Mezi hlavní příležitosti pro české firmy v regionu severní Afriky patří zapojení do rozvojových plánů v jednotlivých zemích, zaměřených na výstavbu a modernizaci různých sektorů ekonomiky. Takže ve střednědobém výhledu by Česko mohlo zůstat dodavatelem tradičních průmyslových výrobků, jako jsou tiskařské, textilní, lisovací a stavební stroje, ale i vyspělých technologií v energetice, infrastruktuře, zemědělské technice, v ekologii, elektronice, výpočetní technice a softwaru.
Šance jsou i v dodávkách strojírenských zařízení pro ekologický průmysl. Důležité je rovněž udržet pozice v dodávkách vojenského materiálu.
Neméně významnou roli by měla hrát spolupráce v oblasti služeb. Členstvím České republiky v Evropské unii se otevřela v regionu zemí severní Afriky možnost zapojit se do programů v rámci agendy MEDA a nově ENPI (European Neighbourhood Policy Instrument), spolufinancovaných Evropskou unií a vládami států euro-středomořského regionu.
Marocké království
Počátkem 90. let minulého století došlo k výraznému poklesu obchodní výměny s Marokem, příčinou byl v českém exportu nedostatek vhodných vývozních fondů, požadovaných marockou stranou. Ovšem náš vstup do EU v roce 2004 přinesl oživení vzájemného obchodu a české podnikatelské sféře výhody vyplývající z postupného odbourávání celních bariér. Také marocké firmy začaly projevovat větší zájem o výrobky českého průmyslu.
Vloni vzájemný obrat dosáhl téměř 214 milionů, což je oproti předcházejícímu roku s 81,9 milionu USD skutečně výrazný nárůst. Český vývoz představoval 153,8 milionu USD.
Ve vývozu dominovala třída 7 SITC - stroje a dopravní prostředky v hodnotě 125,1 mil. USD (z toho letecká technika 81,5 mil. USD) a třída 6 - tržní výrobky ve výši 13,4 mil. USD.
V Maroku dosud působí zastoupení českých firem, a to v Casablance firma Pragatec s.a.r.l. (textilní stroje) a Mecalva s.a.r.l. (obráběcí stroje). Několik českých firem zastupuje slovensko-marocký podnik Slovmar, s.a.r.l. (ložiska a těsnění). Některé české sklářské firmy (Porcela plus, Bohemia Crystalex) mají v Casablance společného marockého obchodního zástupce.
I když vzájemná výměna má vzestupný trend, obchodní spolupráce nedosahuje možností obou zemí. Problémem je vzájemná neznalost partnerů. Proto je vhodné využívat osvědčenou formu seminářů, podnikatelských misí, jakož i účastí na hlavních veletrzích.
Z hlediska odvětvového by mezi hlavní oblasti českého zájmu měly patřit doprava a infrastruktura (tramvaje, železnice, automobily, dálnice, tunely, mosty, sklo, strojírenství: dodávky obráběcích strojů, zemědělské techniky).
Alžírská demokratická a lidová republika
Vzájemná obchodní výměna dosáhla vrcholu ve druhé polovině 80. let, kdy tehdejší československé podniky dodávaly do Alžírska objemově významné investiční celky a speciální materiál. Některé investiční celky však nebyly dokončeny a jsou nebo donedávna byly předmětem sporu mezi ČR (SR) a Alžírskem. Po uklidnění bezpečnostní situace v Alžírsku se firmy začaly zvolna vracet na alžírský trh. Už se ale nedostaly do pozice dodavatele investičních celků. Od konce 90. let ČR vystupuje jako dodavatel nejrůznějších průmyslových výrobků, přičemž nejvýznamnější položkou zůstává stavební železo a ocel.
Do jisté míry se české straně podařilo navázat spolupráci ve speciální technice, která byla před listopadem 1989 velmi čilá. Do vojenských závodů dodávají čeští výrobci nové stroje, uskutečnila se rovněž dodávka vojenských cvičných letadel z podniku Aero Vodochody.
Rok 2005 byl v dějinách česko-alžírského obchodu zatím nejúspěšnější - obchodní obrat dosáhl výše 143 milionů USD, vývoz přesáhl 81 milionů USD. Přitom obchodní bilance skončila aktivním saldem téměř 20 mil. USD.
