Globalizace trhu nemusí ovšem znamenat vždy jen výhodu, ale také komplikaci. Pokud bude postupovat stejným tempem jako dosud, jakou hodnotu bude mít za nějakých 10 či 15 let diplom či titul MBA z místní školy, ať už má tato škola sídlo v České republice, Velké Británii nebo kdekoliv jinde? Jaké výhody tedy přináší mezinárodní školy? V zásadě je možné rozdělit tyto benefity do dvou skupin.

Světové kontakty a kvalita


Za prvé: síť kontaktů. Pokud člověk absolvuje program na skutečné globální škole, znamená to mimo jiné, že má spolužáky všude na světě. Největší globální university mají řádově statisíce absolventů, takže absolventské (alumni) kluby fungují prakticky všude. I zde v České republice se poměrně často setkáváme s tím, že místní zastoupení kontaktuje zahraniční manažer, který byl právě jmenován do vedení české pobočky a mezi prvními kroky se snaží zjistit, kde se schází klub absolventů Open University. A pokud bude za pár let v rámci koncernu převeden do Německa, Číny nebo třeba Jižní Afriky, ví, že obdobný klub absolventů najde i tam. Za druhé: kvality výuky. Studium na globálních univerzitách má zpravidla úplně jinou úroveň než studium na místních školách. Je to dáno tím, že globální školy mají k dispozici více zdrojů (mohou si dovolit zaplatit lepší experty a investovat více do vývoje výukových programů). Navíc má řada globálních škol více než jednu velkou akreditaci, což znamená přísnější dohled nad dodržováním standardů.

Ve prospěch lokálních škol naopak hovoří nižší obtížnost studia a cena. Dříve tak diskutovanou možnost zohlednění "místních specifik" ani nezmiňujeme, protože za posledních 10 let nikdo nedokázal říci, v čem, že by ta místní specifika měla spočívat. Ale tím asi nejpodstatnějším problémem může být, jak vůbec globální školu rozeznat od místních ústavů, které si daly do názvu slovo "světový" či "mezinárodní". Klíčová otázka zní: kde je klient zapsán ke studiu? Je skutečně studentem globálního institutu nebo jen místní školy se zahraničním partnerem? Platí mu tzv. kredity získané v České republice i na té zahraniční škole? Učí se ze stejných učebnic a podle stejných metodik jako jeho kolegové v jiných částech světa? Jsou na něj kladeny stejné nároky?

Kudy na globální universitu


Účast na skutečné globální universitě má v zásadě tři podoby. Některé mezinárodní školy dále vyučují ve své lokalitě (například v Chicagu či Londýně), ale provádějí mezinárodní marketing. Chcete-li na takovém ústavu studovat, nezbývá než pravidelně dojíždět třeba do Londýna. Obyvatel ČR, kteří něco takového podstupují, je více, než by se mohlo na první pohled zdát. Druhou variantou jsou školy, které mají několik kampusů v různých částech světa. Všechny kampusy mají stejný program i společný učitelský sbor, takže student dojíždí do lokality ve svém regionu. Když má štěstí, je kampus přímo v jeho zemi. V Praze tak můžeme najít třeba řádnou pobočku University of Pitsburg.

A nejrychleji rostoucí variantou jsou distanční (multikanálové) školy jako Open University nebo CNED. Mezinárodní komunity mají převážně virtuální podobu, setkávání probíhá převážně v regionu studenta. To je cesta, která je jednoznačně nejméně náročná z finančního i časového hlediska, a přitom se právě v jejím případě projevují benefity globální školy nejvýrazněji. Komunita absolventů je totiž řádově větší než u kamenných škol. Tak například v alumni klubech Open University je zapojeno bezmála půl milionu manažerů, podnikatelů a konzultantů. n


Obchodní a marketingový ředitel

Open Management Int. CZ, s.r.o.