NÁMĚSTÍ V NEPOMUKU
Snímek: Štěpán Vítek
V okolí Nepomuku není žádný národní park ani chráněná krajinná oblast, přesto však jde o území s mimořádně vyváženou ekologickou skladbou. Průmysl tu nenajdete téměř žádný a dosti členitá krajina nedovolila ani vznik obřích polností a mamutích zemědělských družstev. Krajina Nepomucka zůstala fragmentovaná lesíky, mezemi a drobnými vodními toky podobně, jako tomu bylo před desetiletími. Ba ani novodobá satelitní městečka kraj (zatím) nehyzdí - není to vlastně trochu zázrak?
Cosi o harmonické struktuře zdejšího kraje prozrazuje i existence tří přírodních parků, které obklopují město Nepomuk: území nazvaná Buková hora-Chýlava, Pod Štědrým a Plánický hřeben-Kákov mají charakter milých zalesněných vrchovin téměř bez osídlení. Dál k severovýchodu se pak zvedají Brdy.
V rodišti Jana z Pomuku
Z historického hlediska Nepomuk po dlouhou dobu nebyl nejdůležitějším místem regionu, vznikl totiž spojením dvou původních obcí Přesanic a Pomuku jen jako hospodářské a správní středisko pozemků nedalekého cisterciáckého kláštera (toho, jehož sporé zbytky dnes můžeme zhlédnout v blízké vsi Klášter). Městem se Nepomuk stal teprve roku 1730, až po svatořečení svého nejslavnějšího rodáka, Jana z Pomuku. I dnes zůstává třítisícový Nepomuk tak trochu vesnickým městem, z náměstí je vidět do polí a luk a volná krajina začíná kousek za městským jádrem.
Centrum Nepomuku tvoří rozlehlé svažité náměstí pojmenované po zdejším rodákovi malíři Augustinu Němejcovi. Pokud sem zrovna nepřijedete v době konání nějaké slavnosti, nejspíš vás zaujme svou prázdnotou: plocha náměstí by totiž odpovídala mnohonásobně většímu městu. Přispěl k tomu neblahý "urbanistický rozvoj“ v období komunismu, kdy v Nepomuku došlo k řadě demolic. V roce 1986 byl dokonce zbourán celý jihozápadní blok náměstí včetně několika v jádru gotických domů. Dnes tam stojí nevzhledný obchodní dům a snad každého napadne, že zlostným úmyslem posledních komunistických plánovačů bylo, aby betonová krychle zastínila výhled na dominantní stavbu města - kostel svatého Jana Nepomuckého.
Na vlastní chrám se ale komunisté ruku vztáhnout neodvážili, a tak můžete obdivovat monumentální barokní kostel, jehož dnešní podoba vznikla v letech 1734 - 1736 podle projektu K. I. Dientzenhofera. Impulzem ke stavbě bylo svatořečení Jana Nepomuckého (1729); předtím tu stál menší dřevěný kostel a ještě dříve snad Janův rodný dům. Interiér má podobu přibližně čtvercové síně a na hlavním oltáři spatříte sochu sv. Jana s typickou svatozáří tvořenou pěti hvězdami.
Starší než svatojanský kostel je chrám sv. Jakuba v bývalé osadě Přesanice, dnes v západní části města Nepomuku. Ten vznikl na návrší už koncem 13. století, má zřetelně gotický půdorys (s barokní věží) a ohradní zeď naznačuje, že kostel býval opevněn - v dobách zlých sloužil místním obyvatelům i jako pevnost. Malebné Přesanické náměstí dotváří původně barokní arciděkanství a nejstarší obytné stavení Nepomuku, dům U České lípy. Škoda jen frekventované silnice, která tudy prochází...
Zbytky cisterciáckého kláštera ve vsi Klášter
Snímek: Štěpán Vítek
Tajemný Klášter
Ohniskem kolonizace krajiny jižně od Plzně se od poloviny 12. století stal mužský cisterciácký klášter založený na úpatí Zelené hory snad knížetem Vladislavem II. Po dokončení stavby, která trvala asi 50 let, se tento klášter zařadil mezi nejvýznamnější komplexy svého druhu v české kotlině. Zdejší mniši, kterých bylo snad až 300, zakládali další kláštery (mj. ve Zlaté Koruně) a měli čilé styky s pražským biskupstvím i královským dvorem.
O zkázu kláštera se zasloužili dne 25. dubna 1420 husité, když jej útokem vedeným ze Zelené hory zcela zničili. Skutečná podoba kláštera před jeho zničením zřejmě zůstane navždy mystériem historie. Určitý návod mohou dát obrovské rozměry komplexu, znatelné ze zbytků obvodových zdí i dnes, stejně jako dobové pověsti: podle jedné z nich měla být střecha hlavního klášterního kostela pokryta zlatem.
Z husitské pohromy se klášter pod Zelenou horou už nikdy nevzpamatoval a na jeho ruinách v následujících staletích vznikla ves nazvaná Klášter. Při její výstavbě byly použity trosky a dochované články komplexu, což dnešní vesnici dodává kuriózní charakter. Uprostřed zástavby najednou vybíhá do návsi zdánlivě nesmyslně příčná zeď s podjezdem a románskými okny, zřejmě pozůstatek křížové chodby kláštera. Podobného původu je i raně gotický portál v ohradní zdi současného kostela sv. Markéty, a podíváte-li se pozorně, objevíte nějaký starobylý kamenný detail skoro na každém stavení.
Za Černými barony
Příslušníci mužského pohlaví starší čtyřiceti let, ale ani mnozí další nezaváhají: Černí baroni rovná se Zelená hora u Nepomuku. "Hlášky“ vojína Kefalína či majora Terazkyho se díky románu Miloslava Švandrlíka Černí baroni staly legendami citovanými nejen za dlouhých kasárenských večerů. Jenže ne všechno tu bylo tak úsměvné, jak by se ze Švandrlíkova díla či jeho filmové adaptace (1992) mohlo zdát.
Svahy Zelené hory (536 m n. m.) se strmě zvedají mezi Nepomukem a Klášterem. ‹ Opevněné sídlo je sice na tomto dominantním kopci doloženo k roku 1221, ale ve srovnání s mocným cisterciáckým klášterem při severním úpatí hory mělo zprvu jen malý význam. Významným datem byl až rok 1465, kdy na zdejším hradě byla založena Jednota zelenohorská, odbojný spolek katolických pánů proti Jiřímu z Poděbrad. Vnějškově zhruba dnešní podobu získaly stavby na Zelené hoře za Švamberků v letech 1670 - 1688, kteří tu postavili renesanční zámek. Ještě jednou se dostala Zelená Hora na výsluní pozornosti, a to rokem 1817, kdy zde byl "nalezen“ Rukopis zelenohorský, údajně vzácný manuskript z 9. století, který měl dokazovat starobylý původ Čechů. (Historici se ovšem dnes vesměs shodují v tom, že se jednalo o podvrh.)
Vojsko začalo na Zelené Hoře úřadovat rokem 1939 po vzniku protektorátu, nejprve se tu utábořila německá branná moc. Největší škody ale napáchalo až působení technických praporů armády komunistického Československa, kdy byl zámek postupně zcela "vybílen“. Po odchodu vojáků v roce 1990 začaly úvahy, co dál.
Porevoluční správa Zelené Hory je bohužel příkladem mimořádně nešťastných rozhodnutí - až do roku 2001 se táhly restituce, od té doby probíhá pomalá rekonstrukce exteriérů. Majitel (obec Klášter) snad v letošním roce uzavře smlouvu s francouzským nájemcem a bude doufat, že půjde o lepší volbu, než byl zkrachovalý pokus v roce 2002. Celý projekt revitalizace Zelené Hory by měl být představen v létě 2008.
Z důvodu neujasněné majetkoprávní situace je zámek zpřístupněn návštěvníkům zatím jen o víkendech odpoledne. Lze zhlédnout interiér kostela, místnost "nálezu“ Rukopisu zelenohorského i bývalé vojenské ubikace... Zmizelé vnitřní zařízení zámku nahrazují alespoň dobové fotografie z 30. let 20. století.
Ve stínu majestátních buků
Vydáte-li se pěšky z Kláštera směrem severním, povede vás modrá turistická značka táhlým stoupáním do lesnatého komplexu Bukové hory (651 m). Kousek nad dvorcem Dubeč spatříte malou mohylu připomínající sestřelení amerického bombardéru dne 22. února 1944; tehdy zahynulo deset letců, jen jeden přežil. Pak vás pohltí rozsáhlé polesí, a pokud máte trochu smyslu pro dobrodružství a orientaci, můžete zkusit najít rezervaci Chejlava, která chrání krásnou květnatou bučinu. O výjimečnosti území svědčí fakt, že bylo vyňato z běžného lesního hospodaření už roku 1925.
V rezervaci, jež pokrývá severovýchodní svah Bukové hory a kam nevede turistické značení, je i za slunečných dnů tajemné příšeří. Pozorné oko sice objeví náznaky dávno zarostlých cest a pěšin, ale dnes se budete muset prodírat nánosy starého listí, překračovat padlé kmeny mohutných buků s četnými choroši a občas přelézat sutě a buližníkové skalky. Na jaře to tu v podrostu hezky kvete, roste tu třeba vzácná lilie zlatohlavá či kyčelnice cibulkonosná. Pamatujte však, že na Chejlavě jste v přísně chráněném území, a je proto nutné se chovat s maximální šetrností k přírodě.
Štěpán Vítek
Foto: autor
Jak se tam dostat
Dopravní spojení není silnou stránkou Nepomucka. Městem Nepomuk prochází silnice I. třídy č. 20 Plzeň - České Budějovice, ale to je z hlavních tahů všechno. V železniční stanici Nepomuk sice staví rychlíky na stejné trase, leč nádraží je vzdálené od náměstí skoro 3 km a autobusové spojení do města funguje jen ve všední dny (!). Menší obce v okolí jsou o víkendech většinou úplně bez spojení veřejnou dopravou. Doplňkový význam má regionální železnice č. 191 z Nepomuku do Blatné - zastávka Kotouň je dobrým východištěm do Přírodního parku Pod Štědrým.
Autem dojedete do Nepomuku z Prahy asi za půldruhé hodiny; z plzeňské dálnice vyjeďte u Starého Plzence. Vlakem to s přestupem v Plzni trvá dvě hodiny (plus půl hodiny pěší chůze do města).
Akce
Nepomucko během roku
O tom, že Nepomucko je krajem činorodých lidí, svědčí i množství kulturních akcí pořádaných ve městě Nepomuku i v okolí. Přinášíme výběr těch nejdůležitějších:
* Svatojanské slavnosti, spojené s tradiční poutí, probíhají v Nepomuku kolem 16. května. Vedle poutní mše se na náměstí koná též vyhlášený jarmark.
* U příležitosti mučednické smrti sv. Jana Nepomuckého (20. březen) prochází městem procesí ke kostelu sv. Jana ke slavnostní bohoslužbě.
* Od roku 1998 má v Nepomuku tradici Mezinárodní sochařské a řezbářské sympozium. Letos se koná od 27. června do 18. července. Z předchozích ročníků "zbyly“ na náměstí v Nepomuku i jinde zajímavé sochy.
* Ve skanzenu v Chanovicích pořádají vždy na přelomu června a července přehlídku tradičních lidových řemesel.
Kde se ubytovat
Hotel U Zeleného stromu v horní části nepomuckého náměstí má kvalitní pokoje i dobrou restauraci ve stylu vojáka Švejka. Za dvoulůžkový pokoj tu účtují od 1250 Kč (www.hotelnepomuk.cz). Levnější variantou je Pension Stichenwirth na okraji Nepomuku (www.nepomuk.cz/penzion-stich).
Informace
www.nepomucko.cz - stránky turistického regionu Nepomucko
www.nepomuk.cz - oficiální stránky města Nepomuku
www.zelenahora.cz - informace o zámku Zelená Hora a jeho historii
www.sjn.cz - webové stránky o svatém Janu Nepomuckém
www.idos.cz - dopravní spojení
Turistika
Zajímavá místa Nepomuku a blízkého okolí spojuje okružní naučná stezka, vycházející z náměstí Augustina Němejce. Na necelých pěti kilometrech najdete devět velmi dobře vybavených informačních tabulí. Mezi tématy jednotlivých zastavení se najde město Nepomuk, svatý Jan Nepomucký, Zelená hora i historie zaniklého cisterciáckého kláštera. Stezka má jen minimální převýšení a projdete ji za necelé dvě hodiny. Pokud chcete navštívit i zámek Zelenou Horu, je třeba od čtvrté informační tabule odbočit po silničce vzhůru do kopce.
Historie
Svatý Jan Nepomucký
Jan z Pomuku se narodil kolem roku 1340 ve vsi Pomuk, v místech dnešního Nepomuku - podle tradice v prostoru, kde nyní stojí kostel sv. Jana Nepomuckého. Studoval mj. v italské Padově, byl kanovníkem vyšehradské kapituly a od roku 1389 generálním vikářem pražského arcibiskupství. Dramatický konec Janova života zřejmě ovlivnily spory mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna. Zda k Janovu mučení a posléze usmrcení došlo zejména proto, že stvrdil volbu kladrubského opata a kritizoval krále, či zda významnou roli hrálo též odmítnutí vyzradit králi zpovědní tajemství královnino, to se asi už nikdy nedozvíme. Janovo mrtvé tělo bylo každopádně dne 20. března 1393 svrženo z Karlova mostu do Vltavy.
Ke svatořečení Jana z Pomuku došlo až po více než třech staletích v době barokní, roku 1729. Svatý Jan Nepomucký je dnes po svatém Václavu zřejmě nejznámějším českým svatým a je v kostelích, na náměstích i ve volné krajině zpodobněn na tisících obrazech a soch, typicky v kanovnickém rouchu, s palmovým listem (symbolem mučednictví) a se svatozáří s pěti hvězdami. Svatý Jan Nepomucký, jehož kult je vedle Čech velmi rozšířený také v Bavorsku, je považován mj. za patrona vod, ochránce právníků a lodníků, za strážce mostů. Světcovy ostatky jsou uloženy ve svatovítské katedrále v Praze.