V loňském roce 2007 se od nás vyvezlo jen za 63,2 milionu USD, vzájemný obrat dosáhl hodnoty 215,47 milionu USD. Potěšitelné však je, že se do popředí českého vývozu poprvé po mnoha letech dostala třída 7 SITC - stroje a dopravní prostředky, představující 56 procent celkového vývozu. V této třídě dominovaly stroje na automatické zpracování dat, následovány stavebními stroji, díly k letounům a osobními vozidly.
Druhou nejsilnější skupinou byla třída 6 - tržní výrobky (36,8 % celkového vývozu). V této třídě byly nejvíce zastoupeny pažnice a vrtací trubky, dále byly vyvezeny hliníkové sudy a plechovky, stavební železo a ocel, pneumatiky.
Převaha třídy 7 naznačuje, že při vývozech do Alžírska začínají hrát rozhodující roli výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Struktura českého vývozu do této země není však dosud zcela stabilizovaná. Přesto alžírský trh nabízí možnosti uplatnění široké škály výrobků českého průmyslu. Žádané jsou hutnické výrobky, pneumatiky, zemědělské stroje a zařízení, tvářecí stroje, lékařská zařízení a zdravotnický materiál, výrobky z průmyslového a tabulového skla.
Vozy vyváží ŠKODA, počet prodaných kusů však zatím stagnuje. Řada firem se zde ale snaží uplatnit. Společnost Pamco pracuje na prosazení nákladních vozů Tatra. V roce 2001 otevřela kancelář v Alžíru první česká společnost - Pamco Int., která zde na podzim roku 2003 založila obchodní společnost Maison Tche`que, která byla do konce roku 2006 výhradním dovozcem a distributorem vozů Škoda. Do konce roku 2004 byla firma Pamco Int. jedinou společností s vlastním zastoupením na trhu, od počátku roku 2005 se ale zájem o alžírský trh zvyšuje. Vloni se v Oranu na západě Alžírska osamostatnila pobočka společnosti Maison Tche`que a stala se druhým distributorem vozů Škoda v Alžírsku.
V červenci 2005 se zúčastnila výstavy zaměřené na dodávky pro civilní obranu česká společnost Tom-Cars, která montuje na vozy typu SUV protipožární nástavby. S ohledem na zájem o tato vozidla založila koncem roku 2006 montážní společnost v Alžírsku, aby se přiblížila potřebám místního trhu.
Co by mohlo pomoci našim firmám ve vstupu na tamní trh je využití programů v rámci agendy MEDA/ ENPI. Tyto programy, financované částečně EU a částečně alžírskou vládou, dávají členským zemím unie příležitost vybudovat si potřebné zázemí pro nástup firem.
I tak jsou dodávky speciální techniky perspektivní. Firmám se nabízí možnost uplatnění při rekonstrukci ropných rafinerií, elektráren či v rozvoji energetické sítě. Naši exportéři se mohou uplatnit i v dodávkách dopravní techniky, železničních vagonů, lokomotiv, malých dopravních letadel a prostředků městské hromadné dopravy.
Tuniská republika
Ve vzájemné výměně zboží byl až do roku 1992, s výjimkou roku 1991, zaznamenáván stálý růst obratu, a to zásluhou výrazného zvyšování objemů vývozu. K přechodnému poklesu objemu vzájemné výměny zboží došlo v letech 1993 a 1994. V roce 1995 prudce vzrostl český vývoz až na 42,6 mil. USD. Mimořádně vysokého objemu vývozu v letech 1995 a 1996 bylo dosaženo jednorázovými dodávkami pro tuniské ministerstvo obrany, poté vývoz až do roku 2000 klesal. Nyní se do jisté míry podařilo podniku Aero Vodochody navázat na dodávky speciální techniky formou generálních oprav a dodávek náhradních dílů.
V posledních pěti letech zaznamenával vzájemný obchodní obrat výrazné meziroční nárůsty, a to na straně vývozu i dovozu. Vloni však došlo ve vzájemné výměně k poklesu proti roku 2006.
Vzájemný obrat dosáhl vloni hodnoty 81,35 milionu USD, z toho vývoz 39,51 milonu USD (v roce 2006 export představoval vývoz 41,38 milionu USD). Rozhodující skupinou ve vývozu byla třída 7 SITC - stroje a dopravní prostředky, dále třída 6 - tržní výrobky a třída 3 - minerální paliva, mazadla a příbuzné materiály.
