Dotaz: Máme podezření, že jeden náš zaměstnanec používá služební počítač pro soukromé účely, zejména s ohledem na objem jeho pošty. Jaké máme v tomto případě možnosti kontroly a postihu?
Odpověď
Zákoník práce platný od 1. ledna 2007 ve svém ustanovení § 316 odst. 1 zaměstnancům výslovně zakazuje používat pro jejich soukromé účely výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele, včetně výpočetní a komunikační techniky. Pokud tak zaměstnanec činí, dopouští se porušení povinností plynoucí mu z právního předpisu vztahujícího se k vykonávané práci a zaměstnavatel má možnost takové protiprávní jednání postihnout. Postihem zaměstnance může v závislosti na míře jeho provinění být za podmínek stanovených zákoníkem práce buďto napomenutí, výpověď anebo dokonce okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.
Složitější postavení ovšem zaměstnavatel má, pokud jde o možnost takové protiprávní jednání zaměstnance prokázat, a to zejména způsobem, který by obstál v případném soudním sporu se zaměstnancem o určení neplatnosti výpovědi anebo okamžitého zrušení pracovního poměru. Podle § 316 odst. 2 zákoníku práce totiž ani zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze jeho činnosti narušovat soukromí zaměstnance na pracovišti tím, že by zaměstnance podroboval otevřenému anebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů a kontrole jeho elektronické anebo listovní pošty. Toto ustanovení vychází z ústavního práva na ochranu soukromí, jak je zakotveno v čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neboť právo na ochranu soukromí se uplatňuje i na pracovišti.
Rovněž podle výkladu podaného Úřadem na ochranu osobních údajů podléhá i elektronická pošta ústavně zaručené ochraně listovního tajemství. Nikdo, ani zaměstnavatel, nesmí porušit listovní tajemství, což platí pro zprávy zasílané elektronickou poštou stejně jako pro dopisy. Zaměstnavatel přitom e-maily posílané jeho zaměstnanci nebo jim doručené nesmí číst ani v případě, kdy jsou zasílány prostřednictvím jeho technického vybavení (počítače, servery). Toto pravidlo se vztahuje na veškerou elektronickou komunikaci uskutečňovanou z firemního počítače, bez ohledu na to, jestli k ní dochází v rámci pracovní doby anebo až po ní.
Pouze zaměstnavatel, u nějž je takový postup ospravedlněn zvláštní povahou jeho činnosti (mohlo by jít např. o zaměstnavatele pracující s citlivými osobními údaji klientů anebo o státní orgány), je oprávněn zavést kontrolní mechanismy spočívající např. v kontrole elektronické pošty anebo odposlechu a záznamu telefonních hovorů zaměstnanců. Takový zaměstnavatel je však povinen své zaměstnance informovat o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.
Právo zaměstnavatele na kontrolu zákazu zneužívání výpočetní techniky a účelného využívání pracovní doby v ostatních případech lze realizovat takovým způsobem, který neodhalí vlastní obsah odesílaných a přijímaných zpráv. Po předchozím upozornění zaměstnanců je tak zaměstnavatel oprávněn sledovat četnost odesílaných a přijímaných zpráv a jejich adresáty. Pokud by zaměstnavatel zjistil, že odesílatelé nebo adresáti, případně objem elektronické pošty zaměstnance vylučuje její užívání pouze pro pracovní účely, měl by možnost proti zaměstnanci postupovat zákonným způsobem.
Zaměstnavatelům lze doporučit, aby pravidla pro využívání výpočetní a komunikační techniky (nejen elektronické pošty, ale i telefonů a internetu) podrobně stanovili ve vnitřním předpise. Takový předpis musí pochopitelně respektovat výše popsaná pravidla. n
advokátní koncipient
Dotazy lze zasílat na emailovou adresu poradna_kariera_special@havelholasek.cz
Kdo vám radí
Advokátní kancelář Havel & Holásek se sídlem v Praze, Ostravě a Bratislavě a se svými 55 právníky, 15 studenty právnické fakulty a celkem 100 spolupracovníky patří mezi největší české právní firmy. V současné době obsluhuje okolo 500 klientů, z toho více než 20 firem patřících do Czech Top 100, a poskytuje komplexní právní služby vysoké profesionální úrovně ve všech oblastech souvisejících s podnikatelskou činností; právní poradenství v oblasti pracovního práva a práva sociálního zabezpečení včetně souvisejících účetních a daňových aspektů.
