Statečné Tršice

 
Snímek: ZDENEK POLÁCH (VELKÁ BYSTŘICE)

V okolí Olomouce zlátne obilí v rovině, v dáli se tyčí Svatý Kopeček, v polích stojí nenápadná boží muka. Krajina však stoupá, Bystřice přitéká z Oderských vrchů údolím a také na jihu u Tršic se už ocitáme v kopcích. Mikroregion Bystřička vznikl v roce 2000 zásluhou obcí a měst Bukovany, Bystrovany, Daskabát, Hlubočky, Mrsklesy, Přáslavice, Svésedlice, Tršice, Velký Újezd a Velká Bystřice, kde má sídlo. Doloplazy se jako jedenácté přidaly později. Na 10 tisících hektarů žije na 15 tisíc obyvatel, pětina z nich v "hlavním městě" - Velké Bystřici.

Nový život Velké Bystřice
Lokálka se třemi vagony se proplete Olomoucí a pak se řítí po koleji rovné jak pravítko. Hned první zastávka a jsme ve Velké Bystřici. Kdysi Nádražní ulicí řičely tanky, které sovětská armáda přepravovala do vojenského prostoru Libavá. Dnes je tady cítit poklid moravského městečka, které před deseti lety opět získalo tento dávný statut. Ocitáme se na okraji Sudet, za války byla hned za posledními domky hranice.
V tříhvězdičkovém hotelu Zámek, otevřeném v roce 1991, jsme skutečně na dávném sídle šlechticů. Později tady sídlil i pivovar, ale nakonec Velkobystřičtí nechali chátrající objekt opravit. Líbilo se tady i exprezidentu Václavu Havlovi. Ani kostel Stětí sv. Jana Křtitele, zmíněný už v roce 1283, nelze přehlédnout, stejně jako evangelický svatostánek z let 1935 až 1937 či barokní sousoší sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Dávnou slávu městečka připomíná erb ze 17. století na radnici čp. 79, vystouplé do zámeckého náměstí. Přivřete oči, možná spatříte provinilce stojícího u pranýře. A to si ještě mohl blahopřát, neboť město mělo hrdelní právo a soudilo se podle magdeburského práva, které ostatně umožňovalo i vyrovnání se zločinem formou smírčí smlouvy. Tu symbolizoval podobný, bezmála metr vysoký kamenný kříž, jaký nalezneme v nedalekých Svésedlicích. Kříž na rozcestí před budovou staré školy má na břevnu letopočet 1542 (nebo 1547) a na dříku obrys kopí. Údajně tady byl přepaden a zavražděn osamělý jezdec. Vraťme se do Bystřice. Je známá ve 13. století, přídomek Velká ji pravděpodobně odlišoval od Malé - dnešních Bystrovan. Možná proto jsou ze středověku známy četné půtky Bystřičanů s Bystrovanskými.

Požár v Přáslavicích
Do Přáslavic je to z Velké Bystřice kousek po silnici kolem evangelického kostela. V dáli se už sice míhají auta na nové dálnici, ale tady je ještě klid. Vpravo ční v louce starobylá boží muka, vlevo v žloutnoucím obilí světecká socha. Projdeme vesnickými domky na ulicové náměstí. Vedle evangelické zvoničky spatříme pomník padlým a opodál i kapli sv. Rocha.
Dávná pověst připomíná, že v 60. letech 18. století zachvátil obec velký požár, který se rychle rozšiřoval, až hořela celá vesnice. V Olomouci tehdy naštěstí dlel Josef II. a nápadný kouř císaře nenechal lhostejným. "Kde že to hoří?" tázal se, a když mu řekli, přispěl peněžitým darem na obnovu postižené vesnice. V místech, kde se podařilo oheň uhasit, byla na paměť postavena kaple. Dnešní podobu získala v roce 1969 po rekonstrukci, kterou zorganizoval bystřický farář Antonín Hojar. Kříž nechala postavit Terezie Franková L.P. 1889.

Císař staví silnici
Nebyla to nejspíš úplně náhoda, že se Josef II. objevil v Olomouci, právě když v Přáslavicích hořelo. Když Rakousku připadla v roce 1772 Halič, potřebovalo rychle vybudovat silnici, zvanou říšskou neboli císařskou, což se stalo v následujících letech. Jedna z nejdůležitějších komunikací vedla přes Olomouc do Vídně. Ve Velkém Újezdu bylo mýto, dva zájezdní hostince Na rychtě a U zlatého jelena a přepřahala tady pošta. Stanice stojí v čp. 100. Denně tudy spěchal postilión do Krakova. To vedlo k rozvoji městečka, které o hrdý titul přišlo až v 50. letech minulého století. V bývalém vrchnostenském špitále v čp. 46, postaveném hrabětem Františkem Valentýnem Podstatským v roce 1749, který je skutečným architektonickým skvostem, lze strávit prázdniny i neobvykle povečeřet.