V Tunisku vyvíjejí činnost čtyři smíšené česko-tuniské podniky, a to PLAZMA-GLASS Tunisie (úprava tabulového skla dováženého z ČR), ALUPLAST GLASS Tunisie (výroba a montáž aluminiových okenních a dveřních rámů), GEOSAN Tunisie (stavební práce) a RAVAK Tunisie (distribuce akrylátových van a sprchových koutů).
Ve stadiu zakládání a schvalování jsou další dva smíšené podniky - Tunisia Tche`que Float SA (výstavba závodu na výrobu plochého skla v hodnotě 100 mil. USD) a PINELLI Tunisie (distribuce energetických nápojů).
Mimo toho existují příklady úspěšných vývozců, jako je společnost GEOSAN GROUP Kolín, která zvítězila ve výběrovém řízení na výstavbu paláce Cité de la Culture v Tunisu. Vloni v březnu byla zahájena první etapa stavebních prací tohoto prezidentského projektu, počátkem roku 2009 se předpokládá předání objektu ministerstvu kultury. Rovněž na vybavení interiéru paláce, zařízení divadelního sálu, jevištní technice se budou letos podílet české firmy.
ČR by vůči Tunisku měla nadále zůstat dodavatelem tradičních průmyslových výrobků (tiskařské, textilní, lisovací, stavební stroje) s větším zaměřením na dodávky vyspělých technologií. Očekává se, že budou stoupat vývozy jak v oblasti výpočetní techniky (paměťová zařízení, procesory), tak elektroniky (rozvaděče, propojky, elektrokabely).
České firmy by mohly využít obrovského stavebního boomu a zapojit se formou dodávek či subdodávek do realizace stavebních projektů. Jde o mimořádnou příležitost k získání zakázek na dodávky stavebního materiálu, stavebních prací, zařízení interiérů budov, elektrozařízení.
K hlavním oblastem českého zájmu by měl patřit sektor dopravy (železnice, automobily, metro), strojírenství (dodávky traktorů, obráběcích strojů) a infrastruktura (rekonstrukce přístavů, mostů), sklářský průmysl a ekologie.
Velká libyjská arabská lidová a socialistická džamahíríje
Libye patřila k důležitým obchodním partnerům ČR na africkém kontinentu a na Blízkém východě. Od počátku 90. let byl vzájemný obchod ovlivněn sankcemi Rady bezpečnosti OSN. Obchodní výměna se tradičně odehrávala na straně českého vývozu. Bilance vzájemného obchodu byla až do roku 1995 vysoce aktivní ve prospěch ČR, od roku 1996 je pasivní v důsledku nákupů ropy, která je prakticky jedinou dovozní položkou.
Z nízké úrovně v roce 2002 (2,2 mil. USD) se český vývoz postupně zvyšoval. Předloni došlo k dalšímu meziročnímu nárůstu vývozu o 22,6 procenta, dovoz přes rostoucí ceny ropy poklesl o 21,5 procenta, což přineslo výrazné snížení pasiva obchodní bilance. Vloni dochází k dalšímu výraznému poklesu dovozu na úroveň necelých 30 procent oproti předchozímu roku (26,4 mil USD). Naopak český export zaznamenal ještě výraznější nárůst než v roce předchozím (o několik desítek procent na 19,97 mil. USD).
Vzhledem k absenci zastoupení CzechTrade v teritoriu poskytuje potřebný servis českým firmám zde výhradně obchodně-ekonomický úsek velvyslanectví ČR v Tripolisu. Podařilo se zajistit oficiální účast ČR na Mezinárodním tripolském veletrhu v letech 2006 a 2007. V režii zastupitelského úřadu v Tripolisu se uskutečnila v květnu 2006 katalogová výstava a loni v květnu proběhl v Praze seminář pro české podnikatele.
Podařilo se také zapojit český subjekt do projektu spolupráce - firma Geosan Group získala sub-kontrakt na výstavbu 110 kilometrů dešťové kanalizace pro město Benghází za cca 28 milionů USD. Dále firma Vítkovice-ENVI realizuje, ve spolupráci s anglickou firmou BIWATER, projekt 13 čistíren odpadních vod v okolí Al-Beidy. Některé české firmy realizovaly dodávky pro libyjskou armádu. Díky větší informovanosti našich podnikatelských subjektů o možnostech obchodu s Libyí se zvyšuje i zájem malých a středních firem, což se začíná pozitivně projevovat v navyšování českého vývozu.
