Německo by mělo podle dosavadních plánů uzavřít poslední jadernou elektrárnu v roce 2021. V poslední době je tento cíl zpochybňován. Kancléřka Angela Merkelová nedávno uvedla, že Německo by se se nemělo jaderné energie zříci docela.
Jistá je ale jedna věc: ať Berlín energie z jádra opustí či nikoli, bude postrádat potřebné odborníky. Jaderní experti jsou totiž nezastupitelní i pro bezpečné ukončení provozu odpojovaných jaderných bloků.
Skupina německých výzkumníků proto varuje, že vzdělaných jaderných expertů bude v zemi nedostatek. "Německu chybí dostatek vzdělaných vědců, kteří jsou k tomu úkolu potřeba," citoval týdeník Der Spiegel prohlášení skupiny deseti respektovaných jaderných odborníků.
Jejich zpráva nekritizuje ústup od energie z jádra. Soustředí se pouze na otázku, zda je v zemi dostatečný počet expertů, který by dokázal v průběhu 13 let zajistit útlum existujících 17 elektráren.
Podle vědců to je obtížně proveditelné. "Potřebujeme mnohem více mladých inženýrů a vědců v jaderném sektoru, situace je skutečně vážná," souhlasí i akademik Michael Sailer, který není členem zmíněné iniciativy.
Vědci se obávají také o dodržování bezpečnostních norem v příštích letech, přetěžovaní zaměstnanci podle nich budou v práci demotivováni.
Rozhodnutí o útlumu jaderných elektráren přijala předcházející koalice sociálních demokratů (SPD) se stranou Zelených.
Po volbách v roce 2005 se SPD udržela u moci, tentokrát vládne jako menšinový partner křesťanských demokratů (CDU) Angely Merkelové, která se přimlouvá za prodloužení životnosti nukleárních elektráren. "Nastolíme toto téma nejpozději v příštím volebním období," řekla listu Bild am Sonntag.
Rostoucí ceny energií, stejně jako přetrvávající závislost na ruských dodávkách ropy a plynu, povzbuzují stanoviska, že je potřeba zákon změnit a jadernou energii zachovat. Změna ovšem stěží nastane před vypršením funkčního období koalice.
Ústup od jaderné energie ale zůstal jednou z tezí velké koalice. Proto přes četné pochybnosti zůstává útlum nukleárních elektráren v programu.
Vědci přitom upozorňují, že německá linie působí osaměle, když je země obkroužena 150 reaktory v okolních evropských zemích.
Pro energii z jádra se vyslovila Velká Británie, která plánuje 10 dalších reaktorů, i Francie, která nyní staví v Normandii první reaktor po dlouhých 10 letech. Prezident Nicolas Sarkozy už oznámil, že Paříž brzy přikročí k výstavbě dalšího.
(sla)
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



