Stálé přetížení vede k vyhoření

Radek Hovorka měl dlouho pocit, že si soukromý život může dopřát až po splnění všech pracovních povinností. "Ignorování zdravotních potíží z přepracování mě přivedlo do nemocnice," říká. Dnes pracuje jako manažer exportu společnosti King Oskar.

"Neuměla jsem odmítnout práci, říci, to nestihnu, tyto představy jsou nereálné," říká Denisa Bellinger, manažerka právního oddělení společnosti Hewlett-Packard. Během své dvanáctileté kariéry si ověřila, že je lepší včas říci ne než se zpětně omlouvat. Přetíženost zvládla proškolováním kolegů.

"Všechno jsem nejraději dělal sám. Musel jsem na vlastní kůži prožít kolaps, abych docenil význam týmové práce," říká Josef Fedorko, ředitel implementace řízení a produktů firmy Sitronics.

K syndromu vyhoření nedochází naráz. Ale jak poznat, že se krize blíží? V první fázi člověk nestíhá, jeho práce začíná ztrácet systém. Tak se snaží zvýšit svůj výkon, což se neobejde bez nervů a chaotického jednání. Ke kolapsu dojde, když pocit "něco být uděláno musí" nahradí postoj "všechno mi je už jedno".

Když nestíháte, řekněte ne

"Syndrom vyhoření je u top manažerů vždy více či méně spojen s malou schopností delegovat úkoly a pravomoci," říká Zdeněk Macek, psycholog a konzultant společnosti Gaudia. "A to je vždy spojeno s důvěrou ve schopnosti a dovednosti ostatních," dodává.

Snaha po dokonalosti a touha nezklamat je vlastní především obětavým dříčům, idealistům, ale i těm na špičce. Dlouhodobá přetíženost ale snižuje výkon a zvyšuje počet chyb. Pak jen pouhá přítomnost lidí šéfa dráždí, protože je unavený a vyčerpaný.

Přiznat své limity okolí však vyžaduje odvahu. "Navíc si ostatní ani nemusí vyčerpání všimnout," říká Lenka Schilderová, ředitelka Koučink centra.

Ke stresu přispívají i zaneprázdnění nadřízení. Často přebíhají z jednoho jednání na druhé a nedodržují termíny. Tím dostávají podřízené do infarktových situací. "Dlouho jsem si myslela, že nemohu urgovat nadřízeného," říká Denisa Tomanková, manažerka lidských zdrojů počítačové firmy Cleverlance Enterprise Solutions. Nakonec řešení našli, stanovili přesný čas, kdy je nutné úkoly předat.

Život není jen práce

Někdy však šéfové mají opačný problém. Často působí jako "atomový reaktor". Přehlížejí, že s nimi ostatní ztrácejí tempo a jsou blízko kolapsu. "Nevšiml jsem si včas blížícího se vyhoření blízkého spolupracovníka, který neočekávaně odešel z firmy" říká Libor Malý, majitel firmy LMC.

Jako prevenci proti syndromu vyhoření odborníci doporučují pravidelně jíst a pít, starat se o sebe, umět relaxovat, vyhledávat kulturní zážitky a také sport. Důležitý je i dostatečný spánek.

Mnoho manažerů se už těmito radami snaží řídit. "Proti době před pěti lety dnes vidím, že čím je manažer úspěšnější, tím vyváženější vede život," komentuje Katarina Schapiro, prezidentka Mezinárodní asociace koučů. Podle ní se dnes manažeři stydí, když se věnují jen práci a zanedbávají rodinu.

"Před několika lety jsem zažil strach z nemoci. Uvědomil jsem si, jakou hodnotou v mém životě je rodina a děti," říká Petr Choulík, generální ředitel firmy Linde Gas. Styl života radikálně změnil i Luboš Baumruk, manažer firmy Agentura Allice. S rodinou se přestěhoval na venkov. "Nyní, když mám extrémní zátěž, beru kolo a mizím do lesa," popisuje.

Důležité je nežít ve stereotypu. Psychologové doporučují vyhledávat příjemné zážitky a snažit se prožívat radost z práce, která se povedla. "Řídím se krédem změna je život, stagnace smrt," míní Jan Přerovský, předseda představenstva firmy Asseco CZ.

Relaxací je pro šéfy i umění. "Poslouchám v autě symfonické skladby od Beethovena, Mozarta, Berlioze...," líčí Jiří Macek, ředitel společnosti Akcenta. Jak tvrdí, nabíjí ho to energií.