Německý model využívá k prevenci "fanarbeiterů"

Jednou z možných cest, jak vylepšit image českého fotbalu a tím i situaci na stadionech, je preventivní práce s fanoušky.

Vedle ultras a hooligans má fotbal další specifickou skupinu fanoušků. Jde o velmi mladé lidi ve věku 13 až 15 let, fanoušky a policií nazývané "kindersáci". Ti jsou pro svoji nezkušenost nejohroženější skupinou. Logicky na tuto část fanouškovské veřejnosti by měla být zaměřena intenzivní a profesionální preventivní práce.

Zda z těchto mladíků vyrostou lidé schopní pozitivního fandění, nebo rváči a výtržníci, bude do velké míry záviset na tom, s jakým prostředím a přístupem se budou setkávat na fotbalových stadionech. V České republice se nyní hovoří o dvou modelech, známých jako britský a německý.

Britský přístup vychází z preventivní práce vyškolených policistů. Je podpořen speciální legislativou pro fotbalové chuligánství. Preventivní práce britských policistů je v zásadě postavená na komunikaci s fanoušky a s vedením fanklubů. Fankluby jsou v Británii samostatné subjekty, organizované a vedené samotnými fanoušky.

Přístup německý staví práci fanoušků na profesionálních pracovnících (sociální pedagogové), kteří obstarávají komunikaci mezi všemi zainteresovanými stranami - fotbalový klub, místní samospráva, policie. Většinou jde o pracovníky s vysokou mírou znalosti prostředí a důvěry mezi fanoušky. Tento pracovník je v úzkém kontaktu s fanklubem příslušného klubu a aktivně vstupuje do jeho aktivit. Často zprostředkovává od různých subjektů zdroje pro konkrétní činnosti fanklubu (příprava transparentů, návrhy oddílových suvenýrů, činnost "fanshopů" aj.).

Po složitých a dlouhotrvajících jednáních se financování práce "fanarbeiterů" dělí třetinově ze zdrojů klubu, místní samosprávy a spolkové země. Zkušenosti z tohoto druhu preventivní práce jsou velmi uspokojivé. Stadion a klubovna fanklubu se stává místem, kde fanoušci tráví účelně svůj volný čas. Prohlubuje se jejich sepětí s klubem. Navíc působí preventivně na tribunách při zápasech.

Obě cesty k eliminaci problémů kolem fotbalových zápasů prohloubily pocit bezpečí diváků na stadionech, přinesly do ochozů uvolněné a kultivované fandění. Tato opatření šla ruku v ruce s nutnými úpravami stadionů. Odstranily se bariéry, které v případě mimořádné situace znemožňují divákům dostat se včas do bezpečí. K tomu je nutné přičíst spolehlivý kamerový systém a proškolený personál. K těmto razantním změnám mohlo však dojít teprve, když se fotbal a dění kolem něho staly celospolečenským problémem a do jeho řešení se seriózně zapojily orgány státní správy, regionálních a místních samospráv.

(Autor vyučuje na katedře sociální patologie a sociologie Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové.)