New York Times, symbol americké žurnalistiky

- První číslo deníku vyšlo 17. září 1851

- Roční obrat činí 3,2 miliardy dolarů

- List stále kontroluje původní rodina vydavatelů

Hospodářské noviny se ode dneška zařadily po bok světových titulů, jako je Le Monde, El País nebo Süddeutsche Zeitung, které přinášejí svým čtenářům v angličtině zpravodajství nejlepšího amerického listu The New York Times. Ode dneška je Česko 28. zemí, kde je možné každý pátek až do listopadových prezidentských voleb v HN číst původní články The New York Times o kampani a volbách. Ke každému článku přinášíme i slovníček.

/Od našeho zpravodaje z Washingtonu/

"Dnes vydáváme první číslo New -York Daily Times a máme úmyslu vydávat list každé ráno po neomezenou řadu příštích let." S těmito slovy na vysvětlenou vyšel 17. září 1851 v New Yorku nový deník.

O šest let později se list přejmenoval na New York Times. Na deník, který přináší, jak dodnes stojí na první straně v malém boxu vlevo od názvu listu, "All the News That's Fit To Print". Všechny zprávy způsobilé k otištění.

Seriózní a s přesahem

Vydavatel Adolph Ochs se tímto sloganem v roce 1897 vyhradil proti konkurenci. Té nechal "yellow journalism" neboli bulvár, a sám budoval velký seriózní zpravodajský list s mezinárodním přesahem.

Což je charakteristika, kterou lze pro New York Times použít i dnes. Deník už sice dávno není onou "Starou šedivou dámou", jak byl přezdíván i pro svoji formální rigididu, s kterou například dlouho odmítal tisknout barevné fotografie. Ale je stále jedním z nejdůležitějších a nejrespektovanějších mediálních zdrojů na americké a mezinárodní scéně.

Není těžké odhadnout, kdo všechno v tuto chvíli vrtí hodně nesouhlasně hlavou. Zástupci nových médií, internetoví fanoušci, podle kterých tištěným médiím zvoní hrana.

Dále ti, podle nichž je deník New York Times levicově liberálním plátkem, kterému nelze věřit ani datum v titulku. Nebo pamětníci, kteří z hlavy vyjmenují řadu omylů a skandálů, které New York Times během své historie nashromáždily. Všichni mají ze svého pohledu pravdu, ale pro stromy nevidí les.

Mediální instituce

Společnost New York Times je mediální institucí, která kromě svého vlajkového titulu vydává další dva velké deníky, Boston Globe a International Herald Tribune, šestnáct dalších listů, vlastní rozhlasovou stanici a více než 50 webových stránek.

S ročním obratem 3,2 miliardy dolarů je New York Times také jednou z posledních velkých mediálních společností pod kontrolu původní rodiny vydavatelů. Ochs-Sulzbergerova rodina, aktuálně zastoupená vydavatelem Arthurem Sulzbergerem Jr., stále vlastní kontrolní balík akcí.

Deník skutečně bojuje s klesajícím nákladem a s úbytkem inzerce, ale ne více než ostatní tištěná média.

A v případě New York Times to znamená, že má například mezi velkými světovými novinami stále ještě nejvíce zahraničních zpravodajů. Prodaný náklad se pohybuje přes milion výtisků ve všední den (včetně soboty) a je ještě o půl milionu vyšší v neděli, kdy se všemi přílohami a magazíny vydají noviny za knihu.

Blogeři a internetová média se do listu strefují, přestože právě internetová stránka New York Times je jedním z nejkvalitnějších a světově nejnavštěvovanějších zpravodajských portálů. A zadruhé, ty samé zdroje, které New York Times a ostatní velké listy posílají na smetiště, by se bez nich neobešly. Informačně z nich žijí, vztahují se k nim, vypůjčují si, opravují je, ironizují.

Což pak platí i o zpravodajských televizních kanálech. Pokud si ráno přečtete New York Times, máte často velmi dobrou představu, čím, jakými kauzami se odpoledne budou zabývat CNN nebo FOX News. Fráze "jak napsaly New York Times" je prostě v amerických a světových médiích stále každodenně přítomna.

Bohužel, řeknou ti, které z redakčních komentářů listu bolí oči. Ano, New York Times má názor, levicově liberální, někdo by řekl elitářský, povýšeně intelektuálský. Ovšem stejně předvídatelný, jako jsou například na druhé straně konzervativně pevně usazené komentáře Wall Street Journalu.

98 Pulitzerových cen

New York Times dosud získal 98 Pulitzerových cen, nejvíce z amerických médií.

Přinejmenším jednu si list nezasloužil, tu z roku 1932 pro Waltera Durantyho. Jeho prostalinské reportování z Moskvy je ostudné. Stejně jako nejde listu ke cti dlouhé mlčení o holocaustu či z čerstvé historie aféra se lžireportérem Jaysonem Blairem nebo jednozdrojové "investigativní" reportování o iráckých zbraních hromadného ničení.

Ale drtivá většina těch Pulitzerů je oceněním výjimečně dobré novinářské práce. Objevné, odvážné a - jak se New York Times stále snaží - pokud možno celoplošné a všudypřítomné.

Když brázdíte Ameriku od pobřeží k pobřeží, není občas nijak snadné koupit si ve vnitrozemí noviny, kde byste se dozvěděli, co se děje za hranicemi Orange či Montgomery County. Ale když už, tak nejspíše někde v knihkupectví nebo v kavárně leží na pultě pár výtisků New York Times. Listu všech zpráv způsobilých k otištění.