Za kultivací obchodního prostředí stojí finanční služby

Český firemní sektor prošel během poslední dekády významnými změnami. Nejenže výrazně vzrostly finanční zdroje potřebné k podnikání, ale změnila se podstatně i jejich struktura. Vlastní kapitál tvořil podle posledních dostupných dat za konec roku 2004 již 41,4 procenta celkových zdrojů firem (u domácích podniků byl tento podíl překvapivě vyšší než u firem pod zahraniční kontrolou a také jeho růstová dynamika byla výraznější, protože vybavenost vlastním kapitálem zde stoupla z 37,7 % v roce 1997 na 44,3 % v roce 2004). Ke změnám ve struktuře cizích zdrojů firem pak zejména přispěly stále sofistikovanější finanční služby.

Co rozvíjí trh
K růstu celkových zdrojů firem došlo v průběhu let 1997 až 2004 při zvyšování zisků, poklesu přijímaných bankovních úvěrů a významném nárůstu dlouhodobých a krátkodobých závazků, mezi něž patří i dodavatelské úvěry. Právě z posledně jmenovaného fenoménu lze odvodit fakt, že zřejmě dochází k významné kultivaci obchodního prostředí využíváním alternativních financujících služeb, jako je například factoring či prosté dohody o prodlužujících se dobách splatnosti, což zvyšuje konkurenceschopnost firem a rozvíjí trh. Například ještě v první polovině devadesátých let minulého století v podstatě neexistoval odkup pohledávek v tuzemsku a obchody factoringových společností se orientovaly pouze na odkupy pohledávek u vývozu, respektive dovozu. Dnes je tuzemský factoring objemově vyšší než factoring u vývozu a dovozu. To dokládá, že se podstatně eliminovala rizika vzájemných obchodních vztahů na domácím trhu. Dopad do firemních financí je pak patrný právě v rostoucím objemu závazků, dlouhodobých i krátkodobých.

Úvěry od bank nedominují...
V transformující se české ekonomice byl nedostatek kapitálu nahrazován zvýšenou úvěrovou činností komerčních bank. Zadluženost soukromých firem zde v roce 1995 dosahovala zhruba 600 miliard korun a o dva roky později již 805,1 miliardy korun, což představovalo 72 procent celkového objemu poskytnutých bankovních úvěrů v hrubém vyjádření. Největší objem úvěrů získávaly v polovině devadesátých let firmy ve zpracovatelském průmyslu (31,6 % z celkového objemu úvěrů) a také firmy v obchodě a pohostinství, a to díky pokračující malé privatizaci (20,5 %).
Obdobná struktura úvěrů z konce roku 2004 ukazuje, že firemní sféra zůstává se 459,5 miliardy korun stále klíčová, třebaže její podíl na úhrnu poskytnutých úvěrů znatelně poklesl na 45,5 procent (naopak výrazně vzrostly půjčky obyvatelstvu na 28 % celkového objemu poskytnutých úvěrů). Z pohledu ekonomických odvětví klesl podíl zpracovatelského průmyslu ve srovnání s rokem 1995 na polovinu (15,3 %), stejně jako obchodu a pohostinství (11,8 %). Naopak výrazně stouply úvěry v odvětvích soustředěných do položky vykazované ČNB jako "ostatní" a přesáhly polovinu objemu všech úvěrů poskytnutých bankami (55,9 %). Tento vývoj ukazuje na zesílený příliv cizích zdrojů především do odvětví služeb.

...a klesla i jejich výnosnost
Velmi vysoké úrokové sazby, dosahující v polovině devadesátých let dvojciferných hodnot, spolu s vysokým podílem cizích zdrojů v bilancích firem umocňovaly budoucí problémy se splácením a toto riziko rostlo při velmi vysokém objemu špatných půjček v úvěrových portfoliích bank. V roce 1995 činila výnosnost úvěrů pro banky 11,3 procenta, v roce 1998 pak 11,7 procenta. Rok nato došlo k jejímu prudkému poklesu na 7,8 procenta a od té doby se neustále snižuje až na 3,8 procenta v roce 2004. Tento vývoj ovlivnily jak obecně klesající úrokové míry v ekonomice, tak dopad špatného stavu úvěrových portfolií bank, které spíše úvěrovaly projekty firmám v lepší kondici se spolehlivější návratností, což se promítalo i v nižší ceně poskytovaných peněz.

Lepší stav firem nese také nižší riziko
Během let 1995 až 2004 tak klesla výnosnost úvěrů na třetinu. V roce 2005 došlo k nepatrnému oživení, když podle údajů z konce září činila výnosnost úvěrů pro banky 3,9 procenta.
Po dramatickém vývoji úvěrových portfolií bank z konce devadesátých let vyplývajícím ze stavu firemního sektoru se jejich úroveň postupně lepšila. Ale teprve od roku 2003 objem rezervních zdrojů vytvářených bankami na úvěrová rizika postupně klesá. Veškerá potenciální rizika spjatá s bankovními úvěry jsou již těmito zdroji kryta. Například koncem roku 2004 objem vytvořených rezerv a opravných položek ve výši 31,2 miliardy korun dokonce přesahoval objem potřebných zdrojů na krytí rizik o 3,3 miliardy korun.

