Za hypotéku ručí oba manželé

Kdo chystá svatbu a zároveň si chce vzít hypotéku, měl by pamatovat i na případný rozvod. Jestliže si hypoteční úvěr na sebe vezme jeden z partnerů ještě před svatbou, je stejně jako nemovitost v majetku tohoto partnera. Nemovitost ani hypotéka totiž nepatří automaticky do společného jmění, pokud byly pořízeny před sňatkem.

Co se však stává společným, jsou splátky úvěru a jako takové se musí v případě rozvodu vypořádat. Pokud se oba partneři chtějí pojistit pro případ krachu manželství, musí navštívit notáře. Bude totiž potřeba zúžit společné vlastnictví manželů právě o měsíční splátky hypotéky.

Jinak je to v případě, kdy manželé chtějí úvěr začít splácet společně a zároveň společně vlastnit úvěrovanou nemovitost. Tedy chtějí být oba zapsáni jako spolumajitelé i v katastru nemovitostí. Vše je nutné notářsky stvrdit a také kontaktovat banku, protože nemovitost bývá zastavena v její prospěch a bez jejího souhlasu není možné dělat žádné změny.

Rozvod a vymáhání

Pokud by pak u manželů, kteří společně splácí úvěr, došlo k rozvodu, banka by se nejdříve pokusila vymáhat závazek po obou. Když neuspěje, bude uplatňovat exekuci na zastavenou nemovitost.

Vlastnictví nemovitosti a zároveň závazku z hypotečního úvěru, jak již bylo zmíněno výše, bude vždy záležet především na dohodě manželů a na tom, zda mají uzavřenu předmanželskou smlouvu a v jakém znění. Manželé jsou v úvěrovém závazku, pokud vlastní společné jmění manželů, vždy společně. To znamená, že se oba nerozlučně stávají pro banku dlužníky - například jako hlavní dlužník a spoludlužník.

Dohoda o nemovitosti

Aspoň do konce fixace je dobré uzavřít dohodu o splácení. Když končí fixace, je možné provádět změny: snížit dluh, vyvázat jednoho z partnerů, převést hypotéku na nového majitele.

Byt je pak možné prodat a peníze si rozdělit. Nebo se dohodnout, že byt zůstane jednomu z partnerů, který druhou část odkoupí. Pokud by se však tyto změny dělaly mimo fixaci, platili by klienti vysoké sankce.

Může se jednat o doplacení veškerých "ušlých" úroků až do konce fixace nebo například o sankci 10 procent z předčasně splaceného dluhu a podobně. Sankce jsou individuální a jsou uvedeny v úvěrové smlouvě.

Další dohoda by se měla týkat dalšího osudu úvěrované nemovitosti. Zda si ji ponechá jeden z partnerů, anebo ji prodají. Je tedy důležité uskutečnit majetkové vyrovnání. Tato záležitost vyžaduje čas. Než je vyrovnání uzavřeno, je nutné úvěr splácet společně. Vždy je dobré banku informovat a dohodnout se o případném odkladu splátek po dobu vyřizování rozvodu.

V majetkovém vyrovnání mezi manželi jsou poté veškeré budoucí vlastnické vztahy vyjasněny. Tím pádem na sebe může převzít závazek jeden z nich. Musí pouze prokázat, že jeho bonita je na splácení hypotečního úvěru dostatečná.

Ani pokud bonita jednoho z partnerů není dostatečná, není nic ztraceno. Bonitu je možné zvýšit přistoupením dalšího spoludlužníka do závazku. Tím může být kdokoliv, kdo je schopen splácet, a banka jej přijme. Tohoto spoludlužníka, nejdříve například rodiče, je možné posléze nahradit jiným spoludlužníkem, novým partnerem.

Dalším řešením je prodat společnou nemovitost i se závazkem vůči bance. Každý z partnerů si pak pořídí vlastní bydlení.

V případě rozvodu manželů společně splácejících úvěr vymáhá banka závazek po obou.

Neuspěje-li, uplatní exekuci na zastavenou nemovitost.

Je možné žádat o odklad splátek na dobu vyřizování rozvodu.