V Praze uvidíme největší letadlo na světě Airbus 380. Není sice čerstvou novinkou, k nám však ještě nelétá. Seznámíme se i s nejžhavější novinkou, jíž je nejrychlejší vlak na světě, kterým je AGV (Automotrice a grande vitesse). Je to nástupce proslaveného TGV, ale svého předchůdce překonává nejen rychlostí (cestovní bude 360 km/hod.), ale také o třetinu levnějším provozem a větším pohodlím pro maximálně 650 cestujících. Je to první vlak bez lokomotivy - pohonné jednotky jsou pod každým vagonem. Teprve letos v únoru jej slavnostně vypravil na první jízdu francouzský prezident Sarkozy, ale jeden z testů si odbude právě na našich kolejích.
To jsou jen dvě perličky z toho, co se chystá v rámci Ekonomického roku Francie a ČR, který začíná a bude trvat po dobu předsednictví obou zemí v Evropské unii.
S nápadem organizovat takový netradiční rok - netradiční jak z hlediska kalendáře (od léta 2008 do léta 2009), tak i obsahem, přišel ekonomický a obchodní rada francouzského velvyslanectví Bernard Boidin, když před půl druhým rokem nastupoval do své funkce v Praze.
"Češi ho přijali a rozpracovali, je to společný program," zdůrazňuje. "Tímto návrhem jsme nemysleli Čechům vnucovat své představy, ale vytvořit možnost, aby obě země na základě společných zájmů rozvíjely vzájemné ekonomické vztahy." Už teď nejsou špatné, Francie je čtvrtým největším investorem v České republice, obchodní výměnou však jen na sedmém místě. Čeští podnikatelé převyšují francouzské svým exportem, ale v investicích zaostávají. Pro obě strany tu zůstává dost nevyužitých možností.
Lépe se znát
Na dosavadní byznysové vztahy chce Ekonomický rok upozornit. Především jde o to, aby se zvýšila informovanost obou stran o možnostech, kapacitách a úrovni svého partnera. Francouzi mají slabé znalosti o dynamicky se rozvíjející české ekonomice, někteří si leda vzpomenou na tradiční výrobu skla, textilu, automobilů a železničních souprav ještě z minulého století. Čeští zase nejsou příliš informováni o nových technologiích, know-how, jež Francie může nabídnout v nejrůznějších oborech.
Pravda, situace se stále zlepšuje. V současné době pracuje u nás na 480 filiálek francouzských podniků, které zaměstnávají na 100 000 českých zaměstnanců. Tyto filiálky už většinou vedou Češi, jen v mála z nich působí v čele Francouzi. Čeští manažeři také stále častěji přecházejí do mateřských firem. Významnou roli v tom sehrává francouzský Institut řízení v Praze, který od počátku devadesátých let vzdělává české mladé specialisty, schopné pracovat poté ve francouzských firmách.
Boidin argumentuje tím, že například v ekonomické misi při francouzském velvyslanectví je z 19 pracovníků 13 Čechů. A v rámci Ekonomického roku se počítá s tím, že toto léto odjede 25 mladých francouzských specialistů na stáže do českých podniků a naopak stejný počet našich mladých specialistů do Francie.
Smršť konferencí, fór, kolokvií
Lepšímu vzájemnému poznání mají sloužit i různá dvoustranná fóra, konference, kolokvia. První fórum se už uskutečnilo a týkalo se energetiky, zvláště jaderné energie, její perspektivy a také problematiky ukládání odpadu. Mimochodem, právě Francie a ČR jsou jedinými evropskými zeměmi, které jsou čistými vývozci elektrické energie.
Další akce se chystají, například kolokvium v Brně u příležitosti strojírenského veletrhu, jehož se účastní 21 francouzských podniků. Přijede delegace, která se bude v Plzni, Brně a Jihlavě seznamovat s tím, jak se čeští podnikatelé dívají na francouzský trh. "Kromě toho věnujeme pozornost trhu s nemovitostmi a problematice zdravotnictví a jeho financování. V říjnu se bude konat technologické fórum. Uskuteční se společná konference o budoucnosti zemědělství. Účastní se jí jak pracovníci ministerstev, tak výzkumných ústavů a podniků, protože zdravá výživa se týká všech. A pak, v ČR je zatím málo potravinářských výrobků, bylo by možné dovést jich na váš trh více," říká Bernard Boidin.
Zemědělství, přesněji zemědělská politika EU a její nová koncepce, je jedním z priorit francouzského a potažmo českého předsednictví EU. Je součástí Ekonomického roku, protože jeho dalším smyslem jsou akce, které by pomohly k objasnění i řešení priorit, jež si vytyčilo francouzské předsednictví a České republice bude zapotřebí v tom pokračovat.
Pokud tedy hovoříme o prioritách, patří mezi ně i energetika, doprava a zejména železniční, problematika malých a středních podnikatelů, duševní vlastnictví, respektive boj proti pirátství.
AGV na ruzyňské lince?
S problematikou dopravy souvisí i zvýšený zájem francouzských firem a dalších institucí o spolupráci s Českou republikou. Nejde jen o společné projekty firem jako Siemens a Škoda Plzeň, ale i o důvod, proč Francouzi právě u nás chtějí představit jak svůj nejmodernější dopravní letoun, tak nejrychlejší vlak. Chtěli by spolupracovat a vůbec se více podílet na dotváření dopravní struktury ČR jako evropské tranzitní země. I vstupovat do takových konkrétních projektů, jako je propojení letiště s centrem města vlakem a metrem. Třeba by zde mohl jezdit AGV?
Bernard Boidin argumentuje francouzským talentem, který se projevil například při stavbě světově unikátního mostu v Milau. Proč se tedy Francouzi nepodílejí na stavbě mostů u nás? ptám se. "Inženýři, kteří stavěli most v Milau, jsou v Praze, je možné je využít," dodává.
Pravda, Česká republika má šestkrát méně obyvatel než Francie a její hrubý domácí produkt je desetkrát nižší než francouzský. Avšak v ekonomické spolupráci EU neplatí dělení na velké a malé státy, spíše se zřetel bere na dynamiku růstu a možnosti přijímat a rozvíjet nové technologie. A v tom je Česká republika přitažlivým partnerem.
Bernard Boidin několikrát podtrhuje její dynamiku rozvoje. Odvolává se na některé citáty francouzského tisku o tom, že prý jsme "tygři střední Evropy", a zdůrazňuje vzájemnou výhodnost "strategického partnerství", o jaké usiluje prezident Sarkozy. Uvést jej do života, to je smysl Ekonomického roku, který právě začal.