Cizí zdroje firem se mění
Cizí zdroje firem, z nichž největší díl tvoří jejich dlouhodobé a krátkodobé závazky a také bankovní úvěry, prošly během let 1997 až 2004 rovněž změnami, pokud jde o váhu těchto dvou významných zdrojových položek firemních bilancí. Například ve zpracovatelském průmyslu došlo v průběhu uvedeného období k nárůstu krátkodobých a dlouhodobých závazků o 43 procent (na 740,1 mld. korun v roce 2004), přičemž celkové zdroje se v tomto odvětví ekonomiky zvýšily jen o 28,6 procenta na 1900,5 miliardy korun.
Vzhledem k tomu, že do závazků zde patří také obchodní úvěry, lze takovýto vývoj interpretovat i tak, že obchodní aktivita firem byla dynamičtější než růst jejich zdrojů. Ten byl nesporně ovlivněn také již zmíněným poklesem objemu úvěrů získaných od bank. V roce 2004 činil totiž objem bankovních úvěrů zpracovatelskému průmyslu (198,4 mld. korun) jen 58 procent objemu z roku 1997 (u krátkodobých pak činil odpovídající poměr jen zhruba tři čtvrtiny).

Domácí zpracovatelský průmysl se zmenšil...
Enormní nárůst sektoru firem pod zahraniční kontrolou operujících ve zpracovatelském průmyslu České republiky se promítl i do příslušného růstu celkových zdrojů, jimiž disponují ve svém podnikání. Tím byl naopak potlačen objem celkových zdrojů domácích firem, což se projevilo také v dynamice cizích zdrojů domácích firem, tj. jejich bankovních úvěrů a krátkodobých a dlouhodobých závazků. Právě objem těchto závazků klesl v roce 2004 na 85 procent objemu z roku 1997. Uvedené snížení však bylo méně prudké než pokles celkových zdrojů domácích firem, které se dostaly dokonce až na pouhých 74 procent objemu z roku 1997. I zde lze tedy mírnější propad objemu krátkodobých a dlouhodobých závazků přičíst efektu rozvoje obchodních instrumentů.

...a ztratil velkou část úvěrů
Obzvlášť dramaticky však klesly za období 1997 až 2004 úvěry poskytnuté domácím firmám - na pouhou třetinu jejich objemu z roku 1997. Tento jev lze zřejmě vysvětlit jak strukturou úvěrových obchodů bank (lepší bonitou pohledávek bank za firmami pod zahraniční kontrolou), tak i přesunem části špatných pohledávek do České konsolidační agentury, a tím jejich vyřazením z bankovních statistik. Lze tedy konstatovat, že sektor domácích firem ve zpracovatelském průmyslu ztratil za sledované období významnou část svých zdrojů z bankovních úvěrů. Ovšem z pohledu délky splatnosti daleko méně klesly úvěry krátkodobé, které se v roce 2004 proti roku 1997 zmenšily zhruba na polovinu (53 %). Z uvedených fakt plyne akcent domácích firem zpracovatelského průmyslu na financování zejména provozních potřeb, což není příliš pozitivní okolnost. Střednědobé a dlouhodobé úvěrové financování se týká především investic do rozvoje firem a právě to, zdá se, je v sektoru domácích firem tlumeno.

Vyspělé finanční služby sílí
Soudíme-li z výše rozebraného, že změněné proporce cizích zdrojů, které používají firmy v české ekonomice pro své podnikání, dokládají kultivaci českého obchodního prostředí, je dobrým potvrzením tohoto úsudku například vývoj factoringových obchodů. Postupování pohledávek uvolňující firmám ruce získáním hotovosti, snížením závislosti na bankovních úvěrech a posílením jejich konkurenceschopnosti prodělalo bouřlivý vývoj - v jeho objemech měřených v poměru k HDP se ČR pomalu začíná blížit zemím s podstatně delší zkušeností s factoringem. Jestliže v roce 1999 dosahoval objem tuzemských factoringových obchodů největších společností na českém trhu 19,3 miliardy korun, pak v roce 2005 již 68,3 miliardy korun. Při zahrnutí odkupu pohledávek v souvislosti s dovozem a vývozem pak vzrostly factoringové obchody za uvedené období z 26,8 miliardy na 83,8 miliardy korun. V obou případech se tak za pouhých šest let více než ztrojnásobily, přičemž růst tuzemského factoringu byl rychlejší než celkový růst.
Kromě factoringu však v ekonomice za uvedené období posílilo využívání dodavatelských úvěrů, exportních úvěrů a předexportního financování, dokumentárních akreditivů, pojištění pohledávek nejen do zahraničí, ale i v tuzemsku, schémat pojišťování pohledávek postoupených factoringovým společnostem, ratingu jako oceňujícího nástroje umožňujícího firmě prokázat svoji bonitu, vymáhání pohledávek apod.

Firemní sektor ozdravuje
Výrazná převaha cizích zdrojů v podobě bankovních úvěrů v bilancích firem po vzniku samostatného státu a následné problémy, které vyvolala, stejně jako slabá vybavenost firem kapitálem patří minulosti. Firemní sektor podle finančních charakteristik sílí a ozdravuje. Avšak pokud jde o vznik nových firem, došlo v roce 2005 k nejnižšímu přírůstku za posledních pět let. Zaregistrováno bylo 53 436 nových firem, což představuje proti roku 2004 (83 922 nových firem) zhruba třetinový propad. Údaje vyplývají z databáze firem Creditinfo - Firemní monitor. Podle prezidenta Hospodářské komory Jaromíra Drábka stojí za tímto trendem špatná vymahatelnost práva, nepřehledná legislativa, náročná administrativa a jen mírné snižování daňové zátěže.
Autorka je finanční analytička

Vybrané zdrojové finanční charakteristiky firem ve zpracovatelském průmyslu za roky 1997 a 2004*