Jednou z možných cest, jak vylepšit image českého fotbalu a tím i situaci na stadionech, je preventivní práce s fanoušky.

Vedle ultras a hooligans má fotbal další specifickou skupinu fanoušků. Jde o velmi mladé lidi ve věku 13 až 15 let, fanoušky a policií nazývané "kindersáci". Ti jsou pro svoji nezkušenost nejohroženější skupinou. Logicky na tuto část fanouškovské veřejnosti by měla být zaměřena intenzivní a profesionální preventivní práce.

Zda z těchto mladíků vyrostou lidé schopní pozitivního fandění, nebo rváči a výtržníci, bude do velké míry záviset na tom, s jakým prostředím a přístupem se budou setkávat na fotbalových stadionech. V České republice se nyní hovoří o dvou modelech, známých jako britský a německý.

Britský přístup vychází z preventivní práce vyškolených policistů. Je podpořen speciální legislativou pro fotbalové chuligánství. Preventivní práce britských policistů je v zásadě postavená na komunikaci s fanoušky a s vedením fanklubů. Fankluby jsou v Británii samostatné subjekty, organizované a vedené samotnými fanoušky.

Přístup německý staví práci fanoušků na profesionálních pracovnících (sociální pedagogové), kteří obstarávají komunikaci mezi všemi zainteresovanými stranami - fotbalový klub, místní samospráva, policie. Většinou jde o pracovníky s vysokou mírou znalosti prostředí a důvěry mezi fanoušky. Tento pracovník je v úzkém kontaktu s fanklubem příslušného klubu a aktivně vstupuje do jeho aktivit. Často zprostředkovává od různých subjektů zdroje pro konkrétní činnosti fanklubu (příprava transparentů, návrhy oddílových suvenýrů, činnost "fanshopů" aj.).

Po složitých a dlouhotrvajících jednáních se financování práce "fanarbeiterů" dělí třetinově ze zdrojů klubu, místní samosprávy a spolkové země. Zkušenosti z tohoto druhu preventivní práce jsou velmi uspokojivé. Stadion a klubovna fanklubu se stává místem, kde fanoušci tráví účelně svůj volný čas. Prohlubuje se jejich sepětí s klubem. Navíc působí preventivně na tribunách při zápasech.

Obě cesty k eliminaci problémů kolem fotbalových zápasů prohloubily pocit bezpečí diváků na stadionech, přinesly do ochozů uvolněné a kultivované fandění. Tato opatření šla ruku v ruce s nutnými úpravami stadionů. Odstranily se bariéry, které v případě mimořádné situace znemožňují divákům dostat se včas do bezpečí. K tomu je nutné přičíst spolehlivý kamerový systém a proškolený personál. K těmto razantním změnám mohlo však dojít teprve, když se fotbal a dění kolem něho staly celospolečenským problémem a do jeho řešení se seriózně zapojily orgány státní správy, regionálních a místních samospráv.

(Autor vyučuje na katedře sociální patologie a sociologie Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové.)

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist