Jan Mühlfeit: Talenty je nutno rozvíjet, nikoliv ubíjet

Podívejme se, co se mometnálně děje se světem. Dochází k výraznému přerozdělování světového bohatství směrem do Asie a k novým trhům. Ekonomická síla rovná se bohatství, které ta která země dokázala dosud nahromadit, násobené velikostí země, četností její populace. Tato rovnice nevychází pro Evropu ani ČR nijak pozitivně. Do Asie, hlavně do Číny, Indie, zemí ASEANu se přesouvá více výroby, a to i s přidanou hodnotou. V Rusku, v zemích Blízkého Východu je zase nesmírné nerostné bohatství. Jak se bude tedy v 21. století vytvářet bohatství Evropy? Jedině prostřednictvím inovací, kreativity a nových myšlenek. Přestává platit deviza "vyrobeno v...“ a nastupuje "vymyšleno v...“. Výrobní síla bude nahrazena roboty, automatizací. Levná pracovní síla přestane být konkurenceschopná. Země, které budou jenom vyrábět, na tom sice ještě nějakou dobu budou dobře, ale bude to krátkodobá záležitost. Už i Čína si uvědomuje tento trend a za loňský rok měla víc patentů než Evropa a Amerika dohromady. Nastává jev, kterému říkám "digitální paradox“: stroj vítězí nad člověkem v logice, ale neumí být kreativní. To jediný způsob, jak stroji konkurovat. Logika bude stále nezbytná, ale už ne postačující ve 21.století. Od znalostní společnosti je třeba pokročit ke společnosti moudré. Čím více budou logickou činnost lidí nahrazovat počítače, tím důležitější bude lidský mozek a jeho kreativní schopnosti.

Naučme se v 21. století

1. Život v harmonii s přírodou
2. Život v demokratické společnosti
3. Partnerství v sociálních vztazích
4. Hospodářství pro mírové účely
5. Citlivost pro chudé tohoto světa
6. Život v multikulturní společnosti
7. Porozumění organizaci práce v budoucnu
8. Osvojování nových technologií
9. Péče o zdravý životní styl
10. Podpora kreativity namísto unifikace
(Vize zformulované předním pedagogickým expertem Per Dalinem v souvislosti s požadavky na proces učení v 21. století v Evropě)

Novému kreativnímu myšlení je třeba se naučit. Ale školní systém, který se ani u nás, ani v celé Evropě za posledních 250 let nezměnil, kreativitu nepodporuje. Jde o memorování nikoli o podporu individuality a výjimečnosti, která je důležitá pro inovátora = podnikatele. Podle průzkumu Evropské komise chce být 95 % evropských dětí v mateřských školách podnikatelem, inovátorem, ale po absolvování vysoké školy je to už jen 17 % z nich a ve výsledku jen 4 % studentů to skutečně udělá. Namísto aby se ve škole odhalovaly, odemykaly talenty, dochází zde k pravému opaku. Výuka je stavěna na logice, memorování, znalosti se v paměti dítěte udrží jen krátkodobě. Tento systém je třeba změnit. Je dokázáno, že lidé podávají nejlepší výkony, pokud v práci uplatňují svůj talent a silné stránky. Samozřejmě penzum 30 % znalostí by mělo být společné pro všechny, ale už od mateřské školky lze 70 % vzdělání ušít na míru jedince tak, aby se především rozvíjely jeho dovednosti a schopnosti. Když chcete od někoho, aby riskoval a byl inovátorem, může to člověk realizovat jen prostřednictvím svých silných stránek a talentu. Microsoft měl svého času program rozvoje zaměstnanců, spočívající v sestavení plánu osobního rozvoje s důrazem na odstraňování slabých stránek. Tak to ale dělat nejde. Přišli jsme na to, že pokud chceme aby lidé riskovali, musí dělat něco co je baví a v čem jsou dobří, co je jejich silnou stránkou. Hledali jsme cesty, jak naopak vypíchnout silné stránky, abychom z jednotlivce dostali to nejlepší, co v něm je. Našli jsme nástroj "Strength finder“ od Gallupu , který najde pět silných stránek daného člověka. Funguje to bezvadně a to je směr, kterým je třeba se vydat. Učitel by měl být více koučem a mentorem. Tatáž firma Gallup se dotazovala 2 milionů lidí po celém světě, zda využívají svůj talent a silné stránky v zaměstnání. Celých 80 % lidí odpovědělo, že ne. Já říkám, že celý svět pracuje na 1/5 své kapacity.

Učí kreativitě a podnikavosti

Nejsem idealista, nebude to uděláno přes noc, evropské prostředí je bohužel natolik zakonzervované, že je to velmi těžké. Ale změna je nutná, pokud Evropa svůj školský systém nezmění, obávám se o její budoucnost. A začít je třeba od základního školství - talenty rozvíjet, nikoliv je ubíjet.
Snažím se působit na studenty, žáky škol, pedagogy i ministry v různých zemích, ale není to jednoduché. Skvělou práci na poli rozvoje talentů dělá například Junior Achievement, který propaguje a na středních školách vyučuje a posiluje podnikatelského ducha a chuť riskovat Děti se rozvíjejí podnikatelsky, vytvářejí své firmy a učí se. Přesně v duchu rčení "řekni jim to, oni to zapomenou, ukaž jim to - oni si to zapamatují, když je do toho zapojíš - pochopí to“.
Vrcholem vzdělávací pyramidy jsou vysoké školy, z nichž by měli do praxe odcházet vzdělaní, kreativní a podnikaví lidé. Jaká se skutečnost? List Economist přinesl studii o tom, jaké dovednosti a znalosti očekávají ředitelé velkých podniků ve světovém měřítku od absolventů vysokých škol. Výsledek? 80 % z těchto dovedností se na univerzitách vůbec nevyučuje. Dialog mezi univerzitami a podniky nikdo nekoordinuje.

Finské zkušenosti

Od poloviny 90.let je široce přijímán model trojité spirály (Triple Helix Model), v němž hraje svou roli vláda, firmy a univerzity. Potřebujete všechny tři hráče. Potřebujete univerzity jako tvůrce poznatků. Potřebujete průmysl, který dokáže tyto znalosti využít. Ale také veřejnou sféru, vládu, která umožní tuto spolupráci zabezpečením dlouhodobé udržitelnosti ... Ve Finsku máme 30 vědeckých parků a finská Asociace vědeckého parku sedí u stejného stolu jako ministři. Udržuje funkční model trojité spirály, je olejem v tomto motoru. (Z rozhovoru s Niilo Tapani Saarinenem, viceprezidentem Vědecko-technologického parku ve finském Turku v rozhovoru pro Euractiv.sk)

Budoucnost v mezioborovém vidění a komplexnosti

Ano, finský model by měl být pro nás příkladem. Je vybudován na několika pilířích: především je zde nulová korupce, takže lidi volně přecházejí mezi státní správou a podniky a nikoho to nepohoršuje, o budoucnosti země se hovoří na vládní úrovni s univerzitami a podniky, předseda vlády Matti Vanhanen má k dispozici instituci, v níž zástupci těchto složek společně řeší, jak bude země fungovat za dvacet let, v parlamentu napříč politickými stranami existuje Future Committee, která opět bez politického zabarvení řeší, co bude země dělat v roce 2020. Co do kvality vzdělávání jsou finské střední školy a univerzity na předních místech na světě. Nedávno zde vznikla Inovační univerzita, a to sloučením technologické univezity, umělecké university a ekonomické university - to je fantastická věc. Neboť budoucnost je právě v mezioborovém vidění, ve schopnosti vidět věci v komplexu a plasticky. I financování škol je ve Finsku na vysoké úrovni: když si založíte soukromou univerzitu a seženete 10 milionů, stát vám na to přidá ještě 2,5 krát víc. Od Finska bychom se měli učit, jak využít lidský potenciál. Nejsou zde žádné rozdíly, jestli je student z lépe nebo hůře situované rodiny, hlavní je maximální využití talentu. V rámci EU se o tomto vzoru zatím bohužel jen hovoří. Finského modelu využilo Estonsko či Slovensko a jsou na tom ekonomicky dobře.
Jak dlouho Finsko budovalo svůj systém? Někdy od 80.-90. let, kdy byla finská ekonomika na kolenou. A já si říkám: musí celá Evropa kleknout na kolena, aby se udělaly reformy? Zdá se, že asi ano, je třeba se dostat do problémů (15% nezaměstnanost, vysoká inflace), aby se reformy prosadily. Je těžké dělat reformy, když se daří. Politici přesně vědí, co je třeba změnit, ale bojí se o voliče, aby je znovu zvolili.

