Od smrti českého architekta, mecenáše a jednoho ze zakladatelů české akademie věd Josefa Hlávky dnes uplyne rovných sto let. I Česká národní banka si Hlávkovy osobnosti cení natolik, že při té příležitosti vydává stříbrnou pamětní minci v nominální hodnotě 200 korun.

Hlávku, jehož stavební kancelář v habsburské monarchii postavila 142 nejrůznějších staveb, připomíná i nová výstava v Lobkovickém paláci v Praze.

"Hlávkova osobnost je výjimečná zejména tím, že v sobě shrnovala mnohé aktivity - umělce, architekta, organizátora vědy, mecenáše, praktického stavitele a podnikatele. To je skutečně ojedinělé," říká Václav Pavlíček, předseda správní rady a prezidia Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových. Nadace dosud spravuje Hlávkovu pozůstalost a přispívá k rozvoji vědy a umění. Činnost Hlávkovy nadace byla výrazně omezena za druhé světové války nacisty i později komunistickým režimem. "Fakt je, že teprve po listopadu 1989 mohla Hlávkova nadace zase plně obnovit svou činnost a tím připomenout Hlávkovo jméno," připomíná Pavlíček. Přesto nadace zřejmě nevratně přišla o velkou část majetku, o nějž ji komunistický režim připravil.

Hlávka se proslavil stavbou Dvorní opery ve Vídni, pražské Zemské porodnice a celou řadou dalších staveb. Proslul též jako mecenáš, založil Hlávkovy koleje, podpořil i zřízení české akademie věd.

Přeštický rodák vystudoval pražskou techniku a architekturu ve Vídni. Vypracoval se na předního stavitele v habsburské monarchii.

HN_080311_05b.jpg

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace