Mezi strojaři rozhodla věda: vítězí VUT Brno

Zvětšit tabulku

V patentech vede VUT Brno

V oficiálních vědeckých výsledcích je Fakulta strojírenství VUT v Brně lepší než její konkurence z pražské ČVUT. A to ať počítáme absolutně (podle celkového počtu výsledků a jejich váhy) nebo relativně (na jednoho pedagoga) či podle patentů. Pražští strojaři výsledek zpochybňují, lepší zdroj než databáze Rady vlády pro vědu a výzkum však není k dispozici.

V období 2002 - 2006 dostaly VUT i ČVUT z rozpočtu téměř shodné sumy na vědu - kolem 680 milionů. Ale podle Rady vlády pro vědu a výzkum ji výrazně lépe zhodnotilo Brno (výsledky s váhou přes 15 000) než Praha (9525). Obě školy mají podobný počet pedagogů, takže Brno vyhrává i v relativním přepočtu (podle úvazků).

Strojaři z VUT se také podíleli na více patentech, nadto důležitějších - mají váhu 7278. To je zhruba taková hodnota, jako kdyby si zaregistrovali čtrnáct mezinárodních patentů. Váha pražských patentů je oproti tomu "jen" 653, tedy zhruba jako jeden mezinárodní patent. Brno vítězí i ve světových vědeckých časopisech, tzv. impaktovaných.

Rada vlády však Praze nezapočetla některé projekty, na nichž strojaři spolupracovali s jinými fakultami. "V databázi na to nemají kolonku, takže nelze rozlišit, které fakultě patří jaké výsledky," posteskl si pražský proděkan Josef Kokeš. Jiná čísla nicméně neměl k dispozici.

Za těmito obry následují s velkým odstupem Liberec a potom Ostrava. Tamní školy dostaly méně peněz a mají méně učitelů; Liberec přitom státní dotaci zhodnotil relativně lépe než Praha (v přepočtu na každý milion dotace vytvořil výsledky s větší vahou).

V žebříčku je poslední Plzeň. V daném období neměla na kontě žádný patent. V přepočtu na učitele však předstihla alespoň Ostravu v článcích do prestižních časopisů.

Proč toto kritérium: Ve strojírenství považujeme výzkum a patenty za tak důležité, že vítězství násobíme třemi.

Co jsme zjišťovali: Z databází Rady vlády pro vědu a výzkum jsme zjistili celkové vědecké dotace za období 2002 až 2006, jejich výsledky a "váhu".

Jak hodnotíme výsledky: Srovnali jsme jednak absolutní pořadí v celkové váze vědeckých výsledků, jednak relativní pořadí (na jednoho pedagoga).

Zájem o fakultu? Někde berou i bez přijímacích zkoušek

Strojírenské fakulty nemají vyložený převis poptávky.

Na pražské ČVUT kupříkladu berou 71 procent všech uchazečů. V Plzni je to 73 procent a v Brně zhruba 77 procent. V Liberci i v Ostravě je to více než 98 procent uchazečů, kupříkladu při posledních přijímacích zkouškách v Ostravě z 1471 zájemců jen 21 muselo skládat přijímací zkoušky.

U zvolené fakulty už zpravidla i zůstali. Ke studiu se v Plzni zapsalo 81 procent přijatých, v Ostravě 71 procent, tři čtvrtiny z přijatých se v Brně a Plzni následně zapsali. Nejméně rozhodnuti byli studenti v Praze, zapsalo se necelých 67 procent.

Pro doktorandské studium se studenti nejčastěji rozhodují v Brně (tam doktorandi v poměru ke studentům tvoří 15 procent). V Praze je to 14 procent. V třetí Plzni i ve čtvrté Ostravě kolem 12 procent, v Liberci 8 procent.

A pokud jde o mladé docenty do 40 let a profesory do 50 let? Největší podíl mají v akademickém sboru v Ostravě (dohromady sedm úvazků, tedy 5 %). Fakulta si na tom nijak nezakládá, naopak, nejprve číslo odmítala úplně uvádět: "Odmítáme diskriminaci věkem v jakékoli podobě," vysvětlil proděkan ostravské strojní fakulty Radim Farana. V druhé Plzni to jsou čtyři úvazky, nejméně často se tak mladí akademici vyskytují v Praze.

Proč toto kritérium: Vystihuje poptávku po fakultě a její reputaci.

