (v hrubé výši včetně daně sražené v zahraničí) do samostatného základu daně, kde se uplatní sazba daně ve výši 15 % podle § 16 odst. 2 ZDP.
Druhá možnost je, že tyto příjmy budou nesnížené o výdaje dílčím základem daně a budou zdaňovány v rámci celkové daňové povinnosti poplatníka. Tuto druhou variantu bude poplatník preferovat, když mu bude například vycházet místo celkové daňové povinnosti daňová ztráta a nebude se na něj vztahovat ustanovení o minimálním základu daně.
Jedná-li se o příjem z kapitálového majetku podle § 8 ZDP plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který není vložen do obchodního majetku žádného z manželů a manželé neuplatňují společné zdanění manželů, tak si mohou vybrat u kterého z nich takový příjem zdaní, aby jejich daňová situace za rok 2005 byla optimální.

Zdanění pronájmu

Pokud měl poplatník v roce 2005 příjmy z pronájmu podle § 9 ZDP, tak je může snížit o výdaje, které prokazatelně na jejich dosažení, zajištění a udržení vynaložil. Při tom v podstatě postupuje obdobně, jako kdyby měl příjmy z podnikání podle § 7.
Stejně tak si i zde může poplatník vybrat, jestli bude uplatňovat výdaje jím prokazatelně vynaložené (na dosažení, zajištění a udržení příjmů), anebo je uplatňovat takto nebude. Pak je uplatní prostým výpočtem stanoveným procentem z dosažených příjmů, protože to je pro něj výhodnější. Zde dochází novelou ZDP k výrazné změně, protože tyto výdajové paušály se podstatně zvyšují.
Je důležité si uvědomit, že ustanovení platí nejenom pro rok 2006, ale podle přechodných ustanovení tohoto zákona také již pro rok 2005. Jde o posun sazeb z 20 na 30 % z dosažených příjmů. Zde už ale nelze navíc uplatnit skutečně zaplacené pojištění, jako je tomu u příjmů podle § 7.
I zde však musí poplatník počítat s eventuální úpravou základu daně podle § 23 odst. 8 ZDP obdobně, jako je tomu u podnikajících fyzických osob přecházejících na výdajové paušály z daňového režimu, kdy uplatňovaly daňové výdaje v prokázané výši.
U příjmů z pronájmu podle § 9 ZDP se manželé neuplatňující společné zdanění manželů mohou rozhodnout, u koho z nich se budou takové příjmy plynoucí ze společného jmění manželů zdaňovat, aby jejich daňová situace byla optimální. Přitom je však třeba počítat s tím, že pokud plyne manželům více takových příjmů z pronájmu, tak se budou všechny zdaňovat u vybraného manžela (manželky).
Příklad: Pokud mají manželé ve společném jmění manželů chatu a garáž, které pronajímají, tak všechny příjmy z pronájmu za rok 2005 se budou zdaňovat jenom u jednoho z manželů.

Prodej nemovitostí či auta

U příjmů z prodeje nemovitosti, bytu, automobilu, cenných papírů a dalších příjmů podle § 10 je přímo v § 10 stanoveno o jaké výdaje je lze snížit. Vždy se uzná například cena, za kterou poplatník tento majetek pořídil a další zde vymezené výdaje.
U příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována u orgánu obce registrovaným podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), nemusí poplatník své výdaje doklady prokazovat a může je uplatnit prostým výpočtem ve výši 80 % z příjmů.
Jde například o od daně neosvobozené příjmy za prodej přebytků ovoce nebo zeleniny ze zahrádky.
I u těchto příjmů si manželé neuplatňující společné zdanění manželů mohou vybrat, u kterého z nich se například příjem z prodeje chaty nebo bytu zdaní. Podmínkou však zde je, že prodaný majetek nebyl zahrnut v obchodním majetku jednoho z manželů.
Pokud prodá poplatník cenné papíry se ztrátou a jestliže zároveň prodal se ziskem svou nemovitost, tak nemůže zkompenzovat zisk z prodeje nemovitosti se ztrátou z cenných papírů.
Konečným výsledkem při posuzování těchto dvou druhů příjmů u poplatníka nakonec bude základ daně (dílčí základ daně) podle § 10 tvořený ziskem z prodeje nemovitosti. Autor je daňovým poradcem