Až polovina tuzemských projektů je ve skluzu

Až polovina projektů je ve skluzu

Čeští podnikatelé si na jednu stranu stěžují na neprůhledné zákony, složité daně a formalismus úřadů, na druhé straně ale sami nedodržují dohodnuté termíny a náklady jsou často vyšší, než jaké slibují v projektu. V průzkumu to zjistila společnost Ernst & Young.
Téměř polovina projektů realizovaných tuzemskými firmami končí se zpožděním a s vyššími náklady. Pro řízení projektů využívá přitom speciálních projektových manažerů 40 procent firem a téměř polovina z nich má vlastní projektovou kancelář.
Typický projekt, který firmy v Česku realizují, má náklady pod hranicí sto tisíc dolarů (přibližně 2,4 miliónu korun) a jeho realizace trvá tři až 12 měsíců. Realizované projekty se nejčastěji zaměřují na oblast IT, zlepšení v oblasti interních procesů a organizace a na vývoj nových produktů.

Až půlka končí pozdě a draho

Průměrné zpoždění i průměrné zvýšení nákladů se shodně pohybuje okolo pětiny plánovaného času a rozpočtu. Ze zpožděním končí v ČR 46 procent všech projektů, u 35 procent projektů je překračován rozpočet.
"Mezi pět nejfrekventovanějších příčin zmaření projektů patří: změny rozsahu či zadání, nedostatečná podpora vrcholového vedení, nedostatečný či příliš optimistický rozpočet či časový plán, nemotivující podnikatelský záměr a problémy v komunikaci," uvedl manažer společnosti E & Y Petr Knap.
Velikost projektového týmu se podle průzkumu pohybuje mezi pěti a deseti lidmi. Manažery projektů zhodnotila téměř polovina respondentů jako obvykle odborně fundované, ovšem bez dostatečné schopnosti projekt řídit. Pokud má firma vlastní projektovou kancelář, její průměrný počet zaměstnanců činí 2,5 osoby.
Mezi nejčastější nástroje používané při projektovém řízení patří projektové plány a harmonogramy, odhady nákladů, zprávy o postupu prací a určení projektových odpovědností. Naopak firmy nepoužívají nástroje řízení rizik a komunikační plány.
Průzkumu společnosti Ernst & Young se účastnilo 40 firem, z nichž většina má více než 500 zaměstnanců. Průměrné roční tržby zúčastněných firem dosahovaly téměř 6,5 miliardy korun.

Neprůhledné daně

Čeští podnikatelé přitom považují za hlavní problémy pro své podnikání nestabilní a neprůhledný daňový systém, malou konkurenceschopnost domácích podniků, nepříznivé sociální a politické prostředí či formality při zaměstnávání pracovníků.
Podnikatelský index, který Ernst & Young sestavila letos z odpovědí podnikatelů poprvé, dosáhl 44 bodů ze sta. V Polsku činil 41 bodů, takže všeobecné podnikatelské klima se v obou zemích výrazně neliší, uvádí ředitel marketingu firmy Richard Singer. V příštím roce připraví společnost index i na Slovensku a v Maďarsku.
Mezi největší nevýhody českého daňového systému patří podle účastníků průzkumu jeho nedostatečná transparentnost a časté změny. Celkem devět z deseti podnikatelů tvrdí, že časté změny daňových pravidel a nejasnost jejich interpretace snižují dynamiku rozvoje podnikání. Na 80 procent z nich se domnívá, že nízká průhlednost daňového systému má stejné důsledky.

Obava z konkurence

Pouze každý pátý dotázaný podnikatel je podle Singera přesvědčen, že tuzemské podniky jsou dobře připraveny na konkurenci mezinárodních firem na českém trhu. Jen každý desátý přitom věří, že domácí společnosti jsou dobře připraveny na soutěžení na zahraničních trzích. Celkem 94 procent respondentů míní, že konkurenční boj s mezinárodními firmami se na domácím trhu zostřuje.
Většina podnikatelů sdílí názor, že zásahy státu do ekonomiky jsou příliš velké. Také sociální a politické prostředí hodnotí 80 procent z nich negativně. Pouhých šest procent oslovených věří, že politici mají při rozhodování o ekonomických otázkách na mysli především dobro a prosperitu podnikatelů.
Podobně kriticky hodnotí podnikatelé legislativu a státní správu. Na 77 procent z nich si nemyslí, že opatření v této oblasti mají pozitivní vliv na rozvoj podnikání v Česku. Většina respondentů ale má za to, že čeští podnikatelé jsou schopní úspěšně podnikat i bez podpory státní správy.
Všeobecný názor na zaměstnávání a udržení zaměstnanců v podniku je negativní. Většina soudí, že formality jsou pro podnikatele příliš velká zátěž. Jako důsledek většina podnikatelů nesouhlasí s tvrzením, že stát zajišťuje příznivé podmínky pro zaměstnanost.