Dotaz

Náš zaměstnanec ztratil služební notebook. Chceme po něm, aby škodu uhradil, on to ale odmítá s tím, že neměl uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti. Má na to právo?

Odpověď

Námitky zaměstnance zřejmě oprávněné nejsou, neboť jak se zdá, zaměstnanec ve své obraně proti nároku zaměstnavatele směšuje dvě různé úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnancem zaměstnavateli.

Známá tzv. hmotná odpovědnost (podle současné právní úpravy "odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat") se vztahuje pouze na takové hodnoty, které jsou předmět oběhu a které jsou zaměstnanci svěřeny k vyúčtování. Typicky jde o hotové peníze, kolky, ceniny, zásoby materiálu a zboží a podobně. Nemůže však jít o hodnoty, které jsou zaměstnanci svěřeny ke spotřebě a nikoliv k vyúčtování, jako jsou například pohonné hmoty. Zaměstnanci musí být tyto hodnoty prokazatelně svěřeny (např. inventarizací anebo na základě předávacího protokolu) a zaměstnanec musí mít s těmito hodnotami možnost disponovat po celou dobu, po kterou za ně odpovídá. O této odpovědnosti navíc musí být uzavřena zvláštní písemná smlouva, tzv. dohoda o odpovědnosti (nikoliv již tedy dohoda o hmotné odpovědnosti). Takovou smlouvu je přitom možno uzavřít pouze v případě, kdy zaměstnanec dosáhl věku 18 let.

Je-li taková smlouva uzavřena, zaměstnanec odpovídá za schodek vzniklý na svěřených hodnotách bez ohledu na své zavinění a bez omezení výší čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku. Zaměstnanec se však může své odpovědnosti zcela nebo částečně zprostit, pokud prokáže, že schodek vzniknul zcela nebo částečně bez jeho zavinění (např. v důsledku vykradení prodejny anebo v důsledku zanedbání povinností zaměstnavatele). Na rozdíl od obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu však zaměstnanec musí existenci zprošťujících důvodů prokázat.

Zaměstnanec však odpovídá zaměstnavateli i za ztrátu předmětů svěřených mu na základě písemného potvrzení k výkonu práce, nikoliv tedy k dalšímu oběhu (například pracovních anebo ochranných pomůcek). Na rozdíl od předchozího případu zde tedy jde o odpovědnost za ztrátu konkrétního předmětu, jako je například mobil nebo notebook. V případě svěřených předmětů, které mají hodnotu vyšší než 50 000 Kč, je však ke vzniku odpovědnosti nezbytná písemná dohoda zaměstnance a zaměstnavatele, písemné potvrzení zaměstnance o převzetí předmětu dostatečné není. Takovou dohodu však přitom není možno uzavřít například ohledně automobilu, protože ztráta automobilu je z jeho podstaty vyloučena. I v případě odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zaměstnanec za škodu odpovídá bez omezení limitem čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku a stejně tak se odpovědnosti zcela nebo částečně může zprostit, pokud prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo částečně bez jeho zavinění; to je však povinen prokázat.

Dojde-li ke schodku anebo ke ztrátě svěřeného předmětu, je zaměstnavatel povinen ztrátu se zaměstnancem projednat a písemně mu ji oznámit, a to zpravidla do jednoho měsíce od vzniku takové škody. Pokud zaměstnanec svou odpovědnost za škodu uznává, je s ním možno uzavřít písemnou dohodu o způsobu náhrady škody. Pouze v takovém případě je zaměstnavatel oprávněn srazit zaměstnanci dohodnutým způsobem ze mzdy částku odpovídající škodě. Pokud zaměstnanec svou odpovědnost za škodu neuzná, musí se zaměstnavatel obrátit na soud.

V případě tazatele tedy bude v prvé řadě nutno zjistit, zda zaměstnanec převzal notebook na základě písemného potvrzení anebo smlouvy. Pokud ano, nemusí zaměstnavatel prokazovat zavinění zaměstnance, ale i rámci případného soudního řízení mu postačí prokázat, že byly naplněny podmínky pro vznik odpovědnosti za vznik zaměstnance za ztrátu svěřeného předmětu, tedy jeho převzetí zaměstnancem na základě písemného potvrzení anebo smlouvy. Bude pak už na zaměstnanci, aby prokázal, že ztrátu vůbec anebo zčásti nezavinil. Pouze v takovém případě bude zaměstnanec moci požadovat, aby soud výši náhrady škody poměrným způsobem snížil. n

Radek Novotný, advokátní koncipient

Dotazy lze zasílat na emailovou adresu poradna_kariera_special@havelholasek.cz.

Kdo vám radí

Advokátní kancelář Havel & Holásek se sídlem v Praze, Ostravě a Bratislavě a se svými 55 právníky, 15 studenty právnické fakulty a celkem 100 spolupracovníky patří mezi největší české právní firmy. V současné době obsluhuje okolo 500 klientů, z toho více než 20 firem patřících do Czech Top 100, a poskytuje komplexní právní služby vysoké profesionální úrovně ve všech oblastech souvisejících s podnikatelskou činností; právní poradenství v oblasti pracovního práva a práva sociálního zabezpečení včetně souvisejících účetních a daňových aspektů.