Česko se bude moct za pár let chlubit svými vědeckými "Silicon Valley". Díky 60 miliardám, které do české vědy přitečou z Bruselu, vzniknou ve vybraných městech a obcích obrovské výzkumné komplexy s laboratořemi a vzdělávacími centry.

Po včerejšku už je jasnější, kam by peníze na "centra excelence" mohly putovat. Ministerstvo školství totiž zveřejnilo dvanáct projektů, které se o evropské miliardy mezi sebou poperou.

Výzkum jako ze sci-fi

Svá špičková centra, která mají být schopna konkurovat americkému i evropskému výzkumu, chce Vestec u Prahy, Řež u Prahy, Terezín, Litoměřice, Kladno, Liberec, Brno, Ostrava, Olomouc a Pardubice. Zaměří se při tom především na lukrativní obory - výzkum materiálů, nanotechnologie, biomedicína, energetické zdroje či bezpečnostní výzkum.

"Na podzim z nich vybereme zhruba pět špičkových center. Příští rok by je mohla začít schvalovat Evropská komise," říká Jan Vitula z ministerstva školství, který má na starosti fondy EU.

Program Věda a výzkum pro inovace, ze kterého se na špičkovou vědu budou v následujících šesti letech čerpat peníze, by měla dnes také projednat vláda. Vloni kvůli špatné přípravě právě tohoto programu odstoupila ministryně školství Dana Kuchtová.

Život by se díky evropským penězům mohl brzy změnit například i v Terezíně. Zde by za zhruba tři miliardy korun mělo vzniknout Centrum translační biomedicíny pro dvě stovky zaměstnanců. Výzkum zaměřený například na nemoci, jako jsou cévní mozkové příhody, Parkinsonova, či Alzheimerova choroba, by byl napojen na nemocnici v Litoměřicích.

"Počítáme i s tím, že by se v centru vzdělávali mladí medici. Doufám, že uspějeme," říká Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny. Terezín nápad vědců vítá. "Mají zájem o prostory bývalé vojenské nemocnice. Bude to pro nás obrovský přínos," míní tajemník obce Miloslav Kubíček.

Podobně se bude mapa přepisovat i ve Vestci u Prahy, kde na pěti hektarech vyroste Biotechnologické a biomedicínské výzkumné centrum. Brno dokonce žádá Brusel o peníze na dvě špičková centra. Středoevropský technologický institut se zaměří na buněčnou biologii či materiálové vědy. Druhým projektem je synchrotron - zařízení k urychlování částic, díky kterému vědci zkoumají objekty o velikosti miliontiny milimetru.

Nejen věda, i praxe

Velké komplexy laboratoří však nebudou osamoceny. Vědci budou spolupracovat s univerzitami, které jejich výzkum využijí ve výuce, a především s firmami. Ty by měly v jejich blízkosti vznikat a objevy uvádět do praxe.

Kromě velkých center by navíc měla z peněz EU vyrůstat i menší regionální, která se zaměří na výzkum pro tamní podniky.

"Je to obrovská příležitost pro naši vědu. Zařadíme se tak do světové špičky," podotýká ministr školství Ondřej Liška.

HN_080402_04a_ctk.jpg
Díky 60 miliardám z Bruselu, vzniknou ve vybraných městech a obcích obrovské výzkumné komplexy s laboratořemi a vzdělávacími centry.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace