Díky studiu MBA získáte kontakty v byznysu

JANA RYŠLINKOVÁ, ředitelka US Business School Praha

HN: Představuje studium MBA konkurenční výhodu?

Beze sporu ano. Existují oblasti, kde se člověk s titulem Master of Business Administration dokáže téměř ze začínajícího profesionála stát ředitelem velké společnosti. Je totiž jedním z mála, kdo dokáže obsáhnout všechno, co úspěšný šéf musí vnímat - finance, lidské zdroje, marketing, situaci na trhu... Takový přehled studium MBA manažerovi poskytne. Je důležité i pro jeho sebevědomí a získání nových kontaktů v byznysu.

HN: Podle čeho se pozná kvalita?

Existují ratingy, které dělají prestižní zahraniční časopisy. Jedním z kritérií je nárůst platu po skončení MBA studia. Do uznávané světové elity škol stále častěji pronikají ty, které poskytují výuku v několika zemích, obvykle ve spojení s jinou školou. V roce 2006 se na špičce umístila Kellog/Hong Kong Business School, na druhém francouzsko-anglicko-americký triumvirát HEC/LSE/Stern... Ve druhé skupině, tak do padesátky z několika set, není velký rozdíl v kvalitě, ale v tom, co od školy očekáváte. Cena roste s kvalitou. Do té se započítává i renomé, které přitahuje nejlepší profesory a studenty. Navíc jsou různé akreditace. Například titul, který dostávají studenti Pittsburgh University/US BSP a MBA partnera z Čelákovic má díky akreditaci AACSB nadnárodní platnost.

HN: Jak oslovujete kapacity?

Máme smlouvu se špičkovou University of Pittsburgh. Ta k nám posílá vynikající profesory. Navíc po každém kurzu studenti hodnotí profesora. Pokud by s ním nebyli spokojeni, příště kurz učí někdo jiný, což pro profesory představuje velký tlak. I pro ně je výhodné u nás učit, získávají tak kontakty se středoevropským byznysem.

HN: Koho jste pozvali?

Například experta na finance Frederika Schlingemanna, jehož výzkumy publikují Wall Street Journal, The Economist či The New York Times. Nebo Johna Camilliuse, který byl konzultantem mnoha Fortune 500 společností. Chceme odborníky, kteří zkušenosti umějí předat. Pedagogická část je důležitá. Snažíme se přinášet i evropské příklady prostřednictvím případových studií. Manažeři do nich přinášejí svoji zkušenost.

HN: Je MBA silné právě díky sdílení takových zkušeností?

Do studia MBA přicházejí lidé s obrovskou zkušeností z praxe. Vědomosti, které má člověk z oblasti marketingu, nemusí mít někdo, kdo pracuje třeba v oblasti financí. Lidé, kteří se potkají, se vzájemně obohacují. Mohou si též ve skupině najít někoho, kdo řeší podobný problém.

HN: Liší se šéf ve třiceti od toho v pětačtyřiceti?

Samozřejmě. Když přijde člověk, který má zkušenost s řízením celého podniku nebo větší skupiny lidí, nemůže chtít stejné vzdělání jako jeho mladší kolega. Hledá nadstavbu a nové trendy ve světě. Naše škola po dlouhou dobu školila mladší skupinu lidí kolem 25 až 30 let. Pak jsme našli v Pittsburské univerzitě silnějšího partnera a posunuli se k náročnějšímu typu studia, takzvanému Executive MBA.

HN: V jakém oboru se dějí změny?

Například v marketingu. Tam se metody práce mění třeba každý půlrok. Co fungovalo včera, dnes neplatí. Firmy nejsou spokojeny s marketingovými řediteli, protože ti jen stále obtížněji dosahují požadovaných výsledků. Konkurenční boj je tvrdší. Hledat nové metody, jak oslovit zákazníka, je náročné.

HN: Co nejvíce proměňuje podobu studia MBA?

Především globalizace. Větší firmy potřebují šéfy, kteří jsou schopni fungovat v mezinárodních týmech. Musí respektovat jinou kulturu, způsob práce, znát ekonomiky různých částí světa.

HN: Co musí dohnat Češi?

Máme dobře vzdělané lidi technicky, matematicky... Ale musíme dohánět "soft skills", od toho, jak zacházet s lidmi, leadership, prezentaci firmy až po tvrdé vyjednávání. Pokud lidé rozumí třeba ekonomice, marketingu, ale neovládají tuhle část, nemohou uspět. Byznys dělá člověk s člověkem, ne firma s firmou.

HN: Kteří vaší absolventi pohnuli naším byznysem?

Naše škola spolu s Pittsburghem má už přes tisíc absolventů, to musí být někde znát. Naším absolventem je například Ladislav Bartoníček z České spořitelny, který zreformoval pojišťovnu zásadním způsobem. To ocenila i nadnárodní firma, která přijala český management do vedení nově vzniklého subjektu. Není banka, kde bychom neměli absolventy.

HN: Jsou obory, kde by bylo studentů MBA zapotřebí více?

Máme procentuálně málo absolventů ve výrobní sféře. Mnohem lépe potřebu MBA chápou velké organizace, které poskytují služby, ať už finanční nebo telekomunikační. Ale i ve výrobě nastává posun. Koneckonců Martin Jahn, absolvent MBA v Chicagu, dokázal s organizacemi divy, protože přišel s vynikajícími znalostmi. Umí "číst" data, jednat s lidmi i s odbory. To je ta kombinace, která vede k úspěchu.

HN: Nekulhají politici za byznysmeny?

Organizování veřejné správy je bolestí této země. V zahraničí už existuje titul Master of Public Administration. Samozřejmě, všude na světě je státní správa pomalejší než byznys. Ale nemusí být desetkrát pomalejší a desetkrát hůř organizovaná než byznys.

HN: A co právníci, kteří řeší obchodní případy?

Jazyk, kterým právníci mluví, je vzdálen byznysu. Kdyby studovali MBA, pochopí, že byznys se řídí pravidly. Naši právníci umí říci, proč věci nejdou dělat. Samozřejmě musí kauzy hlídat, ale nemohou být tak konzervativní, aby "nepouštěli" firmu dál. U soudů je to ještě horší. Tam nepochopení obchodních pravidel může přivést podnik ke krachu nebo jej vážně poškodit. To neřeším korupci, mluvím jen o pomalosti a nečinnosti. V byznysu mohou dva dny znamenat ztrátu milionů.

Jana Ryšlinková (57 let) je ředitelkou US Business School Praha. Vystudovala Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. Pracovala v Československé akademii věd a ČVUT. Přednášela ve Francii a Velké Británii. V listopadu 1989 se stala "mluvčí" Občanského fóra. Byla zvolena poslankyní českého parlamentu. Poté se aktivně zasazovala o rozvoj občanské společnosti. Založila několik neziskových organizací.