Z nádherné scenérie albánské přírody může na návštěvníka vyskočit nepříjemné překvapení: hromady odpadků lemující silnice, v jezerech a řekách plovoucí pet lahve či plastové sáčky. V zemi neexistuje odpadové hospodářství, nenajdete tu regulérní skládky či spalovny. Nejsou zde ani čističky odpadních vod, proto vše teče přímo do řek a do moře. Zdravotně nezávadná není ani voda ze zastaralých vodovodů, lidé ve městech upřednostňují vodu z plastových lahví.
"Ochrana životního prostředí není zatím prioritou vlády. Dodávky technologií zpracování odpadů a čističky odpadních vod nejsou proto otázkou jednoho roku, ale je to perspektivní obor na delší časové období," upozorňuje Vladimír Bomberovič, obchodní rada zastupitelského úřadu ČR v Tiraně. Taková situace není typická jen pro Albánii, týká se i jiných balkánských států, například Bosny a Hercegoviny.
Své o tom ví zástupci společnosti GEOtest Brno, působící v oborech ochrany životního prostředí, sanace, hydrogeologie, inženýrské geologie a geotechniky. Tato firma se v rámci projektu zahraniční rozvojové spolupráce, vypsaném MPO ČR, zúčastnila veřejné soutěže ochrany životního prostředí právě v uvedených dvou zemích.
V Albánii šlo o revitalizaci území znečištěného stovkami kilogramů rtuti v areálu továrny na výrobu Cl-PVC ve Vloře. "Obyvatelstvo se muselo ochránit před intoxikací a nutné bylo vytvořit základní podmínky pro budoucí rozvoj této atraktivní oblasti. Naší nespornou výhodou oproti konkurenci byla specifická technologie, kterou, pokud je nám známo, nikdo jiný u nás nepoužívá a je přinejmenším stejně účinná a levnější než jiné," uvádí ředitel společnosti Lubomír Procházka.
V Bosně a Hercegovině šlo o dodávku technologií pro zavedení integrovaného systému nakládání s odpady v Unsko-sanském kantonu na severozápadě země u města Bihač. Jinak řečeno, budovala se moderní regionální skládka komunálního odpadu, včetně koncepce sběru, třídění, recyklace, bezpečného ukládání a osvěty obyvatelstva.
V obou případech GEOtest Brno předpokládá, že nabyté zkušenosti využije v blízké budoucnosti v komerčním uplatnění. "V případě Albánie musely být do pracovního programu zakalkulovány výpadky elektrického proudu. Patrné bylo inklinování k Itálii, ale informovanost o ČR je u obchodních partnerů dobrá. Jazyková bariéra je stejná jako všude ve světě, je však vhodné mít svého člověka, s nímž se domluvíte dobře, a ten poslouží pro kontakt s okolím. Na úřadech a při komunikaci se starší generací je výhodnější používat domácí jazyk. I když v některých případech lze využívat angličtiny, neboť v obou zemích není problém narazit na dobře anglicky hovořící partnery," říká Lubomír Procházka.
Balkánskou mentalitu je podle něho dobré respektovat, ale při všem respektu k ní je nutné mírně vyvíjet tlak jak na místní spolupracovníky, tak i na externí partnery. Ani byrokracie, nehledě na místní specifika, se například v Bosně a Hercegovině výrazně neliší od české. Tam má Česká republika i Češi tradičně dobrou pověst, naše firmy jsou tam známé.
A čeho by se měl podnikatel vyvarovat? "Pocitu nadřazenosti a pocitu, že na něj všichni čekají, nerespektování místních zvyklostí, přeceňování platnosti časových údajů a závaznosti řečeného. Nakonec každý si zkušenost získá," dodává Lubomír Procházka.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist