Žaloby dáváme, ale zatím bez úspěchu

Kvůli kauze, při které podnikatelé s nadstandardními kontakty na státní úředníky platili jen statisíce za parcely v hodnotě miliard, padly už desítky žalob. Pošramocenou pověst státního Pozemkového fondu má nyní napravit nová předsedkyně jeho výkonného výboru Jiřina Böhmová: "Aféra mě mrzí, protože v ní šlo jen o šest set hektarů. Celkem jsme přitom loni převedli z fondu kolem sto tisíc hektarů."

hn: Necelý měsíc takzvaného mimořádného režimu vydávání pozemků loni stačil vyvolat kauzu, jejíž důsledky nejsou dodnes zdaleka napraveny. O peníze přišel stát, diskriminování byli i obyčejní restituenti. Jak se domáháte nápravy?
Podali jsme už na převody zmiňovaných pozemků celkem osmatřicet žalob.

hn: Jenže dvě zatím projednané žaloby už soud zamítl, třetí odložil minulý týden na neurčito. Co s tím hodláte dělat?
Proti rozsudkům se určitě odvoláme. Jiná náprava již uzavřených smluv, než žalobou u soudu, bohužel není možná.

hn: Máte v ruce pro odvolání ještě nějaké trumfy? Na čem vlastně žaloby zakládáte?
Na tom, že obchodníci získali pozemky v rozporu s dobrými mravy a v rozporu s rovným přístupem ke všem restituentům.

hn: Skutečně věříte, že u soudů uspějete?
Bude to dost náročné, ale nic jiného dělat nemůžeme.

Padla trestní oznámení, nic víc dělat nemůžeme


hn: Jak jste potrestali vaše úředníky, kteří s některými podnikateli spolupracovali?
Podali jsme trestní oznámení na bývalého člena výkonného výboru fondu Romana Skopala a obecně podnět k prošetření všech okolností mimořádného režimu.

hn: To už fond učinil před čtvrt rokem. Jaké jsou výsledky šetření?
Informace o tom policie nesděluje ani nám.

hn: Kvůli aféře sněmovna odvolala také prezídium fondu, nedávno i šéfa dozorčí rady. Prezídium pak obměnilo výkonný výbor. Nicméně nikdo z odvolaných lidí nebyl pohnán k odpovědnosti. Když k tomu přičtete neúčinnost žalob na převody pozemků - jak jste s dosavadní nápravou spokojena?
Majetkoprávní vztahy může napravit jen soud. Pochybení lidí musí vyšetřit police. A pokud jde o pověst fondu - její očištění je běh na dlouhou trať.
Mrzí mě to, protože v takzvaném mimořádném režimu šlo jen o šest set hektarů pozemků. Celkem jsme přitom loni převedli z fondu kolem sta tisíc hektarů.

hn: Jenže mnozí restituenti tvrdí, že aféra byla jen vrcholkem ledovce. Běžně podle nich platí, že zatímco oni usilují o vydání takzvaných náhradních parcel za už neexistující (například zastavěná) pole řadu let, spekulanti s dobrými kontakty na úřady dostanou výhodné parcely přednostně.
Pokud takové konkrétní případy znají, tak ať nám to sdělí.

hn: Vám nechodí takové stížnosti?
Samozřejmě chodí, ale při prošetření se zatím ukázalo, že restituent nebyl v právu.

hn: Jste ve funkci od ledna - žádná ze stížností restituentů za tu dobu skutečně nebyla oprávněná?
Pokud vím, tak opravdu ne.

Pravidla jsou dobrá, jen

se musí dodržovat

hn: Jaké navrhujete legislativní změny, aby se podobná aféra jako loni už nemohla opakovat?
Zatím o změnách neuvažujeme. Systém vydávání pozemků v restitucích zásadní vady nemá. Mimořádný režim byl dávno zrušen, teď jde o to, dodržovat nastavená pravidla.
Loňská záležitost vznikla kvůli tomu, že prezídium fondu porušilo platné obecné principy.

hn: Jak tedy budete dohlížet na to, aby vaši lidé pravidla neporušovali?
Od prvního března máme například etický kodex. Není samospasitelný, ale jasně deklaruje naši vůli postupovat transparentně. Kromě toho právě na pondělní schůzi prezídia přinášíme návrh za vznik oddělení vnitřního auditu.

hn: Zatím kontrolní oddělení na fondu nepracovalo?
Pracovalo, ale toto oddělení bude preventivní. Jeho úkolem bude odhadovat dopředu rizika, do nichž by se fond mohl dostat. Máme na šedesát pracovišť po celé republice s tisícovkou lidí, důslednější kontrola než dřív je nezbytná

hn: Můžete tedy zaručit, že se už podobná aféra opakovat nebude?
To je otázka na prezídium fondu, případně na další lidi z devítičlenného výboru fondu. Za sebe mohu samozřejmě takovou záruku dát.

