Duch času pod mikroskopem

Jan A. Novák v pozoruhodném textu Bez vědeckých mozků Západ pohasne (HN 12. března) varuje před důsledky odlivu zájmu blahobytných společností o exaktní vědecké obory.

Autorův zcela oprávněný protest proti tendencím k společenské a ekonomické marginalizaci přírodovědného bádání bohužel provází tradiční kratochvíle mnoha exaktních vědců - pohrdání humanitními vědami.

Novák neskrývá svou skepsi vůči práci "politologů, sociologů a dalších -logů", které co do intelektuální významnosti řadí do jedné kategorie společně s "rádobymanažery" či "direktory výkonnými i nevýkonnými".

K odhalení farizejské povahy tohoto postoje není třeba diskutovat o zastaralosti dělení věd na exaktní a ostatní, ani upozorňovat na poněkud spornou povahu základních pojmů tvrdých věd, jako jsou Novákem zmiňované "vzorce", "přesnost" či "měření". Stačí totiž pozorně číst jeho vlastní text. Novák opírá svou argumentaci hned o několik pramálo exaktních pojmů, jež mají naopak mnoho co do činění se společenskými vědami a z nichž v článku nejnápadněji vystupují "Západ" a "hezké německé slovo Zeitgeist".

Co je to Západ? Autor má jistě na mysli rozvinutý civilizační okruh, jehož jsme jako Češi součástí společně s nezpochybnitelnými členy tohoto klubu - zeměmi západní Evropy nebo USA.

Při bližším pohledu však pokusy o přesné vymezení "Západu" rychle berou za své: je Turecko v klubu vítáno, nebo ne?

Zcela jasná není ani kulturní pozice Japonska nebo některých zemí Latinské Ameriky, už vůbec nemluvě o otázce Ruska, jež může být v geopolitických souvislostech zvláště ožehavá. Nepřichází zde ke slovu spíše někdo z vysmívaných "-logů", třeba zrovna politolog nebo kulturní antropolog?

Pojem "Zeitgeist" ("duch doby", v Novákově exaktním překladu "duch času") pochází z hlavy filologa a filozofa J. G. Herdera. Pokud Jan Novák ví o mechanismu, jímž lze Zeitgeist, jednu z klíčových myšlenek jeho článku, spolehlivě změřit a přepsat do vzorců, nechť se o svůj objev neváhá podělit s humanitními vědci.

V této pochybné sféře půjde konečně o revoluci.

Lubomír Valenta, Plzeň


Neplaťte v librách, ošidí vás!

Součet 15 + 35 = 60 mne v prodejně OC Chodov zaskočil. Ani vrácení kolem 50 Kč po úhradě v anglických librách mi nevymazalo vzpomínky na učitele matematiky. Prostě jsem trval - marně - na součtu 15 + 35 = 50.

Mé přesvědčení nezviklalo ani vysvětlení o nutnosti tyto ceny rozložit, přepočítat přes koruny a tím získat výsledek vyšší.

Samozřejmě netroufám si tvrdit, že jsem cenovkami klamán, ale pouze zklamán a zmaten, a to jako letitý zákazník obchodů Marks & Spencer, držitel klubové karty a obdivovatel fair play from England.

Takže mne napadají i možné pozitivní předpoklady tohoto řešení: Česká republika v rámci rychlého vývoje předstihla Velkou Británii v životní úrovni a zákazníci u nás si pak vyšší ceny prostě mohou dovolit.

Možná jsem přispěl i autorům článku "Proč je Česko tak drahé" (HN 3. března). Ale vlastně čím?

Václav Černý, zákazník a ekonom

Praha

Hra úřadů zřejmě nepřekonatelná

Ve směrnici Evropského parlamentu a rady 2002/91/ES ze dne 16. 12. 2002 o energetické náročnosti budov byla "energetická náročnost budovy" definována jako množství energie skutečně spotřebované pro standardní užívání budovy. Vyčísluje se "certifikátem energetické náročnosti budovy" a pro Českou republiku platilo zavést povinnosti vyplývající ze směrnice od 15. ledna 2007.

Zdálo by se logické, že pravidla české strany budou s těmi evropskými korespondovat. Bohužel tomu tak není. Zatímco Evropský parlament požaduje jeden dokument, naše zákony definují obdobné dokumenty hned tři!

Bytová družstva si na základě zákonné povinnosti nechala, obdobně jako větší vlastníci bytových domů, zpracovat energetické audity. Za ně všichni zaplatili řádově 500 - 2000 Kč/byt. To je v součtu jedna miliarda korun.

Nabízelo by se logicky, že se vytáhnou ze šuplíků zpracované energetické audity a je vystaráno.

Ale chyba. Energetičtí auditoři a "průkazkáři" tvrdí, a ministerstvo průmyslu a obchodu je v tom podporuje, že se musí zpracovat zcela nové dokumenty.

Jak to skončí? Odpověď je jednoduchá. Družstevníci (a nejen oni) zcela zbytečně vydají další miliardu korun. Neuhradí ji ani Evropská unie, ani ministerstvo průmyslu a obchodu, ale družstva a i samotní vlastníci budov. Hrát takovou hru na Divokém západě, kde by při hře visely kolty hráčů proklatě nízko, skončili by ministerští úředníci prostřílení jako řešeto.

Vít Vaníček, předseda Svazu českomoravských bytových družstev

Redakce uveřejňuje v rubrice Dopisy odpovědi na články a dopisy čtenářů, které vyjadřují jejich názory. Vyhrazuje si příspěvky krátit a redakčně upravit. Anynomy nezveřejňuje. V rubrice Chyby a vysvětlení napravuje pochybení a odpovídá na dotazy k obsahu i jazkyu HN.

Kontaktní adresy:
telefon: 233 073 041
e-mail: dopisy.hn@economia.cz
pošta: HN, oddělení dopisů, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7

Chyby a vysvětlení
Překlep v počtech
(HN 12. března strana 3, Matematika)
Ve slovním příkladu mělo být uvedeno, že akciová společnost prodala zboží za 78 milionů Kč, nikoliv za 8 milonů.
Miroslav Jelínek, vedoucí oddělení styku s veřejností
miroslav.jelinek@economia.cz

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace