Ministr Liška dohodl plán, jak může Česká republika čerpat výzkumné dotace Evropské unie. V rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že dotace přes dvě miliardy eur má změnit celý systém výzkumu k lepšímu a nastavit nová měřítka kvality.

Ve vědeckých kruzích se diskutuje o návrhu novely zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. Dr. Kopicová v Akademickém bulletinu uvádí: "V připravované reformě zákona o podpoře výzkumu a vývoje usilujeme o to, abychom veřejné prostředky investovali do základního výzkumu, který přináší zásadní nové poznatky srovnatelné se světem, a abychom prostředky aplikovaného výzkumu investovali do takového výzkumu, který přinese ekonomické přínosy pro naši zemi. Velkým problémem začíná být nedostatek výzkumných a vědeckých pracovníků pro potřeby a cíle, které si v této oblasti klademe. Když hovořím s některými investory, kteří u nás nejprve investovali do svých výrobních kapacit a jsou připraveni založit i svá výzkumná pracoviště, setkávají se s tím, že nenajdou odborníky pro své záměry. Zatraktivnit výzkumnou práci, umožnit realizaci i odpovídající ohodnocení kvalifikovaným vědcům, inženýrům i doktorandům, to jsou otázky, na které reforma reaguje, aby posílila lidské kapacity pro výzkum."

O tom, jaká je realita, jsme hovořili s mladým vědeckým pracovníkem Kamilem Hercíkem. Po dokončení studia a následné praxi si před pár lety řekl: "Bylo by dobré někam odjet, na zkušenou a co si budeme namlouvat, i za penězy. Do Evropy se mi moc nechtělo, spíš mě to lákalo za moře, potřeboval jsem "vyvětrat". Můj bývalý školitel byl dlouhou dobu v Americe a tuto zemi doporučil i mně. Zatoužil jsem pracovat v National Institutes of Health a to se mi nakonec podařilo. Místo jsem si našel sám, nebyl jsem vyslán ústavem - ale i takové možnosti jsou, zvláště když při svém výzkumu spolupracujete s nějakou konkrétní zahraniční institucí.

NIH je federální zařízení, což má své výhody i nevýhody. Je tu 27 ústavů, campus o 30 tisících lidech, v areálu je největší nemocnice, kde se provádí biomedicínský výzkum na pacientech, já jsem na ústavu National Institute of Child Health and Human Development - zkoumáme restrikční lidské faktory, které inhibují třeba retroviry včetně HIV a retroelementy aktivní v lidském genomu. V laboratoři je nás sedm, vesměs cizinci, jak je tam obvyklé. Působí tam hodně Číňanů, Rusů, Indů, na pozici "post-doka" tam snad nikdo jiný nepracuje. Čechů tam moc není, asi dvanáct.


HN20080814_1.jpgTeď máte za sebou dva roky. Našel jste, co jste očekával?

Vízum, které mám, mi umožňuje pracovat tam pět let a já to určitě využiju. Přesně to, co jsem o tomto pracovišti slyšel, jsem tam i našel. Servis pro vědecké pracovníky je výborný. Trochu jsem se ze začátku bál angličtiny, ale jde to - jsou tam na cizince s nepříliš dokonalou znalostí jazyka zvyklí. O mě i o rodinu je velmi dobře postaráno, institut poskytuje spoustu benefitů, včetně úhrady zdravotního pojištění. I typ víza, které mám, má své výhody, například daňové."


V čem spočívají tedy ony rozdíly, pro které se vám vyplatí žít a pracovat v USA?

NIH je něco jako naše Akademie věd, ale stokrát větší. V ČR v ústavu, kde jsem pracoval, jsme na tom byli co do přístrojového vybavení velmi dobře, ale co tu chybí, je všechno ostatní: zázemí výzkumu, finanční ocenění, benefity. V NIH si nakupujeme chemikálie levněji a jsou nám doručeny až na stůl, nemusíme se zabývat přemírou administrace a psaním hlášení o výzkumu, můžeme se plně soustředit na práci a nemyslet na podružnosti. A platy jsou podstatně vyšší než tady. Když k nám do ústavu v Praze přijedou lidé ze zahraničí, obdivují přístroje a vybavení, ale když se zeptají, kolik beru, tak jdou do kolen. Je pravda, že v NIH jsou důležité výsledky, které musí laboratoř mít, jinak může být i zrušena, ale pokud výsledky jsou, má finančních prostředků dostatek.