Co jsme zjišťovali: Kolik z přihlášených v posledním přijímacím řízení bylo přijato (vyjadřuje převis poptávky); kolik z přijatých se skutečně zapsalo (vyjadřuje preference těch, kteří uspěli na více fakultách a mohli si vybírat); kolik má škola doktorandů v poměru ke všem studentům (naznačuje, kolik z absolventů se průměrně rozhoduje získat zde doktorát); podíl docentů do 40 let a profesorů do 50 let (vyjadřuje zájem úspěšných doktorandů o další vědeckou kariéru; zdravě se rozvíjející fakulta by měla akademiky v tomto věku mít). U humanitních oborů jsme se na poslední kritérium ptali i z toho důvodu, že docentské a profesorské hodnosti udělované před rokem 1989 mohou mít v některých případech spornou hodnotu.

Jak hodnotíme výsledky: Pořadí v každé z nich dáváme váhu 25 %.

V celkových výsledcích tak přišlo překvapení, na první celkové místo se v této kategorii vyhoupla Plzeň.

Na druhém místě byli strojaři z Brna. O třetí a čtvrtou příčku se dělí pražská ČVUT s Ostravou. Na pátém místě skončil v tomto přehledu zájmu Liberec.

"Nejsvětovější": Praha a VUT

Pokud chtějí studenti strojních fakult vycestovat, největší šanci na aspoň semestr strávený v cizině mají na ČVUT - 2,4 % (letos 71 studentů z 2938). A také na brněnské VUT (2,2 % neboli 78 z 3523). S větším odstupem následuje Plzeň (24 studentů čili 1,6 %) a Liberec (17 studentů znamená 1,2 %). Ostravských 16 výjezdů není ani procento.

Pokud jde o výuku v cizích jazycích, Brno má takových předmětů podle svého prohlášení suverénně nejvíc, konkrétně 145 (například Motor Vehicles nebo Virtual Prototypes). Ostrava jich v teoretické nabídce hlásí 103 (Dynamics I, Vibration Diagnostics). Praha vyučuje anglicky 41 předmětů (Mathematics, Physics, Computer Aided Design 1). Plzeň napočítala čtrnáct.

V Liberci takto otevřeli - pro zahraniční studenty - šest předmětů. V nabídce jich ale mají až deset.

Pokud jde o jazykové kurzy, nejvíc semestrů nabízí Praha (36) a Brno (33), výhradně hlavní evropské jazyky.

V Plzni můžete takto studovat 16 semestrů, v Liberci 8 a v Ostravě 6.

Proč toto kritérium: Světová věda se dělá ve světových jazycích. Pobyt v cizině svědčí o schopnostech studentů i servisu, jaký jim škola nabízí.

Co jsme zjišťovali: Kolik studentů v aktuálním roce odjelo na alespoň semestrální pobyt; kolik předmětů se vyučuje v cizím jazyce; kolik má škola semestrů jazykových kurzů.

Jak hodnotíme výsledky: Pořadí podle výměnných pobytů dáváme váhu 60 %; přednáškám v cizím jazyce váhu 30 %; jazykové kurzy jsou užitečný doplněk, dáváme jim váhu deset procent.

O absolventech ví nejvíc Ostrava, VUT a ČVUT

Kteří studenti jsou se školou spokojeni a kteří mají nejvyšší plat? Plzeňská a liberecká fakulta žádný takový průzkum nemají. Obě odhadly platy absolventů kolem 30 tisíc. Plzeňská fakulta dodala, že z rozhovorů s absolventy a zaměstnavateli slýchá "připomínky k výchově k většímu sebevědomí studentů (průraznější prezentace výsledků, názorů)".

Ostatní tři fakulty si dělají dlouhodobé a detailní průzkumy. Letošní zpráva VUT Brno se týká absolventů z roku 2006. V dotazníku odpovědělo 284 z 493 absolventů, tedy 57 %. Skoro všichni měli místo už při státnicích nebo si ho našli do tří měsíců (celkem 95 %). Pětina pracovala už při studiu. Jejich nástupní plat byl 18 880 korun, ve srovnání s minulými ročníky tedy zaznamenali strojaři nárůst o 20 % - tomu se nevyrovnal žádný jiný obor VUT. Dnes berou v průměru 24 878 korun. Své škole nejvíc vytýkají, že je dost neučila jazyky (64 %) a manažerským dovednostem (57 %), ale oceňují ji za teoretickou přípravu, práci s počítači i za to, jak je naučila komunikovat a prosadit se.