hn: Můžete alespoň zaručit, že na vašem úřadě nebudou mít jako dřív přednost obchodníci s dobrými známostmi před takříkajíc obyčejnými restituenty?
Už jsem přece říkala, že taková rovnost existuje. Je pravda, že aféra vybudila mnoho lidí k aktivitě. Začali se o své záležitosti víc starat a také si stěžovat.
Ale opakuji, že jsme skutečně zatím nenarazili na oprávněnou stížnost. Postupujeme podle platné metodiky.

hn: Kvůli aféře zesílily úvahy o tom, že fond by měl být zrušen, jeho agenda převedena na jiné instituce. Kolik státní půdy máte ještě vrátit restituentům, převést na obce nebo prodat?
Celkové nároky na náhradní pozemky dosahují hodnoty 7,4 miliardy korun. Z toho jsme už vypořádali nároky za šest miliard. Při prodeji půdy jsme zatím odstátnili 287 tisíc hektarů.

Za prodej půdy už stát dostal třináct miliard


hn: Kolik stát za půdu utržil?
Zatím celkem přes třináct miliard korun. Z toho se ovšem více než deset miliard týká třicetiletých bezúročných splátek, tento režim mají zemědělci.

hn: K odstátnění tak zbývá ještě asi čtyři sta tisíc hektarů půdy. Za jak dlouho to zvládnete? A proč už není restituce a privatizace půdy dávno dokončena?
Ročně stihneme sto tisíc hektarů. Rychlejší postup si nemůžeme dovolit. Pořád je nutné všechny pozemky před prodejem nebo převodem "lustrovat".
Musíme si být jisti, že jde skutečně o státní půdu. Po čtyřiceti letech, kdy v majetkových vztazích byl obrovský chaos, to není jednoduché.

hn: Ale restituce se už táhnou přes patnáct let, proč to fondu trvá tak dlouho?
Také se pamatuji na nadšení v listopadu 1989, kdy mnozí zemědělci volali, že "na jaře už zasejí na svém". Ukázalo se to jako nereálné. Nemůžeme vytyčit pozemky tak, že vedou "od silnice ke kapličce". Všechno je třeba přesně vyměřit, identifikovat, což stojí spoustu času a peněz. Jen letos například dáváme na takzvané pozemkové úpravy půl miliardy korun.
A navíc se při restituci ukazuje, že o spoustu námi nabízených náhradních pozemků není zájem.

hn: Proč lidé nechtějí zpět majetek?
Chtějí majetek co nejhodnotnější. A při vydávání náhradních pozemků platí, že za bývalé pole někde v pohraničí můžete dostat parcelu třeba v Praze.
Takže zatímco někde o půdu není vůbec zájem, jinde lidé podávají žaloba na to, že dotyčný hodnotný pozemek musí být vydán právě jim.

Fond do pěti let skončí. Ale jen možná


hn: Když přece jen budete dál postupovat tempem sto tisíc hektarů ročně, tak fond svoji hlavní práci skončí do čtyř pěti let. To může být doba jeho životnosti?
Pokud bychom vycházeli jen z prodeje půdy, tak možná. Ale fond má na starost také převod půdy na kraje, na obce, nevyřešená je pořád otázka církevního majetku. To jsou úkoly, na něž bude potřeba nejspíš hodně času.
A také je jasné, že agenda Pozemkového fondu neskončí ani tehdy, kdyby už žádnou půdu nevlastnil. Dál poběží například třicetileté splátky, které za státní půdu platí zemědělci.

hn: Politici ale můžou o konci fondu rozhodnout dřív, vždyť ho kritizují restituenti kvůli průtahům, zemědělci kvůli tomu, že už nemají přednostní právo na půdu, teď se přidali i obchodníci s pozemky.
Každý si umí stěžovat, ale důvody k tomu většinou nemá. My dodržujeme zákon tak, aby nikdo nebyl poškozen na úkor druhých.

Jiřina Böhmová

Absolventka Fakulty architektury ČVUT v Praze si rozšířila vzdělání studiem na brněnském Ústavu soudního inženýrství. V roce 1991 byla jmenována znalkyní v oboru ceny a odhady nemovitostí.
Pracovala jako projektantka v Projektovém ústavu cukrovarnického průmyslu, v letech 1985 až 1991 v Projektovém ústavu Konstruktiva Praha. Poté přišla na Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Od roku 1996 do loňska řídila na Ministerstvu financí odbor restitucí. Letos v lednu byla jmenována předsedkyní výkonného výboru Pozemkového fondu. Její předchůdce Josef Miškovský odstoupil kvůli aféře kolem lukrativních státních parcel.
Třiapadesátiletá Böhmová ráda lyžuje, zajímá se o kulturu a figuruje rovněž jako hráčka na internetových stránkách českého klubu bridže.