Úkolem Bruselu není (jak je občas prezentováno) neustále chrlit nové a nepotřebné právní předpisy, které mají lidem život stěžovat. Ve skutečnosti je tomu přesně naopak. Na základě předkládaných právních předpisů se mají vytvořit vhodné podmínky pro budoucí vývoj.

Z tohoto důvodu je nyní v Evropské komisi pravidlem, že před předložením každého návrhu nového právního předpisu je nutné si položit otázku, zda je daný předpis potřebný. Pokud daný návrh potřebný je, zmíněné pravidlo zároveň zajišťuje, že je přiměřený, odpovídá zásadě subsidiarity, je účinný a účelný a že s sebou nepřináší zbytečnou zátěž.

Nový balíček pomůže


Nedávno byl zveřejněn náš poslední balíček opatření týkající se zlepšení právních předpisů, který dokazuje, že o těchto principech pouze nehovoříme. Jsme schopni ukázat hmatatelné výsledky, které podporují evropské podnikání, k nimž například patří vytvoření "jednotné platební oblasti". Účinnější a konkurenceschopnější platební trh usnadní platby v rámci Evropské unie, zlevní je a zvýší jejich bezpečnost tak, aby odpovídaly úrovni plateb v rámci jakéhokoli členského státu. Pouze na základě této iniciativy se v hospodářství EU ušetří až 28 miliard eur ročně.

Dalším úspěchem je vytvoření nového elektronického celního kodexu. Tento tzv. nepapírový celní systém (e-customs) bude představovat evropský elektronický systém pro výměnu dat mezi orgány státní správy a podniky. Díky zjednodušeným celním postupům, které budou využívat automatizované, propojené celní systémy, se značně podpoří mezinárodní obchod. Jakmile bude tento integrovaný systém zcela zprovozněn, měl by za rok podnikům ušetřit 2,5 miliardy eur.

V lednu 2007 jsme vyhlásili válku administrativní zátěži a vytvořili akční plán s cílem snížit do roku 2012 tuto zátěž pro podniky v EU o 25 %. Tento úkol je náročný, ale realistický. Tomu dala minulý rok za pravdu i Evropská rada. Vyzvala členské státy, aby si stanovily obdobně ambiciózní cíle. Doposud na tuto výzvu reagovalo 12 členských zemí. Podle hospodářských studií by ekonomický prospěch vyplývající ze společného úsilí EU a členských zemí snížit byrokratickou zátěž o 25 % představoval zvýšení HDP o přibližně 1,5 % (tedy o 150 miliard eur).

Abychom tento proces rozběhli, navrhli jsme již na začátku roku 2007 první soubor urychlených opatření. Tím podniky podle odhadů uspoří 1,3 miliardy eur.

Polovina z těchto opatření má již podobu právních předpisů přijatých v rekordně krátkém čase. Například přes 600 000 akciových společností si již nebude muset nechávat od odborníků vypracovat nákladné zprávy týkající se návrhu podmínek pro fúze či rozdělení malých podniků. Více než 300 000 nákladních dopravců již nebude muset s sebou vozit jednotlivé přepravní dokumenty.

V boji proti byrokracii budeme pokračovat i v roce 2008. Letos bude předloženo 45 nových opatření, která by měla přinést konkrétní, hmatatelné výsledky. Navrhneme zjednodušit současná pravidla ohledně odpadních elektrických zařízení, aby mohli výrobci, maloobchodníci a spotřebitelé snadněji plnit své závazky v oblasti životního prostředí. Výrazně zjednodušíme současný legislativní rámec týkající se biocidů a budeme se zabývat souvisejícími otázkami složitosti a nákladnosti. Zrušíme přibližně 50 technických směrnic týkajících se automobilového průmyslu a případně je nahradíme předpisy odkazujícími na nařízení Evropské hospodářské komise OSN (UNECE).

Kromě toho zmírníme požadavky na statistická hlášení podávaná hospodářskými subjekty (Intrastat), což bude znamenat velký přínos zejména pro malé a střední podniky.

A v neposlední řadě navrhneme také konsolidaci a rozšíření oblastí, v nichž by mohly celostátní, regionální a místní orgány poskytovat podporu, aniž by potřebovaly souhlas Evropské komise. Proto zjednodušíme obecné nařízení o blokových výjimkách pro státní podporu.

Vždy posuzovat dopady


Rovněž nyní trváme na tom, aby se veškeré zásadní návrhy Komise podrobily hodnocení dopadů. V těchto hodnoceních se provede podrobný rozbor všech významných hospodářských a sociálních dopadů, jakož i vlivů na životní prostředí. V rámci našeho rozhodovacího procesu si jasně uvědomujeme a zohledňujeme kompromisní řešení.

Zřídili jsme nezávislý výbor pro posouzení dopadů, který má na starosti kontrolu hodnocení dopadů a poskytování poradenství v této oblasti. Díky tomu se kvalita naší práce významně zvýšila. To představuje základ pro vytvoření skutečné kultury proporcionality a subsidiarity v právním prostředí.

J. M. Barroso je předsedou Evropské komise, G. Verheugen místopředseda Evropské komise