Ceny ropy stoupají i kvůli politické nestabilitě v určitých regionech. Příkladem jsou nepokoje v Nigérii, která je největším producentem v Africe a čtvrtým největším vývozcem do USA.

Když před rokem v Nigérii nastoupil nový prezident Umaru Musa Yar'Adua, prohlásil, že prioritou jeho vlády je uklidnit situaci v deltě afrického veletoku Nigeru. Právě zde se nachází většina nigerijských zásob ropy - podle odhadů více než 30 miliard barelů. Po roce jeho vlády se však nic nezměnilo. Možná jen k horšímu.

Ozbrojená skupina MEND, nejznámější povstalecké hnutí, které v oblasti operuje, před pár dny odpálila nálož u ropovodu koncernu Shell. Podobných útoků bylo v oblasti v poslední době provedeno hned několik.

Útoky na ropná zařízení měly, alespoň zpočátku, silný politický podtext. Ozbrojenci se rekrutovali především z etnika Idžů, které oblasti bohaté na ropu obývá, ale navzdory přírodnímu bohatství v jejich blízkosti jeho příslušníci žijí většinou v bídě.

Rebelové zpočátku požadovali spravedlivé přerozdělení petrodolarů a více politické moci pro místní obyvatele a vyzývali olejáře ke stavbě škol a nemocnic. Nigérie sice vydělá na prodeji ropy každý rok miliardy dolarů. Peníze ale často končí v kapsách zkorumpovaných politiků na vládní i místní úrovni. Situace v deltě Nigeru se navíc stává nepřehlednější. Na scéně se objevují nejrůznější gangy, které unášejí zaměstnance ropných společností a žádají výkupné. Ozbrojenci unesli již stovky lidí, jež propustili za výkupné. Tyto únosy a útoky na ropná zařízení snížily vývoz ropy ze země o čtvrtinu.

Rebelové unášeli zpočátku hlavně bílé naftaře. Jak napsal nigerijský list Leadership: "Bílý muž se stal ještě cennějším zbožím než ropa." Postupně však začali unášet i děti a příbuzné nigerijských byznysmenů a politiků. Obvyklou částkou za jejich propuštění jsou desítky tisíc dolarů. Gangům někdy kryjí záda místní politici, kteří na únosech také vydělávají.