ČVUT má lepší výsledky
Reaguji na žebříček strojních fakult (Mezi strojaři rozhodla věda, HN 21. února). Oznámili jste, že výkon Fakulty strojní ČVUT je zhruba na šedesáti procentech v porovnání s VUT Brno. Jenže v databázi Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje, kterou vede Rada vlády pro vědu a výzkum, má FS ČVUT započteno 50 milionů korun na projekt zkušebního vrtu. Skutečnost je taková, že jeden pracovník fakulty je konzultantem projektu a že v letech 2006 a 2007 nedostala FS ani korunu. V poměrném údaji "vědecký výkon / peníze" pak jen takto špatně zadaná akce výrazně zkresluje skutečnou hodnotu fakulty.
V bodovém hodnocení Rady vlády, které jste použili, nemá fakulta započteny výsledky za tři nejvýznamnější "producenty" vědeckovýzkumných výsledků. Jedná se o tři výzkumná centra, zejména pak o Božkovo centrum výzkumu automobilů, které je největším střediskem (sdružuje navíc pracoviště nejen ČVUT, ale i pěti univerzit) a má nejrozsáhlejší mezinárodní spolupráci. A tím také příslušně velký vědeckovýzkumný výkon.
Prof. Ing. František Hrdlička, CSc., děkan Fakulty strojní ČVUT, Praha
Vaše hodnocení je předčasné
V komentáři nazvaném V poločase rozpadu? (HN 27. února) nerozumím větě, že regulace zabírají, protože lékaři hlásí úbytek lidí v čekárnách až o třetinu a lázně si stěžují, že přijelo o polovinu méně dětí. Vzhledem k tomu, že koncem roku byly čekárny naopak narvané a lidé si nechávali předepsat léky na několik měsíců, je předčasné to hodnotit.
Pokud jde o lázně pro děti a o dětské léčebny, kde malých pacientů výrazně ubylo, pochybuji, že to je důkaz žádoucí regulace. V léčebnách i lázních jde o několikatýdenní pobyt dětí, které to opravdu potřebují a jimž to prokazatelně prospívá, jak prokázala dřívější zjištění dělaná v souvislosti se snahami omezit proplácení lázeňské léčby ze zdravotního pojištění. Nemohou-li nyní některé rodiny poslat děti na toto potřebné léčení, nevidím v tom žádoucí regulaci, ale chybu a sociální problém.
Marie Klírová, Praha
Sebeurčení je jen floskule
V reakci na můj příspěvek k prezidentské volbě píše pan Luděk Šolc, že při změnách prováděných na mapě Evropy po r. 1918 "šlo o realizaci zásady sebeurčení národů" (Evropa jak od Hitlerjugend, HN 27. února). Pokud je ovšem nějaká "zásada" uplatňována pouze někdy a někde, nejde o zásadu, ale o floskuli, která má zastřít skutečný stav věcí.
V roce 1925 k tomu Masaryk poznamenal: "Naši a také rakouští Němci se dovolávali práva sebeurčovacího a autority Wilsonovy. Skutečně toto právo, které se také hlásalo s naší strany a již před válkou, posud jasně formulováno nebylo." Jak ovšem může být cosi takto vágního považováno za zásadu? Nejotevřeněji se o tomto problému vyjádřil Alois Rašín: "Právo na sebeurčení je hezká fráze, ale nyní, když vyhrála Dohoda, rozhoduje síla." Ani ve snu by mě tedy nenapadlo, že ještě v roce 2008 bude někdo vážně argumentovat "sebeurčením národů".
Sebeurčení národů navíc otvírá cestu k "národnímu státu", který trpí od svého počátku základním nedostatkem: stát se zde mění z nástroje zákona v nástroj národa, a v důsledku toho pak všude objevuje minority, s nimiž si neví rady.
Martin Vrba, Praha
Dilema: zdražit nebo ošidit
Konstatování redaktora Maříka v článku Ceny jídla stouply, kvalita ne (HN 21. února) o růstu podílu různých přídavných látek do potravin za účelem jejich zlevnění, není na českém trhu žádným novým objevem. Světové potravinářské koncerny, které v minulosti investovaly nemalé peníze do nákupu českých firem, měly v podstatě jen dvě možnosti, jak dostat své peníze rychle zpět. Zdražit výrobek, nebo ho prostě ošidit. Prvním případem je mléčná legenda Pribináček. Ve druhém případě začal nenápadný útok na kvalitu náhradou sušeného mléka v jogurtech škrobem. A světe div se, nebyl to nikdo jiný než proslulá firma Danone, kdo spustil v Čechách lavinu škrobových jogurtů.
Není v tom samozřejmě sama. Její postup je však poněkud v rozporu s proklamovaným zájmem o zdraví zákazníka.
Že se nenajde mnoho zákazníků, kteří by studovali složení výrobků, je celkem pochopitelné. Líbivý obal, vzpomínky na reklamu, příznivá cena a samozřejmě složení psané tak malým písmem, že je na hranici čitelnosti. A tak se nabízí zvláštní spojení nespojitelného - gramotnosti a zdraví. "Čtěte více a budete zdravější".
Petr Linhart, Pardubice
Redakce uveřejňuje v rubrice Dopisy odpovědi na články a dopisy čtenářů, které vyjadřují jejich názory. Vyhrazuje si právo příspěvky krátit a redakčně upravit. Anonymy nezveřejňuje. V rubrice Chyby a vysvětlení napravuje pochybení a odpovídá na dotazy k obsahu i jazyku HN.
Kontaktní adresy:
telefon: 233 073 041
e-mail: dopisy.hn@economia.cz
pošta: HN, oddělení dopisů, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



