Ropu tlačí nahoru Írán i růst světové ekonomiky
Cena severomořské ropy Brent včera v Londýně dosáhla dalšího historického maxima - 72,20 dolaru za barel. Je to překvapení? Ne tak docela.
Překvapila jen rychlost - za poslední měsíc vzrostla cena o patnáct procent - a načasování. Většina analytiků ale určitý růst cen ropy v letošním roce očekávala. A předvídala i cenový šok v případě, že dojde k nějakým "geopolitickým" potížím, jako je současný spor okolo íránského jaderného programu. Celosvětově totiž již několik let ropné státy jen tak tak stačí uspokojit požadavky svých zákazníků.
Hlavním důvodem je paradoxně slušný růst světové ekonomiky. Rychle roste Čína, více než tříprocentní růst HDP mají dlouhodobě Spojené státy. Situace se začíná zlepšovat i v Evropě (i česká ekonomika vzrostla vloni o šest procent), po dlouhé krizi se vzpamatovává Japonsko. A všichni potřebují ropu. Jenže "černého zlata" není na trhu dost.
Na konci devadesátých let byla ropa levná a prodávala se za 15 dolarů. Naftaři pak logicky omezili investice do hledání nových nalezišť a do těžby. Následovaly podhodnocené odhady spotřeby Mezinárodní energetické agentury. Firmy investice odložily a protože výstavba ropných zařízení trvá více než pět let, následky cítíme dodnes.
V téhle situaci jakýkoliv byť jen teoretický výpadek znamená katastrofu. Podle Světové banky by například omezení těžby ropy v Íránu na polovinu znamenalo raketový růst ceny na 120 dolarů za barel. Obchodníci s ropou to vědí, a jsou tudíž patřičně nervózní.
Impuls k současnému růstu dal Írán, který je ve sporu se Západem. Ten v čele s USA požaduje ukončení íránského jaderného programu, protože podezřívá Teherán z výroby jaderné bomby. Írán jeho požadavky odmítá. Zároveň se v tisku objevují zprávy, že USA chystají proti Íránu válku. Teherán by mohl jako odvetu nejen zastavit vývoz své ropy, ale navíc zablokoval Hormuzský průliv - bránu do Perského zálivu, kudy proudí asi třetina veškeré ropy, kterou svět těží. Jeho ozbrojené síly takovou akci nedávno trénovaly. "Situace kolem Íránu nás znervózňuje. Vůbec se nezdá, že by spor spěl k diplomatickému rozuzlení," říká Deborah Whiteová z banky Société Générale.
K růstu ceny přispívá i to, že současně o čtvrtinu snížila svoji těžbu Nigérie, osmý největší vývozce. Západní firmy těžící v deltě Nigeru k tomu přiměly ozbrojené útoky protivládních rebelů. Také Irák stále těží jen na polovinu své kapacity. Přitom organizace OPEC tvrdí, že těžbu už zvýšit nemůže. A to vše po Velikonocích, tedy v době, kdy v USA začíná motoristická sezóna, a tím i poptávka po benzínu.
Hrozí tedy, že nádrže aut zůstanou prázdné? "To ne. Začíná se těžit v kanadských píscích, na mořském dně, v Rusku se přezkoumávají vrty vytěžené jen z poloviny. Ale dobývat tuhle ropu je třikrát až šestkrát dražší než "normální" těžba v Saúdské Arábii," říká analytik Jan Procházka z firmy Cyrrus.
