Island v potížích
Nestává se příliš často, aby Island pronikal na titulní strany ekonomického tisku. Země je spíše známa gejzíry, přírodní scenérií nebo největší koncentrací básníků na světě. Nyní ale příklad Islandu přispívá do věčné diskuse různých táborů ekonomů. Vadí nebo nevadí schodek běžného účtu platební bilance? A hlavně: vadí ten americký? Islandská měna i burza se v posledních týdnech prudce propadly a banky měly co dělat, aby dostály krátkodobým závazkům. Deficit obchodní bilance Islandu činil extrémních šestnáct procent.
Island ale není sám - podobným problémům čelí Maďarsko, Nový Zéland či Austrálie. Země, které mají velké obchodní schodky a dostatečně nezvyšují úrokové míry, se mohou dostat do rizika.
Případ Islandu opět oživil debatu o tom, zda americký obchodní deficit ve výši 800 miliónů dolarů je či není velkým rizikem.
Američané opakovaně zvýšili cenu peněz a tím právě vystavili řadu menších zemí s nerovnováhou v bilanci trestu. Amerika ale stále více spoléhá na to, že do dolarových aktiv investují Číňané a bohaté ropné státy. Investoři si ve velkém kupují levné jeny a nakupují americké dluhopisy. Nic z toho ale nebude trvat věčně.