Praha se obrátila na všechny absolventy z let 1985 - 2003. Většina z nich dnes hodnotí svou fakultu jako velmi dobrou (30 %) nebo dobrou (45 %). Tito absolventi dnes berou nejčastěji 21 - 30 tisíc (38 %) nebo 31 - 50 tisíc (27 %). Desetina má plat nad touto hranicí a další 11 % bere dokonce víc než 80 tisíc korun.

Už několik let si dělá detailní průzkum Ostrava. "Jinak bychom asi Cenu za jakost ČR v roce 2007 nedostali," říká hrdě proděkan ostravské strojní fakulty Radim Farana. V posledním průzkumu bylo plně či spíše spokojeno 82 % absolventů a svá očekávání považují za plně (31 %) nebo spíše naplněná (31 %).

HN oslovily i porotu devíti personalistů. Hodnocení strojařů poskytl jen Milan Novák, šéf české pobočky agentury Grafton. Podle reálného uplatnění absolventů na trhu vede "jednoznačně ČVUT", následována Brnem: "V současné době trh poptává zejména technické specialisty a jazykově vybavené absolventy. Proto mají všeobecně nejlepší uplatnění studenti ČVUT a VUT, tyto instituce mají i nejsilnější reputaci." Na další místa řadí Plzeň, Ostravu, na páté Liberec.

Proč toto kritérium: Absolventi znají školu nejlépe.

Jak hodnotíme výsledky: Protože v Česku takové průzkumy dosud nejsou obvyklé, seřadili jsme školy nikoli podle toho, JAK absolventi odpovídali, ale ZDA se jich škola vůbec ptá a jak podrobné výsledky poskytuje. Na prvním místě byly proto společně VUT, ČVUT a Ostrava.

Experti: Jedině ČVUT, už jen kvůli tradici

Odpovídalo jedenadvacet expertů: personální šéfové Škody Auto, plzeňské Škody a Třineckých železáren, členové představenstva Svazu průmyslu a dopravy i Hospodářské komory. Často řadili fakulty na společná místa.

Vyhrála jasně Praha. Nikdo ji nezařadil na horší než druhé (někdy na druhé až páté) místo. "Bezkonkurenčně první," prohlásil suše jeden z porotců. Jiný řekl: "Jako metropolitní škola má spolu s Brnem nejširší rozsah specializací." Další ocenili "tradici". Další oceňoval uplatnitelnost absolventů, s poznámkou: "V současné době je však po absolventech těchto profesí zcela mimořádná poptávka, zejména v regionech s největšími investicemi do oborů svázaných s automobilovým průmyslem."

Na druhém místě skončily společně Liberec a Brno, průměrné umístění 2,23. Brno mělo i největší rozptyl výsledků: čtyřikrát bylo řazeno první, ale dvakrát dokonce až páté. "Zřejmě nejlepší pro všeobecné strojírenství," řekl jeden porotce. Strojní fakulta VUT byla chválena i za rozvoj nových oborů. Liberec byl první dokonce sedmkrát, ale stejně často končil třetí. "Pro textilní a lehký průmysl je nejlepší." - "Hodnotím Liberec vysoce z hlediska výsledků aplikovaných výzkumů, ale nezařadil bych ho mezi lídry z hlediska komfortu pro studenty."

Plzeň pouze jednou zařadil místní porotce-patriot na první místo. Jinak se umisťovala většinou druhá až třetí. "Pro energetiku je nejlepší." - "Mám velmi dobrou osobní zkušenost s její katedrou průmyslového inženýrství a managementu."

Na poslední příčku odsouvali Ostravu hlavně porotci ze dvou větších měst, hlasy Severomoravanů to nestačily vyvážit. I když v odpovědích zaznělo: "Je nejlepší pro strojní zařízení těžkého průmyslu. Volil bych proto absolventy z VŠB-TU Ostrava - nejen pro kvalitu výuky ve strojních oborech, ale pro jistou provázanost jejich výuky v souvisejících oborech, zejména pak s materiálovým inženýrstvím." Porotci oceňovali její specializaci a umístění ve spádové oblasti.

Proč toto kritérium: Názor expertů vyjadřuje reputaci fakult v oboru.

Co jsme zjišťovali: Jakou fakultu by doporučili uchazeči o studium.

Jak hodnotíme výsledky: Pokud seřadili fakulty od nejlepší po nejhorší, každá dostane známku od 1 do 8. Pokud některé uvedli na shodném místě, dostávají všechny stejný počet bodů. (Příklad: tři fakulty na 1. místě dostanou všechny jedničku.)

Seznam poroty na www.ihned.cz