Definice kompetence

Mít kompetenci znamená, že člověk (žák) je vybaven celým složitým souborem vědomostí, dovedností a postojů, ve kterém je vše propojeno tak výhodně, že díky tomu člověk může úspěšně zvládnout úkoly a situace, do kterých se dostává ve studiu, v práci, v osobním životě. Mít určitou kompetenci znamená, že se dokážeme v určité přirozené situaci přiměřeně orientovat, provádět vhodné činnosti, zaujmout přínosný postoj.
(Z příručky Klíčové kompetence v základním vzdělání, vydané VÚP v Praze v roce 2007)

Vše záleží na lidech

ČR je čtvrtá nejotevřenější ekonomika na světě, ale co se týče země, jsme " zahleděni“ sami do sebe. Česká společnost není příliš otevřená, je potřeba ji otevřít ještě více, aby pochopila, že inovace a globalizace jsou klíčové oblasti úspěchu a konkurenceschopnosti. Zabýváme se sami sebou, svými problémy, máme se relativně dobře (máme montovny, které ovšem mohou být zítra přesunuty jinam), koruna posiluje (což ale exportu nenahrává) . Média i politici neustále přetřásají lokální problémy namísto toho, aby řešily otázky světové a naši pozici v těchto souvislostech. Země by se měla otevřít daleko víc, třeba tím, že by studenti vysoké školy měli povinnost rok studovat v zahraničí, dále tím, že na naše školy přilákáme zahraniční studenty, že vytvoříme globálnější prostředí. Zatím je stav takový, že 4,2 % z 5 % zahraničních studentů na našich školách jsou Slováci.
Reforma školství je nezbytná a možná že k ní brzy přispěje tlak přímo od studentů a buď se systém změní, nebo studenti přestanou "poslouchat“. Doma mají internet, ve škole tabuli a křídu. Nepoužívá se e-learning. Shora je zapotřebí zařídit, aby učitel, který bude učit moderně, byl i lépe odměňován. Ano, učitel ve Finsku má plat vyšší, než je státní průměr, ale je to někdo, vážená osoba, a vzdělávání je v populaci velmi ceněná hodnota. Nechť je méně učitelů, ale ať toto povolání dělají lidé, kteří jsou k tomu předurčeni a kteří skutečně chtějí učit. S reformou se musí začínat na základních školách - anebo nejlépe ještě v mateřinkách, už tam se začíná s potlačováním talentu. A také pracovat s organizacemi typu Junior Achievement, které mohou nabídnout systém, díky kterému se děti mohou naučit podnikat.
Všechno záleží na lidech, ale ti už tu jsou - znám jedno fantastické gymnazium v Kutné Hoře - jsou školy, kde se učí nově a studenti rozvíjejí svůj přirozený talent, o takových je třeba psát, dávat je za příklad, ostatní to inspiruje. Vzdělávání rozhodne o tom, jestli tahle země bude za dvacet let něco znamenat nebo ne.

Jan Mühlfeit, Chairman Europe Microsoft Corporation, je odpovědný za kontakty s evropskými státními úřady a tvůrci politiky, akademiky a jinými zájmovými sociálními skupinami v Bruselu a v rámci členských států EU. Jeho úkolem je zajistit, aby společnost Microsoft nadále působila jako důvěryhodný, otevřený partner, který respektuje evropský program, přispívá k němu a vytváří tím podmínky pro dlouhodobý růst, místní ekonomickou konkurenceschopnost, vznik nových pracovních míst a inovaci.