Libye v současné době představuje nejen dosud plně nesaturovaný trh pro naše strojní zařízení a spotřební zboží, ale i bránu k pronikání na další trhy v Africe, kde se Libye aktivně angažuje. Libyjské firmy získávají v zemích svého zájmu (Keňa, Uganda, Egypt, Senegal, Tunisko) zakázky na výstavbu kompletních investičních celků a je zde reálná možnost pro naše podnikatelské subjekty zapojit se do těchto projektů jak přípravou projektové dokumentace, tak dodávkami technologických celků a jednotlivých komponentů. Úspěšně se do těchto projektů zapojil například Škodaexport Praha zpracováním Basic Design dokumentace pro produktovod Keňa-Uganda.
Pro další rozvoj obchodní výměny a spolupráce by bylo nutné ukončit jednání o vyrovnání našich pohledávek z minulosti a vytvořit potřebné podmínky ve smluvní oblasti. Především jde o to, v co nejkratší době uzavřít dohodu o podpoře a ochraně investic a následně dohodu o zamezení dvojího zdanění.
Tím budou vytvořeny předpoklady pro přechod k vyšším formám spolupráce, jako jsou společné podniky. Pro zahraniční firmy, jež se chtějí etablovat na libyjském trhu, je však nezbytnou podmínkou nalezení vhodného místního zástupce. K tomu může posloužit zejména účast na specializovaných výstavních akcích a také pořádání podnikatelských misí, ať již samostatných, nebo doprovázejících státní či vládní představitele.
Egyptská arabská republika
Tato země byla tradičním obchodním partnerem Československa již před druhou světovou válkou, zejména v oblasti dodávek cukrovarů a strojního zařízení. I nadále patří k nejvýznamnějším partnerům ČR nejen v arabském regionu, ale i na celém africkém kontinentu.
Tradičně byly na egyptský trh dodávány investiční celky (cukrovary, rafinerie, pneumatikárny, keramičky, elektrárny, úpravny vod), kusové strojírenské výrobky (obráběcí stroje, nástroje, motocykly, nákladní vozy, dieselagregáty, čerpadla, polygrafické stroje, textilní a kožedělné stroje, vojenská cvičná letadla, vysílací technika) i pneumatiky a klínové řemeny.
V roce 2006 obrat vzájemného obchodu dosáhl hodnoty 177,7 milionu USD, český vývoz činil přes 155 milionů USD a meziročně poskočil o více než čtvrtinu. Vloni pokračoval vzestupný trend ve výměně zboží; vzájemný obrat se meziročně zvýšil o více než deset procent a dosáhl 197,9 milionu USD. Z toho český vývoz byl 167,88 milionu USD.
Pozitivní je skutečnost, že náš vývoz zahrnuje převážně výrobky s vysokým podílem přidané hodnoty. V komoditní struktuře dominovaly stroje a přepravní zařízení. Mezi nejvýznamnějšími vývozními položkami byly osobní automobily (podíl 42,8 %), trubky a profily ze železa a oceli (9,9 %), stolní sklo (3,5 %), elektrické kabely a vodiče (3 %) atd.
Vloni se značně zintenzivnily aktivity českých podnikatelských subjektů, což se projevilo účastí na podnikatelských misích a na mezinárodním strojírenském veletrhu Mactech v Káhiře v rámci oficiální účasti ČR. Možnosti zvýšení českého vývozu jsou v energetice, v oblasti dodávek pro cukrovary, potravinářských strojů a výrobků, vodohospodářských zařízení, zařízení pro restaurace a hotely, pro vzdělávání a školení, pro zlepšování životního prostředí, v zavedení výrob farmaceutických výrobků a v automobilovém průmyslu.
Mezi perspektivní obory spolupráce patří sektor dopravy (železniční, říční, silniční a celá dopravní infrastruktura), jehož obnova a výstavba je prioritou vlády. Dále je to energetika, patrný je zájem o nejmodernější technologie v oblasti výroby elektrické energie. V sektoru zemědělství je poptávka po strojích a technologiích vodního hospodářství. Egypt má zájem i o různé druhy výrobní kooperace. V oblasti ekologie zastupitelský úřad v Káhiře spolupracuje s egyptským ministerstvem životního prostředí na projektech kultivace půdních porostů a zpracování rýžové slámy.
