- Nová legislativa umožní jednat o prodeji, i když je firma v konkurzu

- Vláda prodá svůj podíl skupině 16 investorů


Veronika Miškovská

Italská vláda je opět o krok blíž k záchraně "národního klenotu", aerolinek Alitalia. Během včerejší schůzky kabinetu Silvia Berlusconiho vláda schválila úpravu konkurzních a antimonopolních zákonů. Podle agentury Reuters vláda odsouhlasila úpravu tzv. Marzanova zákona, který se používá hlavně v případech finanční krize ve významných italských podnicích.

Zároveň byla pozastavena účinnost některých antimonopolních zákonů. Pro ztrátového leteckého dopravce to znamená, že bude moci jednat o prodeji svého majetku, i když bude v konkurzu. Drobným investorům, kteří vlastní dnes již bezcenné akcie Alitalie, vláda pravděpodobně poskytne finanční odškodnění ze zvláštního fondu.

Součástí plánu je také spojení s druhými největšími italskými aerolinkami Air One, jejichž šéf Carlo Toto je mezi šestnáctkou investorů, kteří mají dodat kapitál na záchranu Alitalie.

"Toto spojení zvýší ceny a navíc porušuje pravidla zdravé konkurence na trhu," cituje agentura Bloomberg Carla Rienziho z italské společnosti Codacons consumers group. "Obě společnosti by na trase Řím - Milán získaly monopol, a rád bych věděl, kolik pak bude stát letenka," dodal.

Návrat k zisku v roce 2013

Letecká společnost, která jen letos počítá se ztrátou 805 milionů eur (více než 20 miliard korun), bude rozdělena na dvě části. Vláda hodlá prodat svůj podíl, který činí 49,9 procenta, skupině 16 italských investorů. Ti do firmy společně vloží jednu miliardu eur. Do ozdravené části firmy chce pak stát přilákat silného zahraničního partnera, který by ztrátový podnik zachránil. Druhá firma, tzv. bad company, převezme dluhy Alitalie a půjde do likvidace.

Na konkurenceschopnou část bude dohlížet druhá největší italská bankovní skupina Banca Intesa. Skupinu italských podnikatelů povede Roberto Colaninno, šéf firmy Piaggio, která vyrábí skútry a motocykly. Na záchranné lano mimo jiné přispěje i velká pojišťovací společnost SAI-Fondiaria či italský výrobce pneumatik Pirelli. Investoři se zavázali zůstat v projektu minimálně po dobu pěti let.

Nová společnost se tak zrodí bez dluhů staré Alitalie, která v posledních patnácti letech vykázala zisk jen v jednom roce. Ozdravená firma, která by se podle plánu měla vrátit k ziskovosti v roce 2013, pak pravděpodobně skončí v rukou francouzsko-nizozemské letecké společnosti Air France-KLM.

Ta se o koupi Alitalie zajímala už začátkem roku. Prodej ale tehdy narazil na odpor odborů a Berlusconiho. Ve hře ovšem zůstává i německá Lufthansa.

Alitalia zmodernizuje flotilu

Navrhované řešení s sebou nese dramatické změny. Italský dopravce sníží počet letounů - ponechá si jen 153 strojů z nynějších 238 a nakoupí modernější letadla. Rovněž bude snížen počet destinací, přičemž hlavní důraz bude kladen na regionální a evropskou dopravu.

Nová společnost se nebude opírat jen o letiště v Římě a Miláně, ale i o základny v Turíně, Benátkách, Neapoli a Palermu.

Daleko větší problémy čekají současnou Alitalii s druhou polovinou společnosti, která je takzvaně na odpis. Dohledem nad její likvidací byl pověřen komisař Augusto Fantozzi, který před více než deseti lety zastával funkci ministra financí. Jeho úkolem je prodej pasiv firmy. Fantozzi také rozhodne o osudu personálu.

Podle neoficiálních zpráv by z Alitalie mělo odejít nejméně pět tisíc zaměstnanců. Původně se proslýchalo, že budou zaměstnáni ve státní správě. Toto řešení by se ale nemuselo líbit Evropské komisi, a tak od něj italská vláda prozatím upustila.

Navíc Alitalii nyní hrozí ztráta nejvýnosnějšího byznysu - kyvadlové letecké dopravy mezi Milánem a Římem. Generální ředitel italských železnic Mauro Moretti ve středu oznámil, že nejpozději v prosinci 2009 bude hotova celá rychlostní železnice mezi oběma městy. Cesta potrvá jen tři hodiny.

Na dlouhodobých ztrátách Alitalie, která má v současnosti podle agentury Bloomberg dluh ve výši jedné miliardy eur, se podílí politické spory a časté stávky. V poslední době ji postihlo prudké zdražení pohonných hmot a pokles zájmu pasažérů, kteří mají důvodné obavy z bankrotu společnosti.