Buďte opatrní k pracovním nabídkám, které nepůsobí reálně. Jak je poznáte? Po jejich vyslechnutí se cítíte jako v nebi a konečně máte pocit, že dostanete snad i víc, než zasloužíte. "Než kývnete, pomyslete na heslo: dvakrát měř, jednou řež," říká Michal Urválek, ředitel lidských zdrojů RWE Česká republika.

Rozum totiž můžou zatemnit emoce způsobené výší výdělku či vidinou služební Audi. Vždy je ale něco za něco. Zejména u specialistů a manažerů platí, že po skvělé nabídce následuje absolutní ztráta času na soukromí, následný krach rodiny či zdraví.

Není výjimkou, že s rozhodnutím odejít šlápnou vedle. "Příkladem může být změna zaměstnavatele i přesto, že je člověk se současnou prací v podstatě spokojený," říká Radka Pekelská, ředitelka lidských zdrojů z Tesco Stores ČR s tím, že i v jejich firmě jsou manažeři, kteří odešli a po roce či dvou se vrátili. Také se může stát, že důvod odchodu je v samotném manažerovi. Jeho ambice jsou třeba vyšší než schopnosti a zkušenosti. Změna firmy pak nic nevyřeší.

Které důvody jsou důležité

Zaječí úmysly spustí u každého něco jiného - někomu k takovému přemýšlení stačí první neshoda s kolegy či šéfem. Zvažování změny jde ale nejčastěji ruku v ruce s nedostatečným finančním ohodnocením či s nemožností podílet se na úkolech, které jsou pro zaměstnance atraktivní.

Nebo se zájmem o kariérní postup, který stávající zaměstnavatel neumožňuje. "S tím souvisí i potřeba změny, zvlášť pokud se objeví pocit stagnace, stereotypu," podotýká personální poradkyně Jana Ernestová z Hofírek Consulting.

Čerstvou zkušenost s přestupem do jiné firmy má Eva Čermáková. Nedávno se stala vedoucí pro oblast lidských zdrojů společnosti Sun Microsystems, kam přešla z poradenské společnosti Mercer.

Co ji k tomu vedlo? "Každý hledá něco, co ho může v kariéře posunout. V případě, že se práce stane rutinou, je změna žádoucí. A pokud přijde dobrá nabídka z jiné společnosti, je to příležitost se dál rozvíjet."

Položte si správné otázky

Baví mě práce, kterou dělám? Mohu udělat něco pro to, abych byl ve firmě spokojenější? Mohu se zde naučit ještě něco nového? Jaké mám možnosti dalšího rozvoje?

"Takové otázky by si měl položit každý, kdo chce zjistit, jestli skutečně potřebuje změnu," říká Martin Lukeš, ředitel Rozvojového a poradenského centra VŠE v Praze. Není od věci poptat se známých. Můžete zjistit, že podmínky v jiných firmách jsou horší a vy jste ten, kdo si na ně stěžuje ze všech nejméně.

V rozhodování pomůže jednání na rovinu uvnitř firmy. Zvlášť když zvažujete odchod kvůli stagnaci. "Stává se, že situaci vyřeší nabídka jiné, zodpovědnější pozice nebo možnost účastnit se zajímavého projektu," upozorňuje personální poradkyně Jana Ernestová.

Kdo a proč je za fluktuanta

Někdy je pětileté "otálení" v jedné firmě na škodu, jindy je to plus. Záleží především na dynamice oboru, v němž pracujete. Změna zaměstnavatele během dvou tří let je obvyklá zejména v oblasti IT, reklamy, médií a ve vývoji. Stabilnější kariéra bývá ve výrobních firmách a finančních institucích.

U mladých, kteří začínají, je střídání práce v průběhu tří let třeba po roce ještě tolerováno. U třicátníků a starších už může vzbuzovat obavy a vést k odmítnutí.

Jaká doba strávená v jedné firmě je tak akorát? Pokud někdo působil v jednom podniku dvacet let, může být v očích potenciálního zaměstnavatele málo flexibilní. Ale ani několikerá změna působiště během roku není ideální.

Radka Pekelská je toho názoru, že člověk by měl zůstat na jedné pozici minimálně tři roky. "Poté je čas uvažovat o nových zodpovědnostech, náplni práce, někdy o úplně novém místě," dodává. Není-li to zaměstnanci umožněno, musí hledat jinde. Důležité je, aby změny v jeho profesním životopise dávaly smysl, ukazovaly jasný kariérní záměr.

Takže pokud máte rádi změnu, jste učenliví, nebojíte se riskovat, klidně vyhledávejte práci na krátkodobých projektech. Naproti tomu lidé, kteří ocení známé prostředí a tým, dobře snáší opakující se činnosti, budou preferovat "jisté" místo v dobře zavedené společnosti.