Generál Štefka velvyslancem nebude

Bývalý šéf generálního štábu Pavel Štefka může s největší pravděpodobností zapomenout na kariéru diplomata.

Ministerstvo zahraničí včera doporučilo prezidentovi Václavu Klausovi, aby Štefku odvolal z již schváleného postu velvyslance v Uzbekistánu. Čekání na diplomatický post Štefkovi překazila armádní kauza, v níž figuruje i jeho jméno.

"Ministr nechce riskovat, že jméno velvyslance bude popotahováno po soudních síních, byť v souvislosti s jeho bývalými podřízenými," říká mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová. Odvolat takto na poslední chvíli již schváleného velvyslance se podle ní rozhodně nestává často.

Štefku, který stál v čele generálního štábu v letech 2002 až 2007, prověřovala nedávno Inspekce ministerstva obrany. Zjistila, že neoprávněně pobíral příspěvek na bydlení. V březnu proto musel vrátit přes třicet tisíc korun. Z dob Štefkova působení pochází také případ rozkrádání fondů v generálním štábu - podle dřívějších informací si generálové z podvodně získaných 17,5 milionu korun pořádali večírky, rozdávali luxusní dary či platili drahé dovolené. Štefka nicméně nebyl ani za jednu kauzu trestně stíhán.

Štefku rozhodnutí ministerstva zahraničí překvapilo. Důvody však vidí jinde. "Mohu se jen domnívat, že za tím stojí zájem nějaké skupiny, která má ve Střední Asii nějaký eminentní zájem a potřebuje toto místo obsadit svým člověkem," říkal včera. O svém dalším zaměstnání prý zatím nepřemýšlel.

Diplomatická kariéra pro vysloužilé šéfy armády je běžná. Například Jiří Nekvasil, jenž vedl generální štáb v devadesátých letech, se stal velvyslancem v Gruzii. Nabídku na diplomatický post dostal i Štefkův předchůdce Jiří Šedivý. "Předpokládá se totiž, že náčelník generálního štábu má schopnost orientovat se v mezinárodních otázkách," míní Šedivý. On sám dal nicméně přednost soukromé sféře a založil si poradenskou kancelář Generals. Ta posléze pomáhala například rakouské zbrojovce Steyr získat armádní kontrakt na obrněné transportéry