Nezapomeňte na folklór
V Doloplazech, známých už v roce 1233, stojí u kostela sv. Cyrila a Metoděje prastará boží muka. Z obce nevyjdete, aniž byste neminuli některý z mnoha křížů; zvlášť ceněná je Panna Marie lourdská.
Přijdeme-li sem první červencovou neděli, spatříme jízdu králů. Hanácká je jiná než ta ze Slovácka, zejména slavná ve Vlčnově. Minimálně tím, že ji pořádá zdejší folklorní soubor Olešnica. Bezmála dvě desítky chlapců s králem na koních objíždějí domy. Slavností žije celá obec, lidé o dědinu pečují a před slavností ji neváhají vyzdobit, takže návštěvník brzy získá dojem, že Olešnica rovná se Doloplazy. Folklorní festival končí vystoupeními na dnešním přírodním jevišti u kulturního domu. Vloni přijely soubory z Indie, Slovinska i Slovácka a nakonec nestárnoucí Jarmila Šuláková s Fleretem rozezpívala kdekoho.
"Soubor jsme začali oficiálně dávat dohromady v roce 1969," tvrdí jeho zakladatel. "Poprvé jsme to zkoušeli už po válce, ale po roce 1948 slavnosti jako hanácká svatba či selská jízda nebyly vítané," dodává. Milovníci folkloru tady najdou také pěkný masopust. Po obci chodí na třicet masek a večer se pochovává basa. Členové folklorního souboru si v minulosti vlastními silami vytvořili amfiteátr, ale v restituci zahradu získali dávní majitelé. Dnešní festival se koná v zahradě kulturního domu.
Také velkobystřický soubor Haná potěší každého milovníka lidové kultury. Vystupuje několikrát za rok.
Jinak Doloplazy bývala ves bohatých sedláků, kteří pěstovali zejména obilí a chovali dobytek. Ale jsme i v kraji kvalitního chmele.

Tršice: paměť židovského chlapce
Kromě chmele se obec proslavila nejen zámkem, ale zejména tichým, nenápadným hrdinstvím svých občanů. V roce 1940 se sem do čísla 256 přistěhovala z Olomouce židovská rodina Wolfových se dvěma syny a dcerou. Wolfovi zde nebyli neznámí, znali Tršice už zdřívějška. Když v červnu 1942 přišel příkaz k deportaci, nechali se sice odvézt povozem na olomoucké předměstí, ale pak se vrátili do lesa k Tršicím do úkrytu.
Tady a pak i na jiných místech se skrývali za tichého vědomí tršických občanů. Někteří aktivně pomáhali až do konce války. Patnáctiletý Otto Wolf si tři roky psal deník, který vyšel v roce 1997 knižně. Sám byl v posledních dnech války při přepadu nedalekého Zakřova mezi devatenácti oběťmi. Dnes tragédii připomíná památník na Kyjanici. Druhého syna Wolfovi ztratili v bitvě o Sokolovo.
Po pětapadesáti letech, 16. května 2000, předala na tršickém zámku velvyslankyně Izraele vyznamenání těm, kteří se rodině nebáli v těžké chvíli podat pomocnou ruku. Jaroslav Zdařil, manželé Oldřich a Marie Oherovi, Marie a František Zbořilovi se této chvíle už nedožili, jedině Ludmila Tichá-Chodilová je převzala osobně.

Třetí život TGM
Bystřička je kraj soch prvního prezidenta nově vzniklého Československa Tomáše G. Masaryka. Najdeme ji třeba v Bukovanech, o pomníku v Doloplazech zas rádi místní zdůrazní, že na svém místě stál i v době, kdy to nebylo obvyklé. Socha před základní školou TGM ve Velké Bystřici takové štěstí neměla. Pořídili ji legionáři a pokrokové spolky po první světové válce. Měla být Sochou svobody. Sochař Čeněk Palík z nedalekých Tršic vysochal z hořického pískovce dílo v nadživotní velikosti, přes tři metry vysoké. Sochu odhalili 20. května 1923, ale za války ji před Němci místní stačili po částech ukrýt. Když ji v létě 1946 vykopali, zjistili, že už nepůjde scelit.
Kopii vytvořil žák původního autora sochař Jan Trška a byla postavena na dvůr Nové školy. Odhalení se zúčastnil syn a tehdejší ministr zahraničí Jan Masaryk. V únoru 1976 se situace opakovala, zesošněný Masaryk skončil v Olomouci. V prosinci 1989 sochu nalezli ve dvoře chválkovického statku. Nového odhalení se zúčastnil Tomáš Baťa a rektor Univerzity Palackého Josef Jařab a škola opět získala Masarykovo jméno.