Tady v ČR se podle mého pořád vlastně neví, co s tou vědou a vlastně i Akademií dělat. Akademie věd byla, je a má být továrna na vědu a jako taková finančně podporovaná. Spousta lidí si myslí, že peníze na primární výzkum jsou z velké části "vylity do kanálu", protože až na nějaký ten článek v odborném časopise nepřináší okamžitý ekonomický zisk, ale to je hrubá chyba a neznalost. A práce vědeckých pracovníků by měla být řádně ohodnocená. Já jsem tu například měl příjem jen z grantů, vlastně ani jsem neměl plný tabulkový plat.


Až pobyt skončí, budete řešit, kam dál. Už máte nějakou představu?

Možností je více - buď zpět do Česka, nebo jinam do světa. NIH je špičkové zařízení, budu mít, alespoň doufám, skvělé vysvědčení. Vědci žádné bariéry nemají, všude je po nich poptávka. Zda se vrátím do ČR? Za těchto podmínek, kdy se neví, co s vědou vlastně bude, asi ne. Prý se teď bude investovat hlavně do aplikovaného výzkumu, ale bez kvalitního základního, který bude mimo jiné produkovat dobré badatele, to nelze dělat a je to jen další vyhození peněz oknem a nikdy to nebude fungovat. A kdo bude tím žadatelem o výzkum, kde se pak produkty výzkumu uplatní? Vždyť tu momentálně máme převážně "montovny". Je dobré jít do světa na zkušenou a pak se vrátit a doma předvést, co se člověk ve světě naučil. Jenomže při té cestě na zkušenou poznáte, jak se může vědcům ve světě dařit, a to se vám pak zpátky moc nechce. Přístrojové vybavení je u nás dobré, peníze na chemikálie a další potřeby celkem jsou, ale to ostatní, čím je věda přitažlivá ve světě, tu chybí.

Aby se něco podobného dalo uskutečnit, musí tu být k dispozici dvě věci: peníze a kvalitní lidé - jenomže ti momentálně odcházejí a nevracejí se. Pro mladé lidi je pobyt venku obrovská zkušenost. Život v Americe není jednoduchý, lidé se musejí umět o sebe postarat. Tady lidé stále ještě uvažují jinak, nesamostatně, myšlení lidí je tu třeba změnit. A ve vědě je třeba jasně stanovit obecné cíle, ne lítat ode zdi ke zdi. Nebo třebas změnit způsob využití grantu, přehodnotit rozdělování peněz, nechat na lidech, kteří ten grant dostanou, aby s penězi naložili, jak uznají za vhodné - ne sledovat, za co jsem co utratil, ne hlídat, aby se peníze určené na jedno nevydaly za něco jiného. Tady máš grant a třeba za pět let předlož výsledek, jak jsi peníze využil, to je na tobě a na tom, čeho dosáhneš, k jakému výsledku dospěješ...

Připadám si teď tak trochu jako kočovník a možná budeme kočovat i po americkém pobytu. Já bych se strašně rád vrátil, ale muselo by se tu hodně změnit. n


Trojúhelník prosperity

... v globální ekonomické soutěži můžeme obstát, jen když inovační výkonnost naší země dostane nový, zásadní impuls. Nejsme levnou zemí, musíme vytvořit jinou konkurenční výhodu. Základ, na kterém naše budoucí prosperita musí stát, je známý trojúhelník: Výzkum - vzdělání - inovace.

(Místopředsedkyně Rady pro výzkum a vývoj dr. Miroslava Kopicová, Akademický bulletin, leden 2008)


RNDr. Kamil Hercík, Ph.D. od ukončení vysoké školy (Univerzita Karlova) pracoval v mikrobiologickém ústavu AV, nyní působí v americkém National Institutes of Health.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace