Co je (a není) test obecných studijních předpokladů

Ročně jimi prochází stále více uchazečů o studium a ve školním roce 2007/2008 přesáhl jejich počet polovinu z této zhruba stotřicetitisícové skupiny. V drtivé většině prošli testem Obecné studijní předpoklady v rámci Národních srovnávacích zkoušek Scio nebo Testem studijních předpokladů na Masarykově univerzitě v Brně.

Přesto mnoha uchazečům není jasné, co je to vlastně čeká. Když se někdy ptáme studentů, co si představují pod pojmem "obecné studijní předpoklady", často se stává, že ve své první spontánní reakci mluví o testu "všeobecných znalostí". Tato domněnka ale vychází pouze z toho, že se v názvu obou testů objevuje slovo "obecné". Oba testy jsou přitom naprosto rozdílné.

Test obecných studijních předpokladů

Tento test není podobný předmětovým testům a už vůbec ne testům "všeobecných znalostí". Test obecných studijních předpokladů (OSP) nezkoumá znalosti, ale schopnosti a dovednosti, které člověka předurčují k tomu, aby mohl dobře studovat. V testu nenajdete otázky typu "Kdy se narodil T. G. Masaryk?" nebo "Do které živočišné třídy byste zařadili zebru?". Nejde o to zjistit, co se člověk naučil, ale naopak to, jak dobře je schopen se učit. Test OSP proto zjišťuje nejrůznější operační, kombinační, vyvozovací a další schopnosti, které přímo utvářejí proces učení.

Test OSP (tak, jak se s ním setkáte u NSZ) se skládá ze tří částí - verbální, analytické a kvantitativní. Ve verbální části jde zejména o to, jak si uchazeč rozumí s jazykem coby nosičem různých informací v jednom výrazu, jaká je jeho schopnost používat jazyk v jeho co nejširších, ale přitom nejpřesnějších hranicích. V praxi to znamená, že se budete věnovat třeba porovnávání jednotlivých slov nebo jejich dvojic a určovat jejich vzájemný vztah (podobnost, opačný význam atd.). Analytická část textu je stále částečně jazyková (výklad textu v zadání), ale už v těchto úlohách a dále více v úlohách kombinačních (v zadání jsou uvedena konkrétní fakta, která uchazeč zařazuje do souvislostí a podle nich řeší následující otázky) přechází ke zkoumání úrovně logického myšlení. Nejde jen o to, jak je kdo pohotový (jakou má schopnost rychlého řešení náročnějších myšlenkových operací), ale také o to, jak si kdo umí organizovat práci (zda a jaké si dělá poznámky, jak si rozpracoval zadání, aby si urychlil práci.). Třetím oddílem testu OSP je část věnovaná kvantitativním schopnostem. Tato část, která podle svého názvu pracuje převážně s matematickými operacemi, pravděpodobně vyžaduje největší penzum základních znalostí (např. matematické vzorce povrchu, objemu; matematické postupy, např. sčítání zlomků). Tyto znalosti ale představují v podstatě povinnou výbavu člověka se základním vzděláním, a předpokládá se proto jejich znalost. Kvantitativní část je také z hlediska typů úloh nejvíce různorodá a pro většinu lidí asi bude představovat největší problém. Jedná se o úlohy s procenty, úlohy slovní, úlohy s geometrickými obrazci, úlohy s neznámou veličinou, analýzy grafů a další. Tento oddíl samozřejmě testuje to, jak uchazeč rozumí abstraktní řeči čísel, jak dokáže nacházet matematické vztahy a využívat je k řešení zadání. Právě u této části je patrně adekvátní příprava nejcennější.

Parametry testu

Počet úloh v testu: 105

Struktura testu: 3 oddíly - verbální, analytický a kvantitativního myšlení.

Čas: 105 minut, 35 minut na každý oddíl

Průběh testování: Jednotlivé oddíly jsou řešeny postupně v pořadí verbální - analytický - kvantitativní. Čas vyhrazený pro řešení jednotlivých oddílů není převoditelný.

Pomůcky: K řešení testu nebudou povoleny žádné pomůcky kromě psacích potřeb a volných papírů na poznámky.

Výsledek: Výsledek v podobě harmonizovaného percentilu. Skóre testu (počet bodů) se přepočítá na dosažený percentil, tedy číslo od 0 do 100. Mezi 0 a 100 jsou seřazeni všichni účastníci testování, přičemž 0 je nejhorší výsledek a 100 nejlepší. Váš dosažený výsledek vám ukáže, kde na tomto pomyslném žebříčku jste se umístili (např. percentil 70 znamená, že jste 70 % ostatních předstihli a 30 % naopak dopadlo lépe). Harmonizace percentilu znamená, že výsledek zároveň bere v úvahu náročnost různých variant testů (stejně jako u všech dalších testů v NSZ).

Testy studijních předpokladů nejsou stejné!

Test Obecné studijní předpoklady, který je součástí NSZ, není jediný svého druhu, který se používá u přijímacích zkoušek na vysoké školy. Vedle něj je zde Test studijních předpokladů (TSP) vytvářený Masarykovou univerzitou v Brně. Ten je zaměřen stejně jako test OSP z NSZ na studijní schopnosti a dovednosti. Liší se však od testu OSP větším počtem oddílů a zároveň jednotlivé oddíly obsahují méně úloh. Na rozdíl od testu OSP je počet úloh v TSP nestálý a často se mění. V roce 2005/2006 se TSP skládal z 80 úloh, v roce 2006/2007 z 64. V roce 2007/2008 se bude TSP skládat ze 70 otázek členěných do 7 oddílů, přičemž každý oddíl bude obsahovat 10 úloh. Jedná se o testování verbálního, numerického, symbolického, analytického myšlení a úsudku, prostorové představivosti, kulturního přehledu a kritického myšlení.

Podle TSP přijímá většina fakult MU, kromě Lékařské fakulty, která má vlastní předmětové testy, a Fakulty sociálních studií, která přijímá podle výsledků NSZ. n