Dvě tvrze v Daskabátu
"Raději dát kabát nežli jediný groš," zvolali prý roztrpčení sedláci na zámku v Tršicích, když nový majitel nesmlouvavě žádal robotu i dávky. Jméno Daskabát bylo na světě. Odedávna totiž platilo, že tyto povinnosti se na Daskabátské nevztahovaly. Původní ves Otěhřiby zanikla ve válkách. Kolem roku 1560 se místo zalíbilo Nikodému z Bobolusk, pánu z Tršic, který přikázal vystavět ves novou. Pozval osadníky, vesměs válečné vysloužilce, daroval jim půdu, aby postavili domy. Jejich rody měly být navždy osvobozeny od robot a daní. Nový majitel tršického zámku však tuto skutečnost nerespektoval. Dávnou dobu připomíná rod Nádvorníků. "Prapředek" Ignác, služebný, tzv. nádvorník z hostince v Lipníku, sem přišel mezi prvními.
Pro archeology není jméno místa neznámé. Přímo u obce stávaly dvě středověké tvrze, což je už samo o sobě neobvyklé. Ta první, na pahorku necelý kilometr severozápadně za posledními domky, se podle zaniklé obce nazývala Otěhřiby. (Na některých mapách bývá zmiňována i jako Slaný.) Pahorek byl umělý a tvrz chránil obranný příkop. Asi dva kilometry na východ další valy a příkop obtékaly tvrz Daskabát nebo také Zámčisko. Přesný význam i poslání tvrzí jsou pro odborníky stále záhadou. Renomé čertovského guláše, který vaří v restauraci U Matesa ve středu obce, už dávno proskočilo do reklamních letáků i na webové stránky. My jsme ho žel nevyzkoušeli...

Richard Grégr

Jak se tam dostat
Velká Bystřice leží 8 km východně od Olomouce. Z Brna je to zhruba 95 km, z Prahy asi 295 km. Cesta vám zabere 1 h 15 min., respektive 3,5 h.
Vlak jezdí na trase Olomouc - Velká Bystřice - Hlubočky.

Tip na výlet
Řeka Bystřice vtéká do mikroregionu údolím. Do Domašova nad Bystřicí dojedete vlakem a zpátky do Hrubé Vody se vydáte po modré značce. Vede po břehu a je zde 13 km dlouhá naučná stezka, která vede kolem zajímavých skal a přírodních objektů a zbytků hradu Hlubočky. Mezi třetím a čtvrtým zastavením ji však na kole neprojedete.

Na kole
Jantarová stezka, procházející napříč Moravou, vede z Olomouce přes Velkou Bystřičku a Svésedlice do Tršic. Z Velké Bystřice vede okruh přes Svésedlice, Trčice a Zakřov do Velkého Újezdu a přes Doloplazy zpět. Také kolem samotné Velké Bystřice je kratší okruh a další obchází řeku z Domašova nad Bystřicí. Každoročně na 1. máje se z Velké Bystřice koná cyklistický i pěší výlet na Bílý kámen ve vojenském území.

Kde se ubytovat
Bystrovany: Penzion U Sklenářů, Jeseniova 22, tel.: 608 739 577
Přáslavice - Kocourovec: Motel Lammel, tel.: 585 357 113
Velká Bystřice: Ravela, Svésedlická 24, tel.: 585 351 551
Hotel Zámek, Zámecké nám. 773, tel.: 585 351 451
Velký Újezd: Penzion Myslivna, č. 163, tel.: 585 358 103
Vrchnostenský špitál, č. 46, tel.: 731 446 944

Kam na jídlo
Bystrovany: Pohostinství U Sklenářů, Na Čtvrtkách 33, tel.: 585 311 705
Daskabát: Restaurace U Matesa, č. 98, tel.: 585 358 015
Doloplazy: Hostinec U Zatloukalů, č. 131, tel.: 774 702 099
Hlubočky: Pohostinství Na Hřišti, Olomoucká 31, tel.: 585 399 007
Mrsklesy: Hospoda, č. 31, tel.: 585 351 770
Přáslavice: Restaurace U Marušky, tel.: 775 048 300
Tršice: Restaurace Na radnici, č. 27, tel.: 731 815 472
Velká Bystřice: Restaurace Nadační, Zámecké nám. 94, tel.: 585 352 020
Velký Újezd: Hospoda U Zlatého jelena, tel.: 585 358 012

Informace
Pracovníci mikroregionu Bystřička pro turisty připravili bohatý propagační materiál i webové stránky jednotlivých obcí.
www.mikroregionbystricka.cz  
www.velkabystrice.cz  
www.trsice.cz  
www.doloplazy.cz  
www.velkyujezd.cz  
www.praslavice.cz  
www.daskabat.cz  
www.mrsklesy.cz  
www.bukovany.cz  
www.bystrovany.cz  
www.hlubocky.cz  
www.svesedlice.cz