"Plzeň" není vždy České pivo

Koupíte třeba v Ostravě dvě naprosto stejné láhve dvanáctky Pilsner Urquell, a jedna z nich nemusí být České pivo.

Stačí, že tu druhou vyrobí pivovar třeba v polském Tychy, a ztratí nárok na hrdé označení tradiční české technologie. Evropskou unií chystané zeměpisné označení České pivo totiž rozdělí i některé tradiční české značky na ty pravé a "méně pravé".

České pivo jen z Česka

Podmínky pro udělení známky, na kterých se loni shodla většina členů Českého svazu pivovarů a sladoven v žádosti o registraci v Bruselu, říkají přesně - jaké suroviny, jakou technologii musí pivovar pro udělení známky dodržet. Ale říkají i to, že se jedná o výrobu piva na přesně vymezeném území České republiky.

A to se stalo kamenem úrazu především pro dva největší pivovary v zemi - Plzeňský Prazdroj z uskupení SABMiller a Staropramen ze skupiny InBew, které vaří v cizině statisíce hektolitrů podle české licence. Tyhle láhve se tak v budoucnu nebudou moci pyšnit označením "České pivo".

Přesto, že oba výrobci svou zahraniční produkci staví na tvrzení, že i v Rusku, Polsku nebo Maďarsku vzniká pod dohledem našich sládků a z našich surovin to pravé "české" pivo.

"My těmi podmínkami neříkáme, že to ostatní není dobré pivo. Jen říkáme, co je a není tradičně české," hájí šéf Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý úsilí o registraci známky. Zároveň připomíná, že některé značky jsou už dávno známé jako tradičně české, a že známka "České pivo" zákazníkům už nic nového neřekne.

Podmínky pro udělení známky České pivo chystal Český svaz pivovarů a sladoven hned od vstupu Česka do unie.

Až loni při závazném hlasování před podáním žádosti do Bruselu se Prazdroj a Staropramen pokusily pro ně nevýhodné podmínky s omezením na tuzemskou produkci zmírnit. Ostatní pivovary ale jakoukoliv změnu odmítly.

Záměr registrace byl tedy v původním návrhu Evropskou komisí zveřejněn a registrace známky začne platit ve druhé polovině roku. Pokud ho žádný člen EU nezpochybní. Dodržování podmínek má hlídat Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

"Značka České pivo bude každopádně pro všechny marketingovou výhodou," říká Antonín Chytil, obchodní ředitel pivovarnické skupiny PMS Přerov. Snaha o registraci jednotné značky byla podle něj čistý, až "vlastenecký" záměr všech pivovarů. Až poté se ukázalo, že někteří budou mít se splněním podmínek problém.

Roky budovaná tradice

Prazdroj vyrábí v Rusku, Polsku a Maďarsku skoro dva miliony hektolitrů, tedy 17 procent produkce celého uskupení. Za hranicemi vyrábí nejen Pilsner Urquell, ale i Velkopopovického Kozla.

Staropramen vaří také v Rusku. Jeho zahraniční výroba loni vzrostla na 850 tisíc hektolitrů a činí přes 20 procent celkové produkce Pivovarů Staropramen.

Budou značkou "České pivo" označovat alespoň svou tuzemskou produkci? Odpovědím na přímé otázky se pivovary vyhnuly.

"Může to pomoci hlavně těm, kteří dnes mohou stavět na úspěchu budovaném slavnými českými pivními značkami po celá desetiletí," odpověděl mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

"Naši spotřebitelé již dávno vědí, že jim dodáváme české pivo," vyjádřila se mluvčí Staropramene Michaela Trýznová.

Také nápojářská skupina Drinks Union vyrábí svou značku Zlatopramen nejen v tuzemském pivovaru, ale v menším množství i licenčně v Moskvě. "Nic se neděje. Zlatopramen v Rusku bude zkrátka bez té ochranné známky. Její zavedení podporujeme. Je to pro všechny i pro nás důležité," uvedl mluvčí Josef Vejlupek.